Jak ještěrka k pruhům přišla? Odpověď našli biologové s pomocí počítačové hry
12. 7. 2016
|
Jan Toman
Zbarvení zvířat a jejich tělní kresby představují i po stovkách let lidského zájmu vědeckou hádanku. Některým zvířatům umožňuje jejich zbarvení splynout s prostředím. Jiní tvorové získali nápadnou vizáž pod vlivem pohlavního výběru. Další zase prostřednictvím výrazného zbarvení dávají najevo svou nebezpečnost nebo jedovatost. Najdou se i takové druhy, které se vezou na vlně výstražného zbarvení, ale samy nebezpečné nejsou – každý na vlastní oči viděl třeba vosičku.
Jak mít úspěšné děti: Osm tipů podložených vědou
11. 7. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Pokud máte pocit, že vaše dítě není tak úspěšné jako děti ostatních, měli byste se zamyslet především nad sebou. Jak ukázala série vědeckých výzkumů, někteří rodiče mají na úspěšné děti větší štěstí než ostatní. Jaké je jejich tajemství?
Co všechno žije pod našimi nehty?
9. 7. 2016
|
Lenka Dvořáčková
Pečlivá hygiena pomohla téměř vymýtit množství infekčních onemocnění. Ruce si pravidelně myje téměř každý, přesto se na nich nachází statisíce bakterií. Schovávají se pod nehty, zvlášť umělými.
Tajemství v jantaru: Jak se maskoval hmyz v dobách dinosaurů?
4. 7. 2016
|
Jan Toman
Hmyz je zdaleka nejpočetnější skupinou pozemských živočichů. Jeho roztodivní zástupci slouží tak trochu jako paleta, čeho všeho je možné v evoluci dosáhnout. Jen různé způsoby, pomocí kterých se hmyzí druhy dokážou maskovat, už vydaly na stovky knih. Vyvinout téměř dokonalou kamufláž je jedna věc, ale vyrobit si ji, to je ovšem otázka docela jiná.
Vědci objevili genové 'zombie'. Některé z nich jsou aktivní i mnoho hodin po smrti
3. 7. 2016
|
Jan Toman
Molekulární biologové už stihli nakousnout nejrůznější aspekty fungování DNA. Dotkli se jejího přepisování, překládání do bílkovin a odlišného výkladu v tkáních klasických i méně obyčejných laboratorních organismů. Zkoumali a stále zkoumají i ty nejmenší genetické odlišnosti jednotlivých příslušníků druhu. Nezastavili se ani před změnami genové aktivity v čase nebo v závislosti na vnějších a vnitřních podmínkách organismu.
El Niňo je u konce, střídá ho La Niňa. Bude ještě horší?
1. 7. 2016
|
Hana Dubnová
Mnohokrát skloňovaný klimatický jev El Niňo, který v poslední době způsoboval vysoké změny teplot, nevídaná sucha i povodně, už definitivně skončil. Od extrémního počasí si ale Země neodpočine. Přichází La Nina, která bude v některých oblastech ještě horší.
Nakažlivá rakovina: Nepřítel, před kterým není úkrytu
1. 7. 2016
|
Jan Toman
Rakovina zpravidla vzniká mutací některé z buněk daného jedince. Taková poblázněná buňka může začít s nekontrolovatelným dělením a dát základ zhoubnému bujení. Určité typy rakovin se posléze mohou šířit do nových tkání prostřednictvím odtržených skupin nádorových buněk – metastází. Ani zde ovšem děsivě fascinující možnosti rakovinného bujení nekončí. Některé rakoviny se totiž mohou šířit i mezi různými jedinci.
Hvězdná obloha jako nedostatkové zboží. Skutečná tma je už jen v rezervacích
29. 6. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Existuje aplikace, která vám ukáže přesnou polohu hvězdných souhvězdí. Vzhledem k tomu, jak česká obloha v noci doslova září, představuje mobil displeje jednu z mála příležitostí, jak se na hvězdy podívat. Světelné znečištění není pouze problémem pro astronomy a milovníky tmy, ale má zásadní dopady na naše životy. A pokud bude současný stav pokračovat, můžeme za pár let na tmavou oblohu jenom vzpomínat.
Ochránila nás před epidemií AIDS železná opona?
27. 6. 2016
|
Jan Toman
Virus HIV asi není třeba dlouze představovat. Jedná se o RNA retrovirus způsobující nechvalně známý syndrom získané imunitní nedostatečnosti neboli nemoc AIDS. Trochu ve stínu jeho medicínského zkoumání ale zůstává další důležitá část skládačky – výzkum historického šíření viru HIV po světě. Jen porozumění charakteru šíření podobně nebezpečných patogenů nás však může ochránit před invazí třeba ještě daleko nebezpečnějších chorob v budoucnu.
Kolikrát se ryby vydaly na souš? Odpověď vás možná překvapí
24. 6. 2016
|
Jan Toman
Přechod živých organismů na souš je považován za jeden z nejdůležitějších momentů pozemské evoluce. Kolikrát k němu ale vlastně došlo? O těch nejznámějších případech – pozemských rostlinách, obratlovcích či předcích hmyzu a několika dalších bezobratlých skupin – nepanují žádné pochyby. Jejich předkové postupně osídlili panenskou pevninu v průběhu prvohor. Otazníky se ovšem vznáší kolem charakteru této invaze.
Jak chutnalo pivo před pěti tisíci lety? Jeho tajnou přísadu odhalili archeologové
22. 6. 2016
|
Jan Toman
Pivo je jedním z nejstarších alkoholických nápojů na světě. Rčení "kdo nepije pivo, neví, co je dobré", se kterým by se bezpochyby ztotožnila i většina moderních milovníků zlatavého moku, se archeologové mohli dočíst už na starověkých sumerských tabulkách.
Co nastane, když v zemích s virem zika miliony žen odloží těhotenství?
22. 6. 2016
|
Hana Dubnová
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila párům z většiny zemí Latinské Ameriky a Karibiku, aby kvůli viru zika raději odložily plánování rodiny. Neřekla na jak dlouho, možná rok dva. Co se stane, když se rozhodnou lidé doporučení vyslyšet?
Češi neholdují organizovanému náboženství, ale překvapují svou pověrčivostí
21. 6. 2016
|
Jan Toman
Zajímá vás, jak si počíná průměrný Čech v ložnici, co ho láká, a co naopak odpuzuje? Zaujal vás výzkum strachu, fobií a lekání? Říkali jste si někdy, jestli se rozdíl mezi "skřivany" a "sovami" táhne i za rámec preferovaných hodin spánku? Nebo vás snad nejvíc vzrušuje otázka, jestli s tím vším nějak souvisí nákaza parazity? Všechna tato témata, o kterých jsme na Nedd.cz psali, respektive evolučně psychologické dotazníkové studie, ze kterých vycházejí, vzbudily u české veřejnosti mimořádný zájem. Právě teď rozjíždí tým profesora Flegra z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze další podobně laděný projekt – tentokrát s hlavním cílem přezkoumat předsudky, pověry a mystické myšlení v české populaci. A první překvapivé výsledky už jsou na světě.