Hudba má vliv naše rozhodování o tom, co budeme jíst. Podle studie Jihofloridské univerzity jsou zákazníci v restauracích, ve kterých hraje hlasitá hudba, náchylnější k tom objednat si nezdravé jídlo. 

Ačkoliv jde zatím o polooficiální oznámení, nový japonský záměr v zásadě počítá s vybudováním sedm metrů vysoké dvoutunové rakety, která by měla v březnu příštího roku "skákat" do výšky 100 metrů a poté se vertikálně vrátit zpátky na zem. Jde tedy o podobný demonstrátor sloužící pro další potenciální vývoj, jakým byl v roce 2012 nosič Grasshopper společnosti SpaceX. Jeho experimentální "hopsání" nahoru a dolu bylo základem pro vývoj opětovně přistávajících prvních stupňů nosiče SpaceX, a bude zřejmě základem i pro vývoj BFR. Směřuje Japonsko k podobnému cíli?

Extrémní teploty, které sužují poslední měsíce severní polokouli, trhají jeden historický rekord v měření za druhým. V debatách o rizicích klimatických změn se tak objevují tak nejčernější scénáře, podle nichž nám už redukce oxidu uhličitého nepomůže vyvarovat se stále zvyšujícím teplotám. Ruku v ruce s nimi se objevuje i protiargument, podle kterého bychom vše ještě mohli otočit aktivní redukcí teplot pomocí takzvaného geoengineeringu. Může nám podobná metoda pomoct? Zřejmě ano - ale bude to mít svou cenu.

V posledních letech v Evropě nastupuje teplo mnohem dřív, někdy jako by zima "skočila" rovnou do léta. Fenomén se podařilo potvrdit belgickým vědcům, kteří si na to vzali nezvyklý materiál - zkoumali záznamy cyklistických závodů. Zjistili díky nim, že se za posledních 40 let na zkoumaných místech zvedla teplota o víc než stupeň Celsia. 

Pokud u lidí obvykle příchod nevyhnutelného značí okamžik, kdy začne penzista pobírat starobní důchod, v případě našich buněk je ekvivalentem téhož stav zvaný senescence. Jakmile jej buňka dosáhne, přestává se dělit, mění expresi některých svých genů a obecně ustrne ve svém vývoji. Senescentní buňky jsou takoví buněční senioři, jejichž čas se nemilosrdně nachýlil blíže ke konci. Tedy doteď byly - týmu pod vedením Evy Latorreové z Exeterské univerzity se totiž podařilo koktejlem nových aktivních látek poprvé redukovat, de facto "omladit" senescentní buňky až o padesát procent.

Tropickým regionům dochází čas - pokud nedojde na rychlé a drastické otočení směru v ochraně volně žijících zvířat, hrozí ve středně dlouhém horizontu kolaps zdejší biodiverzity. Ten by se negativně promítl i na udržitelnosti místních ekosystémů, a skrze druhotný vliv pak i na ekosystém v globálu. Čeká nás budoucnost, v níž na sebe budou muset břímě udržení zbytků přírody vzít primárně lidé?