Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.

Je tak automatickou součástí našeho života, že si bez něj návštěvu toalety umíme představit jen stěží. Toaletní papír je však vcelku novinkou. Neznamená to, že lidé předtím nepoužívali nic. Ve starověkém Řecku a Římu měli systém toalet natolik "vymakaný", že samozřejmě neopominuli ani tak důležitou skutečnost jako následnou hygienu.

Malárie je považovaná za jednoho z největších zabijáků v lidské historii, a i dnes tato nemoc ročně stojí životy téměř půl milionu lidí. Novou vakcínu, jež se nyní testuje v Africe, lze proto považovat za obrovský milník v historii, který bude mít dalekosáhlé důsledky.

Říká se, že jsme to, co jíme. V průběhu dějin Homo sapiens se však diametrálně měnila nejen forma lidské společnosti a později civilizace, ale i složení naší stravy. Éru lovců-sběračů nahradily počátky zemědělství spolu s novou baterií pěstovaných plodin i zvířecích produktů. Lovci před příchodem neolitu například postrádali zvířecí mléčné produkty, zemědělci si oproti nim zase neužívali chuti mamutího masa. Po valnou většinu dějin mohla věda nad složením stravy z takovýchto časů jenom spekulovat. Nejnovější studie ale dává první skutečný důkaz o tom, čím se stravovali středověcí Angličané. A ukazuje směr, jak možná zjistit více o stravování i z dalších historických období. 

Antibiotická rezistence každý rok zabíjí desítky tisíc lidí. Nemá sice na svědomí okatou epidemii, která by nechávala na každém rohu káru s mrtvými - rezistentní bakterie si však i tak začínají připisovat stále větší počty zabitých pacientů. Mrtvých přibývá zejména v nemocnicích. Front v boji proti rezistentním bakteriím je vícero - jednu z těch nejslibnějších nabízejí i upravené viry, bakteriofágy. Ty si nyní odbyly svou světovou premiéru v záchraně mladé pacientky.

Výsledky nové holandské studie naznačují, že polykání semene může snížit riziko opakovaných potratů. Mužští čtenáři ale ještě se šťastnou zprávou za partnerkami spěchat nemusí, zatím jde jen o první náznak příčinné souvislosti, kterou bude třeba lépe podložit.