Příroda

Příroda

Užijte si banány. Možná budou na dlouhou dobu poslední

Nadpis, pravda, trochu přehání. Ale ne moc. Nejpěstovanější odrůdu banánů možná brzo dožene osud, který jí byl vložen do vínku už při jejím vzniku, a vydá se po stopách svého pozapomenutého předchůdce. Náhrada je přitom v nedohlednu. Banány se tak mohou v extrémním případě stát v našich zeměpisných šířkách nedostatkovým zbožím.
Příroda

Čelisti znovu na scéně: Jak rychlí jsou žraloci?

Žraloci mají pověst nelítostných predátorů. Se značným přispěním hororových filmů bychom dnes jen těžko hledali obávanější dravce. Přestože se ale v obecném povědomí uchytili jako monstra, jejichž hlavní činností jsou útoky na bezbranné plavce, ve skutečnosti jde o fascinující, starobylou a velmi různorodou skupinu živočichů. 
Příroda

Periodická tabulka je kompletní. Rozrostla se o čtyři nové prvky

Čtyři nově objevené chemické prvky doplnily dosud neúplnou sedmou řadu periodické soustavy. Nově přidané prvky zatím mají jen provizorní jména, ta definitivní mohou navrhnout jejich objevitelé. 
Příroda

Proč pravěku vládli býložraví giganti?

Velcí býložravci dokáží svou činností změnit ráz celé krajiny. Dokonce i v našich podmínkách mohou napomáhat udržení ostrůvků otevřené krajiny na úkor lesa. Ti největší z nich, zejména sloni, dokáží bez problémů zabránit šíření stromového pokryvu do savany. Ve velkých počtech ovšem mohou být důsledky jejich spásání devastující a kvalitu daného ekosystému spíše snižovat.
Příroda

Pandy nejsou impotentní. Jen jim vědci dohazují nesprávné partnery

Záhada toho, proč mají pandy v zajetí takový problém s rozmnožováním, je zřejmě vyřešena. V zájmu výběru geneticky vhodného partnera jim zoologové dohazují často takového, který je nepřitahuje. A to se jim pak do sexu moc nechce…
Příroda

Pravěké 'pohárky' vrhají nové světlo na evoluci mnohobuněčných

Počátky evoluce mnohobuněčných živočichů byly všechno, jen ne nudné. Zkameněliny prvních provázaných spojenectví buněk složitějších než jednoduché kolonie prvoků a nápadně připomínajících dnešní mořské houby můžeme datovat až 650 milionů let do minulosti. Další evoluční cesty mnohobuněčných živočichů se ale ztrácejí v mlze. Většina z nich neoplývala pevnými částmi těla a drobné nechráněné měkkotělé organismy se zkrátka příliš dobře nezachovávají.
Příroda

Cesta do středu Země: Podaří se lidstvu konečně provrtat do Zemského pláště?

Otázka, jak to vypadá hluboko pod našima nohama, vzrušovala lidskou fantazii od nepaměti. Po většinu času si nezadala s otázkou, co se děje vysoko nad námi. Zatímco ale do vesmíru létá jedna sonda za druhou a počítače nestíhají analyzovat zajímavá data z astronomických observatoří, výzkum nitra naší planety zůstává daleko za očekáváním průkopníků geologie – o fantastických představách autorů dobrodružné literatury nemluvě. 
Příroda

Liliputánský efekt: Po hromadných vymíráních zřejmě prosperují drobné druhy

Velikost těla je jednou z nejdůležitějších vlastností živých organismů. Nejen, že ji máme neustále na očích, ale navíc souvisí s životními strategiemi různých druhů a potažmo i s jejich evolucí. Malé druhy v porovnání s příbuznými většího vzrůstu mají tendenci být krátkověké, produkovat více potomků třeba i za cenu úplného vyčerpání a vkládat méně zdrojů do rodičovské péče. Pro velké druhy platí většinou pravý opak.