Není složité si domyslet, kde přišly antarktické Krvavé vodopády ke svému strašidelnému jménu. Složitější ale bylo zjistit, odkud se jejich charakteristická barva bere. Původně byly podezřívány červené řasy, ale „viníkem“ je nakonec staré dobré železo.

Úterní start kosmického náklaďáku typu Progress, zásobujícího Mezinárodní vesmírnou stanici, provázely komplikace, které bohužel na oběžné dráze vyústily v nejhorší možný scénář.

Fanoušci Hvězdných válek, jejichž nadšení nedávno rozvířila nová ukázka z připravované sedmé epizody vesmírné ságy, samozřejmě dávno ví, že jejich milovanému vesmíru vládne tajemná Síla, prostupující veškerý prostor.

Každou minutu nás vesmír bombarduje různými záblesky a signály, přicházejícími často z jeho nejhlubších a nejvzdálenějších koutů. Řadu z nich už umíme díky radioteleskopům a dalším zařízením zachytit a odhalit jejich původ.

S vodou na rudé planetě se to má všelijak. Dosavadní poznatky ukazují, že Mars byl před miliardami let planetou alespoň z části modrou, ale o svou vodu přišel spolu se ztenčením atmosféry.

Měsíc inspiruje nejenom básně, ale především sny o jeho dobytí. Na rozdíl od  potenciálně živých měsíců Jupitera nebo Saturnu se bohužel musíme smířit s tím, že jde o mrtvý kus skály, kde budou případní kolonisté čelit nízké gravitaci a především atmosféře, která je tak nepatrná, že nikoho neochrání.