Chystá se první test technologií kosmického výtahu ve vesmíru! Podle japonské univerzity z Šizouky bychom se ho mohli dočkat již v polovině září tohoto roku, kdy se do vesmíru na palubě nosiče H-2B podívá malý výtah pohybující se na lanu mezi dvěma satelity. Test odolnosti materiálu je sice sympatickým vědeckým experimentem, který muže přinést zajímavá data, v dohledné budoucnosti od něj však praktické výsledky nejspíše očekávat nelze.

Z přírody známe různé, nezřídka podivné, životní strategie. Na jednu stranu existují parazitické rostliny, které vysávají své zelené hostitele. Tuto skupinu zastupuje například jmelí. Nalézt můžeme také masožravé rostliny, které lapají hmyz nebo dokonce malé obratlovce. Živočichové to rostlinám "vracejí" prostřednictvím nejrůznějších forem býložravosti. Výjimkou nejsou ani parazitické vztahy založené na vysávání rostlinných šťáv nebo tvorbě hálek, zduřelých útvarů z rostlinné tkáně. Mezi nejpodivnější potravní strategie se ale dozajista zařadí nově objevený vztah mezi duby, hálkujícími vosičkami a kaňatci, parazitickými rostlinami z čeledi vavřínovitých. Přinejmenším v Americe totiž kaňatce vysávají živiny přímo z hálek a pomyslný souboj mezi zvířaty a rostlinami tak posouvají na úplně novou úroveň.

Magnetosféra je považovaná za nejvýraznějšího přirozeného ochránce pozemského života před nebezpečnou kosmickou radiací. Co však může nastat, když jednou kvůli přepólování o tuto ochranu Země přijde?

Dát si denně sklenku vína byl dlouho lékaři doporučovaná praktika. Alkohol je tu s námi, co je civilizace civilizací – panují dokonce (spíše nepravděpodobné) teorie, podle nichž byla tvorba fermentovaných nápojů tím, co doopravdy odstartovalo neolitickou revoluci. Tato látka se nám však v posledních staletích začíná vymykat kontrole, a tak i věda mění názor. Nejnověji to dokazuje metastudie, podle níž i jediná sklenka denně má měřitelný vliv na zvýšení úmrtnosti.

Mohli bychom jednou přijít na to, jak vyléčit Alzheimerovu chorobu? Po dvou letech se opět objevily náznaky, že se rýsuje kladná odpověď. Zdá se totiž, že někteří lidé jsou vůči projevům Alzheimera imunní, a to přestože u nich choroba vesele bují. Z čeho pochází tento paradox?

Znáte svou krevní skupinu? I pokud ne, v českém zdravotnictví na tom příliš nesejde - i v akutních případech jsou lékaři povinováni vaši krevní skupinu prověřit. V zahraničí, zejména v exotičtějších zemích, však nemusíte mít podobné štěstí vždy. Transfúze nekompatibilního krevního typu přitom může mít fatální následky. Co kdyby však medicína disponovala univerzální krevní skupinou? Právě těmito kroky kráčí aktuální práce doktora Stephena Witherse, které se podařilo efektivněji přetvořit různé krevní skupiny na typ 0.