Nový výzkum univerzity v Bayreuthu přichází s tvrzením, že hluboko uvnitř Země existuje ještě jedna, dosud neznámá extraviskózní vrstva spodního pláště. Podle vědců by to vysvětlovalo „hromadění“ tektonických desek v hloubce asi 1500 km v oblasti Indonésie a západního pobřeží Jižní Ameriky.

Ruští vědci dlouhodobým pozorováním klokanů zjistili, že naprostá většina z nich upřednostňuje pro všechny činnosti levou přední tlapku. Jsou tak jediným zvířecím druhem, u něhož celá populace vykazuje stejnou vyhraněnost. U jiných zvířat záleží na individualitě jedince. Informoval o tom deník The Independent.

Ve vodách u Aljašky bylo v posledních týdnech objeveno devět mrtvých plejtváků myšok, kteří patří mezi ohrožené druhy. Vědci se snaží zjistit, co velryby zabilo, protože nenesou žádné známky zranění.

Dlouho očekávané pokračování jurské série konečně vstoupilo do kin a dosavadní rekord premiérového víkendu rozlámalo s vervou tyranosaura. Za úspěchem stojí jistě i navázání na přelomový první díl z roku 1993, jehož poradcem přes dinosaury byl známý paleontolog, doktor Jack Horner z univerzity v Montaně.

Za vyhynutí mamutů mohou lidé z tzv. gravettienské kultury, kteří je lovili ve velkém. K tomuto poznatku dospěli polští vědci. Gravettienská kultura „ovládala“ v období 30 tisíc až 20 tisíc let př. n. l. velkou část dnešní Evropy a lov mamutů se tehdy stal téměř průmyslovou záležitostí. Kromě mamutího masa se totiž v masovém měřítku zpracovávaly kly i kosti. 

Včely medonosné patří k naší krajině stejně neodmyslitelně jako třeba kosi nebo duby. Tento společenský hmyz je navíc jedním z nejvýznamnějších opylovačů kvetoucích rostlin. Proto si lze jen stěží představit, že by jednou mohly úplně vymizet.