Jak ovlivňuje vzhled vědců to, jak vnímáme jejich bádání?
12. 6. 2017
|
Pavel Pešek
Když se s někým potkáme poprvé, vytvoříme si podle jeho obličeje nevědomky představu o jeho schopnostech a povaze již během několika milisekund. Bylo také prokázáno, že úspěšnost politika lze předpovědět podle jeho obličeje. Totéž se dá očekávat i u zástupců dalších profesí, které jednají s lidmi tváří v tvář.
Nejnovější vysvětlení paradoxu, proč jsme ještě nepotkali mimozemšťany
11. 6. 2017
|
Jan Toman
Hvězd s planetárními systémy nalezneme v naší galaxii více než dost. Dokonce i planety, které by teoreticky mohly hostit život, patrně nejsou výjimkou. Živé organismy podle našich poznatků povstaly na Zemi relativně rychle, během několika stovek milionů let, takže se nezdá, že by vznik života byl extrémně vzácnou událostí. Zůstává otázkou, za jakých podmínek se mohou vyvíjet komplikovanější a potažmo inteligentnější bytosti, potenciální zakladatelé celoplanetárních a mezihvězdných společností.
Podivuhodný tvor, který vydrží bez kyslíku i několik hodin
9. 6. 2017
|
Jan Toman
Představte si tvora, který přebývá takřka celý život pod zemí, v koloniích čítajících několik desítek až stovek jedinců. Dorůstá zhruba velikosti myši, ale absencí srsti a jemnou růžovou kůží připomíná spíše cosi mezi krysou a mexickým naháčem. Zcela mu chybí receptory pro bolest a fungování jeho kolonií v mnohém připomíná spíše společenský hmyz – včely, mravence, nebo termity.
Rychlejší než mozek. Tvůrci počítačů budoucnosti hledají inspiraci v přírodě
7. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Pojem umělé inteligence je většinou skloňován v souvislosti s počítačovým softwarem. Nově vyvíjená nápodoba mozkové synapse však slibuje k inteligentnímu učení dokopat i samotnou architekturu hardwaru. Seznamte se s memristory, respektive s novým způsobem, jak počítače využívají paměť.
Hvězda smrti inspiruje vědce při tvorbě laserů budoucnosti
6. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Vývoj laserové technologie na první pohled ustrnul na mrtvém bodě. Zatímco jiné futuristické nápady jako genetické úpravy, robotika, umělá inteligence a v poslední době dokonce i znovu obnovitelné rakety či létající auta pádí po ose pokroku stále výrazněji kupředu, s lasery se to má podobně bídně jako s jadernou fúzí.
Velký korálový útes je ze dvou třetin zničen. Hrozí nedostatek ryb?
5. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Jedná se o největší korálový systém na světě, dokonce jej lze pozorovat i z vesmíru. Velký korálový či také bariérový útes ovšem v posledních dvou letech čelí velkému vymírání. Bělení korálů, komplexní proces rozpadu zdejšího svazku mezi řasami a polypy, postihly již v roce 2016 kriticky severní část útesu. Nyní, během léta na jižní polokouli, pak fenomén zasáhl i prostřední část. Na vině dopadu na území o délce 1500 kilometrů jsou zřejmě vysoké teploty.
Hon na vrak Caligulova plovoucího paláce
1. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Císař Gaius Caesar Augustus Germanicus, pro přátele jen Caligula, byl jedním z nejznámějších vůdců starověkého Říma. Nestalo se tak pro jeho slovutné úspěchy na kolbišti politiky či války, nýbrž pro pověstný zhýralý a amorální způsob života. Něco z toho nyní možná připomene průzkum vulkanického jezera Nemi ležícícho v Itálii. Archeologové se totiž na jeho dnu rozhodli najít Caligulovu třetí nechvalně známou výletní loď.
Ryly dávné velryby ve dně? Přelomová fosilie přepisuje evoluci kytovců
31. 5. 2017
|
Jan Toman
Éteričtí kytovci jsou jedněmi z nejvelkolepějších obyvatel naší planety. Třebaže se jich dnes prohání pozemskými oceány ve srovnání s určitými obdobími třetihor už jen zlomek, stále mezi nimi nalezneme tak ikonické druhy jako mimořádně inteligentní delfíny, nebo největší obyvatele naší planety, plejtváky obrovské.
Vědci zkoumají Descartovu lebku. Objeví 'pahrbek geniality'?
30. 5. 2017
|
Jan Toman
René Descartes je právem považován za jednoho z otců moderní vědy. Tento francouzský filosof, fyzik a matematik proslul zejména pokusem o nalezení filosofické jistoty shrnutým do slavné věty „Myslím, tedy jsem“. Kromě svých filosofických bádání ovšem zásadně přispěl také k rozvoji moderní vědecké metody, analytické geometrie, optiky, psychologie a dalších oborů. Odrazily se ale tyto intelektuální kvality také ve stavbě a velikosti jeho mozku?
Amazonií se ve třetihorách několikrát prohnalo moře
28. 5. 2017
|
Jan Toman
V povodí Amazonky nalezneme místa s největší druhovou bohatostí na Zemi. Celkově zde můžeme narazit na statisíce různých druhů rostlin a živočichů, mnoho z nich dosud nepopsaných. Místní biodiverzita je výjimečná dokonce i v porovnání s ostatními tropickými deštnými lesy na naší planetě. Ale proč zde žije tolik různých druhů?
Jaká tajemství skrývají stoleté nádory? Lékařům se podařilo nahlédnout do jejich genomu
26. 5. 2017
|
Jan Toman
Ke studiu genetických stránek rakoviny se váže jedna zásadní potíž. Výzkumníci jsou takřka bez výjimky odkázáni na materiál starý jen pár let. Když vynecháme takové speciality, jako jsou stále se množící tkáňové kultury – nejznámější kulturou rakovinných buněk je zřejmě slavná HeLa, buněčná linie odvozená roku 1951 z nádoru Henriety Lacksové – měkké tkáně se bez konzervace dlouho nezachovávají.
Mladí Češi, kteří posouvají svět kupředu
25. 5. 2017
|
red
Pokud jste si někdy kladli otázku, na co bychom mohli být jako Češi pyšní, tak odpověď je nasnadě - na naše vědce. Česká věda se ve světě těší skvělé pověsti a bude i nadále. Odchovává totiž mladé odborníky, kteří posouvají kupředu nejen českou vědu, ale celý svět. Připomíná to mimo jiné cena Neuron, kterou ve středu převzala pětice mladých vědců.
Stradivárky nejsou o nic lepší než moderní housle, tvrdí vědci
23. 5. 2017
|
Jan Toman
Když se Antonio Giacomo Stradivari krátce před polovinou 17. století narodil, nikdo z jeho příbuzných, měšťanů z italského města Cremona, nemohl tušit, že jeho jméno přečká staletí. Postupně se vypracoval na nejlepšího houslového mistra své doby a, jak tvrdí řada odborníků, dost možná nejlepšího výrobce smyčcových nástrojů všech dob.