Mravenčí zemědělství předstihlo to lidské o 60 milionů let. Přesto jsou si netušeně podobné
28. 7. 2016
|
Jan Toman
Lidé jsou oproti ostatním živočichům v lecčems výjimeční. Mimo jiné vládnou komplexním jazykem, používají pokročilé nástroje a jejich kultura je daleko rozvinutější, než u jakéhokoli jiného živočišného druhu. Přesto se jim ale některé organismy v určitých aspektech své činnosti blíží.
Mohou lidé vidět jednotlivé fotony? Podle nejnovějšího výzkumu ano!
27. 7. 2016
|
Jan Toman
Obvykle máme tendenci přiřazovat větší smyslové výkony zvířatům, než člověku. Údaje o tom, kolikrát citlivější je čich nebo zrak toho kterého živočicha, spolehlivě dokážou přitáhnout naši pozornost a vyburcovat fantazii. Někdy na tom ale nejsme tak špatně ani my sami. Ba co víc, v některých případech zřejmě evoluce našich smyslových orgánů dosáhla maxima možného. Jak nedávno oznámil tým evropských a amerických vědců v časopise Nature Communications, naše oko je s největší pravděpodobností schopné zachytit i dopad jednoho jediného fotonu na sítnici.
Nová éra průmyslu: Proč bychom se měli přestat bát, že nám roboti seberou práci
25. 7. 2016
|
Jan Horčík
Pokroky v oblasti IT, elektroniky a robotiky umožňují stále těsnější propojení lidské a robotické práce. Světem průmyslu se teď proto nese hlasitý nový buzzword předznamenávající další průmyslovou éru.
Středověcí rytíři očima vědy: Nemotorné plechovky, nebo smrtící akrobati?
24. 7. 2016
|
Jan Toman
Plátová brnění středověkých rytířů nás dodnes nepřestávají fascinovat. "Zbroj má za úkol spojit tři protikladné kvality – nízkou váhu, vysokou ochranu a volnost pohybu," pravil Pietro Monte, slavný milánský zbrojíř na konci 15. století. Postřeh to byl tak významný, že se podle něj návrháři ochranných obleků řídí dodnes. Dokonce i konstruktéři prvních kosmických skafandrů v americké NASA se údajně inspirovali brněním Jindřicha VIII.
Letecké mistrovství: Mořští ptáci urazí stovky kilometrů bez odpočinku
21. 7. 2016
|
Jan Toman
"Jak létají ptáci?" Jeden by těžko hledal dětinštější otázku. Pravda, tento problém kdysi vzrušoval celé zástupy přírodovědců, umělců a konstruktérů. Vyprávět by o tom mohl třeba Leonardo da Vinci. Moderní věda však přinesla uspokojivou odpověď ve formě celé plejády poznatků o ptačí anatomii, metabolismu, aerodynamice a chování. Všechny tyto argumenty ale blednou před schopnostmi některých ptačích zástupců – například rorýsů, ale zejména mořských ptáků z příbuzenstva fregatek.
Populární 'mrazáky na lidi' umí zázraky. Jen to ještě nikdo nedokázal
21. 7. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Čím dál populárnější léčba mrazem slibuje, že vyléčí astma, revma, depresi, prostě cokoli. Stačí jenom strávit pár minut v extrémním mrazu. Jenže jediné vědecky potvrzené účinky, které kryoterapie zaručeně má, jsou ty nežádoucí.
Miniaturní parazité: Nově objevené extrémní organismy z yellowstosnkých jezírek
19. 7. 2016
|
Jan Toman
Podle moderních biologických poznatků je diverzita pozemských organismů tak obrovská, že bychom se s novými druhy měli setkávat na každém kroku. Dosud nepoznaní zástupci se samozřejmě nevyskytují na pomyslném stromu života rovnoměrně.
Kolik je v naší galaxii obyvatelných planet? Možná víc, než si myslíme
18. 7. 2016
|
Jan Toman
Hemží se naše vesmírné okolí životem, nebo je Země s přítomností živých organismů osamocenou výjimkou? Odpověď na tuto otázku nedává spát celým generacím badatelů.
Rostliny dokážou riskovat. Překvapivě stejně jako živočichové
15. 7. 2016
|
Jan Toman
Představte si, že vlastníte dvě pole, ale obdělat zvládnete jen jedno. Pustíte se radši do práce na pozemku, který poskytuje spolehlivý, ale nikterak oslnivý výnos, nebo zariskujete a obděláte pole známé velkými výkyvy ve své produktivitě?
Jak ještěrka k pruhům přišla? Odpověď našli biologové s pomocí počítačové hry
12. 7. 2016
|
Jan Toman
Zbarvení zvířat a jejich tělní kresby představují i po stovkách let lidského zájmu vědeckou hádanku. Některým zvířatům umožňuje jejich zbarvení splynout s prostředím. Jiní tvorové získali nápadnou vizáž pod vlivem pohlavního výběru. Další zase prostřednictvím výrazného zbarvení dávají najevo svou nebezpečnost nebo jedovatost. Najdou se i takové druhy, které se vezou na vlně výstražného zbarvení, ale samy nebezpečné nejsou – každý na vlastní oči viděl třeba vosičku.
Jak mít úspěšné děti: Osm tipů podložených vědou
11. 7. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Pokud máte pocit, že vaše dítě není tak úspěšné jako děti ostatních, měli byste se zamyslet především nad sebou. Jak ukázala série vědeckých výzkumů, někteří rodiče mají na úspěšné děti větší štěstí než ostatní. Jaké je jejich tajemství?
Co všechno žije pod našimi nehty?
9. 7. 2016
|
Lenka Dvořáčková
Pečlivá hygiena pomohla téměř vymýtit množství infekčních onemocnění. Ruce si pravidelně myje téměř každý, přesto se na nich nachází statisíce bakterií. Schovávají se pod nehty, zvlášť umělými.
Tajemství v jantaru: Jak se maskoval hmyz v dobách dinosaurů?
4. 7. 2016
|
Jan Toman
Hmyz je zdaleka nejpočetnější skupinou pozemských živočichů. Jeho roztodivní zástupci slouží tak trochu jako paleta, čeho všeho je možné v evoluci dosáhnout. Jen různé způsoby, pomocí kterých se hmyzí druhy dokážou maskovat, už vydaly na stovky knih. Vyvinout téměř dokonalou kamufláž je jedna věc, ale vyrobit si ji, to je ovšem otázka docela jiná.