Éra raketoplánů už je sice za námi, ale zatímco NASA připravuje jejich novou generaci, není od věci si čas od času připomenout úspěšnou historii celého programu. Obvzlášť ve chvíli, kdy se objeví video, které je k podobnému účelu jako dělané.

Předposlední planeta sluneční soustavy žije tak trochu ve stínu Jupitera se Saturnem, kterými se kocháme na snímcích z družic i amatérskými dalekohledy tady na Zemi. I k ní ale stojí za to zaměřit pozornost – pod zdánlivě nehybnou slupkou ukrývá doposud nerozluštěné pochody.

Ve středu jsme oslavili úspěšný přílet sondy Rosetta ke svému cíli, kometě se složitým jménem 67P/Churyumov–Gerasimenko. Co ze vzdálenosti pár stovek kilometrů vypadá jako nudný kámen umí být při pohledu ze Země pastvou pro dalekohledy!

Mléčná dráha je spirální galaxie pozoruhodná například tím, že v jednom z jejích ramen žijeme. Ale i když ji máme noc co noc před nosem (pokud tedy nebydlíme v místě vysokého světelného znečištění), neznamená to, že by nás nedokázala překvapit útvary, o kterých jsme donedávna neměli tušení.

Ať už stojí o samotě nebo tvoří součást větší pozorovací sítě, radioteleskopy jsou jedny z těch pověstných oken vesmíru dokořán. Chytají signály z kvasarů, černých děr, rádiových galaxií a stovek dalších cílů v nejhlubším vesmíru – a kromě toho všeho umí navíc fantasticky pózovat!

Naše sluneční soustava je z valné části mrtvá – tedy co se života týče. Výskyt alespoň jednoduchých buněčných organismů se nepředpokládá na žádné z velkých planet jako je Jupiter nebo Saturn, ale jejich měsíce už si říkají o bližší průzkum.