Tryskový pohon, osm chapadel, perfektní maskování a vynikající inteligence. Kam se hrabe Predátor. Pokud bychom na Zemi hledali předobraz mimozemských dobyvatelů, krakatice, sépie a chobotnice nic nepřekoná. V posledních letech se navíc množí důkazy, že chobotnice a jim příbuzní, dvoužábří, hlavonožci v nevídané míře zasahují do přepisu svých genů. Podle nového výzkumu dokonce bývají tyto zásahy vyvážené menší proměnlivostí na úrovni DNA. To nedokazuje nic menšího, než že si dvoužábří rozvinuli speciální způsob přizpůsobování změnám prostředí.

Máme se do konce století rozloučit s hmyzem? Právě před tím varovala v únoru nová metastudie, tedy práce, která analyzovala desítky jiných prací ve snaze najít obecný trend. Hmyzí apokalypsa, která měla hrozit k roku 2100, se však možná odkládá. Hned několik protireakcí totiž v původní metastudii našlo sérii pochybení. Paradoxem kontroverzního výzkumu je skutečnost, že v kauze kolem apokalyptického tvrzení zapadla její nejzajímavější zjištění.

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.

Hledání kořenů náboženství je i v dnešním světě ošidným tématem. Většina světové populace vyznává nějaký druh náboženské víry a přísně racionální vědecký pohled na počátky moderních náboženství je pramálo slučitelným s většinou z religiózních světonázorů. Část zastánců náboženských dogmat má ostatně za to, že lidé potřebují víru v boha – bez vyššího řádu, který dosáhne mimo dohled světské moci, by se totiž dle nich společnosti rozpadly. Nová studie pod vedením Patricka E. Savage jim v tom však díky stopování vývoje lidských populací oponuje – alespoň do jisté míry.

Tablety s vitaminem C patří do lékárniček nejedné rodiny, která se jím v zimě ochrání proti virům. Jenže tomu skutečně tak? Bez konzumace ovoce a zeleniny jsou tablety jako potravinový doplněk k ničemu.

Stačí několik laserovým impulzů vyslaných ke specifickým neuronům a, voilà, myš s návykem na alkohol je svého zlozvyku skoro prosta. Náš mozek ovlivňuje to, jak se chováme, a nejnovější důkaz vědního oboru optogenetiky naznačuje, že v budoucnu bude boj se závislostí možná otázkou několika podobných světelných signálů. Jak dlouho si ale na podobný svět zítřka počkáme?