Projíždění sociálních sítí před spaním spojujeme hlavně s opožděným a horším spánkem. Způsob, jakým chytrý telefon používáme pozdě večer a v noci, má ale mnohem větší dopad, než si myslíme. Způsobuje sebevražedné myšlenky, zjistila nová studie, která sledovala chování 79 osob po dobu 28 dní.

Nespavost je novou civilizační daní: podle odhadů trpí poruchami spánku až každý šestý člověk na světě. Lékaři doporučují zkusit kromě léků a psychoterapie i pohyb, dosud ale nebylo jasné, jaké cvičení je pro spánek nejlepší. Nová síťová meta-analýza třiceti klinických studií teď přináší překvapivý verdikt: největší přínos pro kvalitu spánku má intenzivní jóga – a stačí jí věnovat méně než půl hodiny dvakrát týdně.

Ještě před deseti lety patřil Peking k symbolům toxického smogu, který kvůli prachu PM2,5 zkracoval život milionům lidí. Dnes má čínská metropole vzduch čistší než mnohá města v Evropě – výsledkem je jeden z nejrychlejších poklesů znečištění, jaký kdy vědci zaznamenali. Jak popisuje podcast a článek How China cleaned up its air pollution – and what that meant for the climate, má tenhle úspěch i stinnou stránku: méně smogu znamená i méně chladicího efektu aerosolů, a tedy rychlejší oteplování planety.

Tým vědců z Eötvös Loránd University konečně objasnil brutální vraždu maďarského vévody Béla Mačevského před 800 lety, významné postavy uherských dějin 13. století. Vědci v Budapešti díky moderním výzkumným metodám detailně rekonstruovali koordinovaný útok s cílem chladnokrevné vraždy. Nová studie vypráví příběh o tom, jak po smrti krále Štěpána V. Uherského vypukl chaos a přítel se obrátil proti příteli.

Když si mladý lékař Siddhartha Mukherjee začal v hlavě třídit příběhy svých pacientů s rakovinou, psal si jen pro sebe. Z deníkových záznamů ale nakonec vznikla kniha The Emperor of All Maladies: A Biography of Cancer, v češtině vydaná pod názvem Vládkyně všech nemocí, která získala Pulitzerovu cenu a stala se jednou z nejvlivnějších populárně-naučných knih posledních dekád. Patnáct let po jejím vydání se Mukherjee v pořadu vrací k „mnohohlavé bestii“ rakoviny a přemýšlí, co jsme se od té doby o prevenci a léčbě této nemoci naučili – a v čem se stále nebezpečně mýlíme.

Tohle by klidně mohl být námět pro sci-fi film. Když v roce 2017 zemřela 49letá Zhan Wenlianová na rakovinu plic, její manžel Gui Junmin učinil v zármutku zoufalé rozhodnutí, které obletělo celou Čínu. Odmítl připustit smrt své manželky a místo toho nechal její tělo kryogenně zmrazit s nadějí, že jednou přijde technologie, která umožní její oživení. Wenlianová se tak stala první Číňankou, kterou vědci uchovali v kapalném dusíku při teplotách hluboko pod bodem mrazu.