Vznikla vakcína proti chřipce, která bude fungovat trvale. Vyladí ji obří studie
6. 10. 2017
|
Ladislav Loukota
Konec sezónního očkování. To slibuje nová vakcína proti chřipce vyvinutá na Oxfordské univerzitě. Není to sice první pokus na poli všeobecného očkování proti chřipce, ale pro připravovaný klinický test chce britský Národní institut pro zdravotní výzkum (NIHR) získat více než deset tisíc lidí. Vybírat bude potenciálně rizikové pacienty nad 65 let. Bude-li u nich očkování fungovat, mohli by se dočkat trvalé ochrany před různými typy chřipky.
Na Měsíci byly odhaleny nové zásoby vody ve formě ledu. Ale jen teoreticky
4. 10. 2017
|
Ladislav Loukota
Měsíc dnes sice působí jako suchá skála na noční obloze, realita je však možná jiná. Nová studie americké Brownovy univerzity se domnívá, že na povrchu Měsíce se ukrývají další doposud netušené zásoby zmrzlé vody, ukryté uvnitř vulkanické horniny. Zjištění by mohlo napomoci budoucím letům k Měsíci i mimo něj. Jiná studie však na něj vrhá stín pochybností.
Astronomové 'ulovili' novou gravitační vlnu. S desetkrát větší přesností než dosud
2. 10. 2017
|
Ladislav Loukota
Šuškanda o tom, že vědci věnující se detekci gravitačních vln objevili něco nového a významného, se po několika týdnech tajností potvrdila. Díky mezinárodní spolupráci se jim podařilo odhalit novou, v pořadí čtvrtou a doposud nejvýznamnější gravitační vlnu.
Američané schválili jednu genovou terapii k léčbě rakoviny a hned zakázali druhou
1. 10. 2017
|
Ladislav Loukota
Jmenuje se Kymriah a má pomocí upravených imunitních buněk léčit leukémii. Spojené státy ji koncem srpna schválily k použití na běžných pacientech, na trh se tak dostala první genová terapie. Netrvalo to ale ani týden a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) další testování jiné imunoterapie od konkurenční společnosti dočasně zakázal. Při klinických testech totiž zemřel pacient.
SpaceX zmenšila svou meziplanetární loď, ambice Muskovi však stále nechybí
29. 9. 2017
|
Ladislav Loukota
Na Mezinárodním astronomickém kongresu 2017, který se koná v australském Adelaide, představil v pátek ráno Elon Musk za společnost SpaceX aktualizaci svých plánů na program letu k Marsu. Ačkoliv SpaceX ve vývoji své rakety a lodi daleko nepokročila, upravená vize stojí nohama trochu více na zemi.
Koho se báli ankylosauři? Zbarvení druhohorních 'tanků' naznačuje, že se museli skrývat
27. 9. 2017
|
Jan Toman
Dnešní velcí býložravci se potýkají s mužstvím problémů, predace mezi ně ale nepatří. Dospělí sloni nebo nosorožci jsou tak velcí, že si na ně za normálních okolností netroufne žádný z pozemských dravců. Spolu s tím se u nich stírá i řada přizpůsobení, která jejich drobnější příbuzné před predátory chrání. Mnoho z nich se týká zbarvení.
Žába jako nebezpečný predátor? Ta madagaskarská mohla lovit i dinosaury
25. 9. 2017
|
Jan Toman
Žáby sice vyhledávají masitou stravu, obvykle si ale troufnou tak maximálně na vážku. Pod pojmem predátor si představíme spíše žraloka, lva, nebo některého z dravých dinosaurů. Přesto můžeme v Jižní Americe narazit na jednu výraznou výjimku. Jsou jí žáby z rodu rohatek, které se specializují na lov drobnějších ptáků, hlodavců, ještěrek a hadů. Nepohrdnou ale ani svými příbuznými ze skupiny obojživelníků.
Co mate netopýry a přivádí je na smrt?
22. 9. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Echolokace, pomocí níž se orientují netopýři, je téměř dokonalá. Mohou se díky ní v noci orientovat s přesností na milimetr. Nyní ale vědci odhalili její slabinu, jež noční savce většinou stojí život.
Hvězdné setkání: Za 1,3 milionu let se o nás otře cizí hvězda
21. 9. 2017
|
Ladislav Loukota
Průlety asteroidů kolem Země patří mezi ostře sledované astronomické události. Co byste však řekli tomu, kdyby kolem naší planety proletěla rovnou hvězda? Údaje z evropské vesmírné observatoře Gaia naznačují, že bychom se podobného průletu mohli dočkat už za pouhého 1,3 milionu let. Ačkoliv bude narušitel od Země vzdálen kolem 16 tisíc astronomických jednotek, pro vnitřní světy může setkání přesto věštit zkázu.
Pomůže studie z frontové linie ve válce s terorem?
20. 9. 2017
|
Jan Toman
Radikálové ve větší či menší míře ohrožovali snad všechny lidské civilizace. Nejinak tomu je i dnes. Pod vlivem hromadných sdělovacích prostředků se navíc situace zdá být ještě dramatičtější. Ať už se ale jedná o radikální islamisty, fanatické nacionalisty nebo severokorejské stalinisty, ta nejpodstatnější otázka zůstává stále stejná: Kde se v lidech bere touha někoho slepě následovat a třeba pro něj i obětovat život?
Kýchání jako 'jazyk': Vědci rozluštili komunikaci mezi hyenami
19. 9. 2017
|
Ladislav Loukota
Následují členové zvířecí smečky svého alfa samce automaticky, anebo mezi sebou svou volbu nějak komunikují? Odpověď na to se snažili najít vědci z australské Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří studovali psy hyenovité. Závěrem pozorování je, že zvířata docházejí ke konsensu díky kýchání.
Jak se šíří 'sluneční bouře' napříč soustavou?
18. 9. 2017
|
Ladislav Loukota
Pozorování Slunce patří mezi disciplíny, které pomohly moderní vědě k jejímu zrodu. Přesto máme stále co dohánět – úhlem našeho pohledu na Slunce je totiž skoro vždy jenom Země. Před dvěma lety se podařilo to pro jednou změnit, když improvizovaný pokus dovolil přeměnit flotilu kosmických sond na aparatury sledující průběh výronu koronální hmoty napříč celou sluneční soustavou. Poprvé v historii jsme tak mohli jev sledovat, jak se šíří napříč planetami.
Sezónu dešťů si v Amazonii spouštějí samotné stromy
15. 9. 2017
|
Jan Toman
Amazonie bývá často nazývána plícemi planety Země. Ať už je ale její role ve fungování planetárního ekosystému jakákoli, nelze popřít, že hostí největší tropický deštný les na světě. Aby toho nebylo málo, amazonský prales oplývá obrovskou biodiverzitou. Prohánějí se zde, loví, parazitují a rostou miliony druhů rostlin, obratlovců i bezobratlých – mnoho, možná většina z nich, dosud nepopsaných. Porozumění procesům, které za existencí tohoto biomu stojí, tak nabývá hned dvojí důležitosti: Zásadní je jednak z teoretického hlediska, ale také proto, abychom zdejší přírodu mohli účinně chránit.