Člověk

Mohly na Zemi před miliony let existovat vyspělé civilizace?

Atlantida a další mýtické civilizace, které měly bezprostředně předcházet tu naší, jsou už trochu pasé. Stále sice představují vydatný zdroj námětů pro filmaře a spisovatele, ale jejich existenci na technologické úrovni, která by se blížila té dnešní, můžeme prakticky vyloučit. Musely by se zkrátka projevit – když ne v archeologickém materiálu, tak alespoň prostřednictvím svých vlivů na klima, přirozené ekosystémy nebo koloběhy různých látek v prostředí. Mohly však na Zemi vytvořit vyspělou civilizaci před desítkami či stovkami milionů let jiné druhy?
Technologie

Objeveny drahé kovy na stovky let. Jen se k nim nemůžeme dostat

Používáme je v telefonech, počítačích i automobilech – tzv. drahé kovy jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tak i celé moderní civilizace. Svůj název však nemají pro nic za nic. Doposud byla jejich užitná ložiska relativně střídmá a cena se tak pohybovala vysoká. Japonsko však v minulém týdnu odhalilo zásadní objev údajně "skoro nekonečného" naleziště drahých kovů, které by nám mohlo vydržet (při dnešní spotřebě) na celá staletí. Věc má jeden háček: nacházejí se na mořském dně.
Příroda

Nové nálezy mění pohled na vyhynutí ptakoještěrů

Pterosauři, okřídlení bratranci dinosaurů, vládli nebi přibližně 150 milionů let. Jejich éru ukončil až před 65 miliony lety pád meteoritu na konci období křídy. Paleontologové se dříve domnívali, že tou dobou žilo už jen posledních pár ptakoještěrů. Nové nálezy ale odhalily, že koncem období křídy na Zemi stále ještě žilo několik linií a druhů pterosuarů.
Člověk

Nové genové terapie začaly léčit dědičné nemoci krve. Vyléčily už první pacienty

Nikoliv jeden, ale hned tři různé projekty se v dubnu vytasily s genovou terapií, která mohla léčit pacienty se souborem dědičných nemocí krve jménem talasémie. Většina terapií vyvinutá mezinárodním týmy zatím čeká na schválení pro klinické testy, první z pokusů na lidech však již zbavil choroby 22 pacientů ve Spojených státech. A blíží se i nezávislé testy na evropské půdě.
Vesmír

Sluneční soustava měla o planetu víc, naznačuje meteorický diamant

Mladá sluneční soustava byla extrémně chaotickým místem. Trvalo miliony let, než se náš současný domov dostal do stavu relativní stability, jaký si posledních několik miliard let užívá – a který umožnil i bezpečný vývoj mnohobuněčného života na Zemi. Nová práce vědců ze Švýcarska, Francie a Německa nám dává zcela nový náhled na to, jak moc byla tato perioda mládí sluneční soustavy brutální. Zdá se totiž, že minimálně jedna (spíše více) planet první generace byla zcela zničena.
Člověk

Hnusí se vám strupy nebo pot? Tíhnete k myšlenkám diktátorů

Politické trendy ve vyspělém světě vykazují v posledních letech neoddiskutovatelný obrat k autoritářství, respektive poptávku po silném vůdci, který konečně udělá "pořádek". K vůdčím osobnostem přitom nejčastěji tíhnou lidé, kteří mají zvýšenou míru odporu a znechucení. Je jedno, zda vůči fekáliím, vředům nebo třeba i sexu.
Příroda

Mikroplasty má ve střevech sedmdesát procent mořských ryb

Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla.
Příroda

Vraždy ve světě zvířat: Samec kosatky s matkou brutálně utopili cizí velrybí mládě

Zabíjení nepříbuzných mláďat je v přírodě překvapivě běžné, vyskytuje se hlavně u zvířat, která žijí ve skupinách a rodí mláďata celý rok. Tento typ chování je pro samce výhodný ze dvou důvodů. Odstraní potomka nebo potomků samcových konkurentů, a navíc zabití mláděte obvykle urychlí návrat samice do říje. Tento typ chování byl pozorován u více skupin živočichů. Nyní poprvé i u kosatek.
Technologie

Novou podvodní GPS inspirovaly oči garnátů, pomůže ponorkám

Tmavě modré prostředí pod vodní hladinou nedává lidem mnoho možných metod navigace a povrchové aparáty jako GPS pod mořem také selhávají. Queenslandská univerzita ovšem pomocí svého nového vynálezu možnosti podvodní navigace mění – podařilo se jí vyvinout senzor, který může až do několika stovek metrů přesně určit pozici plavidla. Inspirací pro něj byla zraková ústrojí hlubokomořských živočichů.
Příroda

Brouk prskavec trumfne i Karkulku. Z žabího žaludku unikne takřka dvě hodiny po sežrání

Jak nás učí pohádka o Červené Karkulce, když zvíře spolkne svou kořist, ještě nemusí mít vyhráno. Pravda, velcí dravci mají ve zvyku svou kořist před pozřením roztrhat. Po zásahu dřevorubce by tak zřejmě Karkulka nevyšla ven z vlčích útrob v původním stavu. U jiných predátorů by ale mohla mít daleko větší štěstí. Vyprávět by mohly hlavně žáby, z jejichž trávicího traktu nezřídka uniknou různé larvy, brouci, ale i malí hadi. O moc lépe na tom al nejsou ani ryby, nebo dokonce ptáci, jejichž trávicím traktem mohou beze skvrnky projít nestrávení plži. I v takovém případě by ale hrdinka dětské pohádky mohla jen tiše závidět pravému přeborníku v přežívání zdánlivě ztracených situací – brouku prskavci.
Magazín

Plast místo plechu: Nejstarší armáda světa bude mít vytištěné helmy

Postávat v pálícím římském, potažmo vatikánském sluníčku není samo o sobě žádný med. Ale pokud při tom ještě máte na hlavě těžkou železnou helmu, v ruce starodávnou halapartnu a jste nacpaní do pestrobarevné historické uniformy, je to jen něco pro ostré hochy z papežské Švýcarské gardy. Ale i jim by se teď mohlo trochu ulevit.
Vesmír

Stephen Hawking, 3. díl: Inflační vesmír, kolonizace vesmíru a bestsellery

Stephen Hawking pracoval do posledních dní, stále přicházel s novými teoriemi a nepřestával ty stávající přibližovat široké veřejnosti tak poutavě, že jeho knihy leží na poličkách knihoven i lidem, kterým fyzika příliš neříká. Jeho děl se prodaly miliony kusů, na jeho přednášky se stály fronty, i protože si publikum dokázal získat smyslem pro humor i sebeironii. 
Technologie

Nově objevená antibiotika si poradí se strašákem rezistence

Antibiotická rezistence je velkým strašákem moderní medicíny. Hrozí totiž, že jedny z nejvýznamnějších léčiv se v dohledné době stanou proti řadě nemocí neúčinné. Spojenému americko-francouzskému týmu se ovšem možná podařilo objevit a popsat zcela novou třídu antibiotik, které proti patogenům zasahují způsobem, proti němuž nemají rezistentní bakterie prozatím obranu.