Egyptský sarkofág s fekáliemi ukrýval důkaz o starověkých operacích
3. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Snad až tělo Alexandra Velikého vyhlíželi největší snílci na počátku července uvnitř nově odhaleného egyptského sarkofágu. Namísto toho po otevření archeologové zjistili, že na ně čekají tři neoznačené kostry a lavina exkrementů, které do hrobky natekly zřejmě z nedalekého odpadního potrubí. Zdálo se, že to, co někteří vyhlíželi jako archeologický objev desetiletí, nakonec skončilo typicky ironickou tečkou. Detailnější analýza obsahu sarkofágu však přeci jenom našla zajímavější materiály, než jenom splašky.
Tajemství černých děr, 5. díl: Typy černých děr a jejich vnitřní podivnosti
2. 9. 2018
|
Pavel Vachtl
Není černá díra jako černá díra, ukazuje miniseriál Neddu. Jeho pátý díl přináší jejich různé zvláštnosti a typové odlišnosti. Některé jsou opravdu velmi zajímavé a zásadní a dále posunují hranice toho, co je v moderní fyzice v jistém smyslu "bláznivé" nebo "bizarní".
Vznikl život dřív, než jsme si mysleli? Nový výzkum přepisuje raná stádia pozemské evoluce
31. 8. 2018
|
Jan Toman
Vznik života, původ hlavních skupin pozemských organismů či kořeny fotosyntézy patří k nejzajímavějším, ale také nejožehavějším tématům moderní biologie. Vědci se tradičně při hledání odpovědí na tyto otázky obraceli ke zkamenělinám. Z doby před více než miliardou let známe ovšem jen hrstku fosilií, které navíc není snadné zařadit. "Molekulární hodiny" založené na postupném hromadění mutací nabízejí alternativní cestu, jak datovat nejdůležitější události pozemské evoluce. Ani ty však nejsou "bez much". Tradičně navíc udávaly ohromná časová rozmezí, kdy k milníkům evoluce mohlo dojít. Autoři nejnovější studie tohoto typu nicméně tvrdí, že se jim většinu překážek podařilo překonat…
Jednou vám vstřelí čip pod kůži, stejně jako vašemu psovi
31. 8. 2018
|
Pavel Jégl
Psi budou v Česku od roku 2020 povinně čipováni. A lidé? Čipy pod kůží si lze vyzkoušet už teď. Přesvědčíte se, že pohybem ruky můžete ovládnout hesla na webových stránkách stejně jako své finance.
Fyzici poprvé pozorovali rozpad Higgsova bosonu
29. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Od objevu Higgsova bosonu, k velké nevůli částicových fyziků přezdívanému jako "Božská částice", letos uplynulo již šest let. Absence navazujících velkých objevů by mohla vyvolávat dojem, že částicová fyzika od té doby spí na vavřínech - ve skutečnosti však pokračuje v katalogizaci a ověřování vlastních výsledků. Nejnověji to je znát z ohlášení dlouho toužebně očekávaného pozorování rozpadu Higgsova bosonu na jiné fundamentální částice.
Smrtící i roztomilí: To jsou borci říše zvířat
29. 8. 2018
|
Šárka Novotná
Nepatří mezi zvířecí celebrity, ve schopnostech si však nezadají s hvězdami populárních komiksů. Kdo? Nenápadní superhrdinové ze zvířecí říše.
Magnezit by mohl pomoct zvrátit klimatické změny
28. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv debata o vypouštění oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů často přináší apokalyptické scénáře, klima není jednosměrka - stále častěji se tak mluví i o možnosti změnit zajetý kurz pomocí aktivního zachycování skleníkových plynů. Jaké jsou v tomto směru naše možnosti, a měli bychom se o něco podobného vůbec snažit?
Za vysychající zdroje vody si můžeme z velké části sami
27. 8. 2018
|
Lukáš Strašík
Zalyžovat si v rozpálené poušti na čerstvém sněhu zní jako nabubřelý rozmar a zbytečné plýtvání. Zvlášť v době, kdy se Země potýká se suchem a ubývajícími zásobami pitné vody. Ale zároveň to lze chápat i jako příznak pokroku, který může být nadějí do budoucna.
V egyptské hrobce byl objeven nejstarší sýr historie
27. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Jak přesně se stravovat, dnes řeší stále více lidí. Občas přitom hledají rady v jídelníčku předků – tradičně se tak objevuje argument, že zpracované potraviny jsou teprve moderní vynález. Objev staroegyptského sýra ruku v ruce s ještě starším prvotním chlebem ale naznačuje, že komplexněji upravovaná strava rozhodně není jenom výstřelek 20. a 21. století.
Organické solární panely dosáhly rekordní efektivity, dohánějí 'klasiku'
26. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv by pojem "organické solární panely" mohl vyvolávat nejrůznější představy živých struktur z masa a kostí, vzhledově se organické panely zase tolik neliší od panelů využívajících křemík. Stále mají podobu plochy reflektující sluneční záření a pokud by jimi byla posetá louka, na první pohled by se nic neměnilo. Tedy krom ceny. Levnější organické panely by totiž teoreticky mohly znamenat revoluci v aplikované solární energetice. Nejprve však musejí s panely tradičními srovnat krok co do své efektivity. Nová čínská studie však slibuje právě takový posun.
Vesmír je cyklický, tvrdí okrajová hypotéza
24. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
O to, odkud vesmír vznikl a kam směřuje, se fyzika pře od té chvíle, co se fyzikou vůbec může nazývat. Byť moderní převládající názor mluví o vzniku v singularitě během Velkého třesku, stále éterem létají i nejrůznější alternativní hypotézy. Některé, jako jedna aktuální, se namísto čistého vývoje vesmíru z bodu A do bodu B zaobírají možnosti, že celý kosmos má cyklickou povahu – jeho smrt je vznikem nového vesmíru, jehož následná smrt dá zase život dalšímu vesmíru. Nakolik lze však nejnovější studii lobbující za cykličnost doopravdy věřit?
Čeští vědci pomohli rozluštit genom pšenice. Svět se tak možná vyhne hladomoru
23. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Psal se rok 2005, když Mezinárodní konsorcium pro sekvencování genomu pšenice (International Wheat Genome Sequencing Consortium, IWGSC) zahájilo dlouhou snahu o vytvoření detailní mapy DNA zemědělské pšenice. Trvalo to 13 let a zabralo práci 200 vědců ze 73 pracovišť ve dvaceti státech. Teď půdorys genů uvnitř nejvýznamnější zemědělské plodiny dokončili a jejich objev může zlomově napomoci jejím budoucím úpravám pro klimatické změny.
Byla lidská přizpůsobivost klíčem k ovládnutí Země?
22. 8. 2018
|
Jan Toman
V populární cimrmanovské hře Dobytí severního pólu herci zpívají, že se Čech přizpůsobil i tam, kde hynuli vlci a sobi. Podle nejnovější antropologické teorie se zdá, že tvůrci z divadla Járy Cimrmana zase jednou trefili hřebíček na hlavičku. Tedy, s malým dodatkem. Schopnost využít jakýchkoli podmínek totiž podle tohoto konceptu nedefinuje jen Čechy, ale všechny příslušníky lidského druhu. Moderní lidé podle ní uspěli díky tomu, že se na rozdíl od svých příbuzných dokázali specializovat i na ty nejextrémnější podmínky – včetně polárních.