Šachy jsou považovány za jeden z nejdokonalejších abstraktních herních systémů – logicky striktní, strategicky bohaté a symetricky vyvážené. Přesto někteří vědci a statistici nyní tvrdí, že klasické počáteční postavení figur není úplně spravedlivé, protože hráč s bílými figurami má mírnou výhodu už od prvního tahu. Nový přístup založený na náhodném nebo optimalizovaném rozmístění figurek, inspirovaný variantami šachu jako Chess960, by mohl hru vyrovnat a odstranit dlouhodobé předsudky o „spravedlivém“ startu.

Když New York zavedl poplatek za vjezd automobilů do centra Manhattanu, reakce byla předvídatelná: odpor, obavy a politické napětí. O půl roku později však data ukazují jiný obraz. Nová vědecká studie publikovaná v prestižním časopise npj Sustainable Mobility and Transport odhaluje, že mýtné neovlivnilo jen dopravní chování, ale postupně proměnilo i postoje veřejnosti a to, co lidé považují za „normální“ způsob pohybu po městě. Výsledky naznačují, že dopravní politika může fungovat nejen jako ekonomický nástroj, ale i jako katalyzátor hlubší společenské změny.

Perex:Žvýkačka je všudypřítomná drobnost – v kapsách studentů, na lavičkách i v autech – ale proč ji lidé opravdu milují, to vědci stále přesně neví. Nové výzkumy naznačují, že jednoduchý akt žvýkání má reálné účinky na mozek, pozornost i stres, i když jeho přitažlivost překračuje pouhou chuť. Tento fenomén, který se datuje tisíce let zpět do prehistorie, je dnes studován nejen lingvisty a antropology, ale i neurovědci a psychologickými experty

Když Maria Branyas Morera zemřela ve věku 117 let a 168 dní, předala vědcům víc než vzpomínky. Její genetická výbava, metabolismus a mikrobiom se staly klíčem k pochopení, jak může lidské tělo udržet zdraví a vitalitu hluboko za hranicí běžného věku. Nová studie, která analyzuje vzorky její DNA, otevírá dveře k pochopení biologických mechanismů, které mohou způsobit, že stárnutí není synonymem pro nemoc a úpadek.

Osobní deníky psané v různých částech světa a v průběhu staletí odhalily lidské zkušenosti tak živé a autentické, že přepsaly naše chápání klíčových událostí. Od skrytých zápisků během druhé světové války až po detailní vědecké a politické popisy – tyto deníky nejsou jen soukromými zpověďmi, ale staly se nezastupitelnými historickými dokumenty, které rozšiřují i někdy opravují oficiální výklady minulosti.

U většiny lidí se občas stane, že se jim v hlavě přehrává nějaká melodie, ať ji chtějí, nebo ne. Tento všudypřítomný fenomén, označovaný v psychologii jako earworm (někdy „ušní červ“), není jen náhodná mentální zvláštnost – vědci dnes rozkrývají neurologické a kognitivní mechanismy, které za ním stojí.