Říká se, že v životě máme jen dvě jistoty - pro třetinu z nás je však krom daní a smrti jistá i třetí skutečnost. Totiž zhoršení či ztráta zraku v průběhu přibývajících let. Právě zhruba třetinu populace totiž v průběhu let postihuje řada degenerativních, vrozených nemocí zraku, které dovedou často ve věku po šedesáti či sedmdesáti letech způsobit de facto slepotu, nejčastěji ve formě makulární degenerace. Dvojice nových, separátních genových terapií však tyto choroby začaly s překvapivou úspěšností léčit.

Zatímco u nás postupný nárůst vlků žijících ve volné přírodě dělá řadě Čechů vrásky, na severu USA řeší přesně opačný problém spojený s úbytkem šelem a naopak s přemnožením jejich přirozené kořisti, losů. Vznikl proto projekt, který má situaci vyřešit. Nové vlky sem dovážejí letecky.

Jim Bridenstine, ředitel agentury NASA, tento týden americkému senátnímu výboru pro kosmický program sdělil, že agentura by při pilotním letu své lodi Orion mohla namísto své vyvíjené superrakety SLS sáhnout po komerčních nosičích. Ve hře je jak slavná SpaceX miliardáře Elona Muska, tak i její největší konkurent United Launch Alliance (ULA). Ačkoliv je momentálně spojení mise NASA a soukromých nosičů stále nejisté, i samotný náznak podobného rozhodnutí je významnou změnou v postoji NASA vůči své kontroverzní superraketě SLS.

Konzumace ryb je obecně doporučována jako zdravější alternativa jiných masných produktů, a je to znát i na spotřebě. OSN odhaduje, že průměrně člověk na Zemi dnes ročně sní přes 20 kilogramů ryb. Jde o rekordní cifru, zvláště zohledníme-li stoupající lidskou populaci. Pokud však bude nadměrný rybolov ruku v ruce se zvyšováním oceánských teplot pokračovat dále, nemusí tomu být napořád. Populace ryb by totiž dlouhodobě mohla poptávce přestat dostačovat. Tvrdí to nová studie z UC Santa Barbara.

Aplikované nanotechnologie jsou zase o něco blíže realitě. Americký tým pod vedením Marca Mishkina vytvořil litografickou metodu, s níž může produkovat nanostroje o tloušťce lidského vlasu podobně, jako se vyrábějí i mikročipy. Ačkoliv jde i tentokrát o vysoce experimentální metodu, vytvořené mašinky jsou jak schopné vlastního pohybu, tak je možné je i injektovat do lidského těla pomocí jehly.

Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla.