Příroda

Jak vypadali první klokani?

Těžko bychom hledali ikoničtější symbol Austrálie, než jsou klokani. Exotičtí zástupci vačnatců se rozrůznili v mnoho druhů, obsadili celý kontinent a vyvinuli si vlastní způsob pohybu. Kdy se ale vlastně skákání s využitím svalnatých zadních nohou a silného ocasu objevilo? Poskakovali už první "praklokani", nebo se jedná o pozdější evoluční vynález?
Vesmír

Kosmická záhada: Periferie sluneční soustavy postrádá malé objekty

Navzdory více než šesti dekádám kosmonautiky je tomu jenom pár let, co pozemská sonda poprvé navštívila vzdálenou periferii sluneční soustavy za drahou Neptunu. Dvojice průletů kolem Pluta a Ultima Thule však nyní mění dosavadní teorie kolem zdejších končin. Nejnověji se zdá, že mezi zmrzlými objekty na dráze Pluta chybí celá jedna "váhová kategorie" kosmických těles. Kam se poděly? 
Technologie

Biotiskárny dokážou vytisknout nové tkáně přímo v terénu. Čekají je testy na lidech

Medicína ve 20. století učinila několik výrazných skoků kupředu, první pomoc v případě úrazu však ve srovnání s jinými obory příliš daleko nepokročila. Zastavování krvácení pomocí tlakových obvazů se rámcově provádí stále podobně jako ve vzdálenější minulosti. Změnit by to chtěla nová práce, která přišla s mobilní biotiskárnou tkání. Vynález byl zatím vyzkoušen na zvířatech, v dohledné době by přitom mělo dojít na testy i u lidí.
Příroda

Jaderná přestřelka v Indii by mohla způsobit hladomor i u nás

Napětí mezi Indií a Pákistánem opět připomnělo lidstvu existenci jaderných zbraní. Z relativně daleké Asie přesto může riziko jaderné přestřelky mezi oběma státy působit poměrně méně významně, než riziko téhož na našem území. Ačkoliv se situaci mezi oběma státy podaří zřejmě uklidnit, i hypotetická limitovaná atomová válka v Pákistánu a Indii by dost možná měla klimatické důsledky i na nás.
Vesmír

Máme první přímý důkaz, že na Marsu bývala podzemní voda

Povrch Marsu je dnes suchý jako Sahara, existuje však celá řada náznaků, že v minulosti byla naopak velká část - možná dokonce většina - povrchu pokryta vodními plochami. Po boku loňského odhalení pravděpodobně stále existujícího podpovrchového rezervoáru nyní na přítomnost podpovrchové vody ukazují i nově objevené terénní prvky v čele s větvícími se koryty někdejších řečišť. Vyplynulo to z dat sebraných evropskou sondou Mars Express, která obíhá kolem Rudé planety.
Příroda

Symbiotické bakterie ve střevech ovlivňují deprese, nálady i vnímání bolesti

"Už vás zase trápí deprese? Prášky nezabírají? Nezoufejte – třeba nám pomohou bakterie!" Podobné závěry brzy nebudou v ordinacích psychiatrů ničím výjimečným. Výzkum za výzkumem totiž ukazuje, že střevní mikroflóra ovlivňuje náš mozek, hormonální systém i nervovou síť.
Vesmír

Amerika se vrací do kosmu: SpaceX vypustila první modul pro posádku

Přesně podle plánu odstartovala v sobotu ráno v 8:49 našeho času první mise lodi Crew Dragon, tedy pilotované lodi společnosti SpaceX. Ačkoliv zatím na její palubě letí jen figurína, jedná se o milník pilotované kosmonautiky hned z několika důvodů. Je to poprvé, co soukromý dopravce vypustil vlastní loď navrženou pro lidské lety. A je to také poprvé, co se k nebi vydal nový koncept znovupoužitelné pilotované lodi. Realizace myšlenky podobného typu tu nebyla od éry prvního letu amerického raketoplánu.
Příroda

Obří medusavirus umí napadené buňky nechat zkamenět

Svět nejmenších forem života - nebo jemu podobných jevů - nám stále dovede připravit nečekaná překvapení. Jako kdyby nebylo zjištění kolem takzvaných megavirů málo, nejnovější odhalený exemplář se pyšní nečekanou formou útoku. Napadené améby dovede nejen zabít, ale změnit jejich skořápku na tvrdou hmotu. Japonští vědci, kteří megaviru dali jméno medusavirus, mluví o tom, že by měl dostat vlastní taxonomickou škatulku.
Člověk

Dětství strávené v zeleni zřejmě snižuje stres v dospělosti

Vyrůstali jste na venkově či snad v městské ulici sousedící s parkem? Gratulujeme - podle nové studie dánské univerzity v Aarhusu máte výrazně nižší riziko rozvoje stresu a psychické poruchy v dospělosti. Zůstávají však pochybnosti nad tím, nakolik zjištění může pomoct dětem do budoucna.
Magazín

Významně přispěl k objevu inzulinu. Nobelovku mu však nepředali

Vědec Charles Best byl jedním ze spoluobjevitelů inzulínu - látky, která zachránila miliony lidí po celém světě. Ocitl se ve správný čas na správném místě, zároveň však na jeho životním příběhu ulpěla stopa hořkosti. Narodil se před 120 lety.
Člověk

S pandemií pravých neštovic bychom bojovali deset let

Plané neštovice jsou dnes středně vážnou dětskou chorobou. Nebylo tomu tak ale vždy. Do druhé poloviny 20. století byly pravé neštovice nemocí, která hubila lidi po milionech. Přítrž tomu udělala až velká vakcinační kampaň v 60. letech. Co kdyby se však pravé neštovice vrátily? Podle nové studie by byly ohrožením pro celou další generaci.
Člověk

Vědci odhalili, jak přesně spánek chrání před nemocemi srdce

Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.
Vesmír

Kde hledat neomezené zásoby pohonných hmot pro kosmické sondy?

Akční rádius a obecně i jakékoliv možnosti současných kosmických lodí a sond jsou omezeny množstvím paliva či pohonné látky, které si s sebou "přivezou ze Země". Každý kilogram takto vynesené pohonné látky je však velmi drahý. Vědci se proto v poslední době zabývají způsoby, jakými by si kosmické lodě nebo sondy mohly samy opatřovat pohonné látky ze zdrojů mimo Zemi. Nabízí se mimo jiné získávání pohonných látek z asteroidů či z jiných menších těles Sluneční soustavy, která mají výrazně slabší gravitační pole než Země.