V příštích desítkách let se na Zemi výrazně změní podmínky pro život. Do roku 2070 bude pětina Země stejně horká jako dnes saharská poušť a na tři miliardy lidí se budou muset těmto podmínkám přizpůsobit. Anebo utéct dál od rovníku.

Vyplývá to z nového klimatického modelu, který sestavil tým vedeného výzkumníkem Čch' Sü z Nankingské univerzity složený z čínských a amerických vědců.

Nejvíce podle modelu budou horkem zasaženy tropické státy, zejména Brazílie, Indie a země severní Afriky, kde budou běžné denní teploty kolem 45 stupňů Celsia ve stínu.

Klimatičtí uprchlíci

Takový vývoj naznačuje, co můžeme od proměn klimatu čekat v Evropě: Budou to klimatičtí uprchlíci. Studie odhaduje, že do klimaticky příznivějších oblasti se přesune třetina lidské populace.

V černě vyznačených oblastech převyšuje průměrná roční teplota 29˚C. Do roku 2070 se má podle klimatického modelu rozšířit na červeně šrafovanou plochu | zdroj: Xu et al (2020)

Uprchlické vlny by se mohly dát do pohybu nejen v Africe, ale i v přelidněné Indii, která za několik desítek let může připomínat současnou Saharu.

Komu tedy dělala vrásky uprchlická krize před pěti lety, může se dočkat jejího opakování na steroidech.

Jistě, část populace život v nehostinných podmínkách zvládne. Že je možné žít v krutých mrazech i suché výhni dokládají Inuité nebo beduíni. To jsou však jen malá společenství. Většina lidí dává přednost životu v mírnějším klimatu.

Na sever – a na jih…

To však neznamená, že budoucí podoba klimatu bude přinášet jenom problémy pro dnešní tropické populace. Se stoupající teplotou začnou podmínky mírného klimatického pásu panovat také v místech, kde je teď pro většinu lidí nesnesitelná zima.

Značná část planety se stane výhní | zdroj: Profimedia

Studie odhaduje, že zejména Kanada, Sibiř a Arktida budou mít přívětivější podmínky pro život a zemědělství. Mírnější klima na Sibiři vloni předpověděla studie ruské Akademie věd. Odhadla, že namísto dnešních necelých 40 milionů by Sibiř budoucnosti mohla pojmout a uživit více než 140 milionů lidí.

Jenže vzít klimatické uprchlíky z jedné části světa a přesunout je do části jiné – to by nepochybně vyvolalo problémy. Takový přesun populací se ostatně přihodil mnohokrát v dějinách a zpravidla ho provázelo násilí a války.

Studie byla publikována v PNAS.