Ztracený ráj vydává svá tajemství: Jak žili lidé na zelené Sahaře?
16. 1. 2017
|
Jan Toman
Podmínky na povrchu naší planety se stále mění. Úrodné oblasti vznikají a zanikají, nebo se alespoň přesouvají. Nemusíme hned myslet na katastrofické události typu zemětřesení, sopečných výbuchů či záplav. Třebaže i ty hrají ve vývoji krajiny důležitou roli, v dlouhém časovém měřítku jsou daleko významnější relativně pomalé změny mořských proudů nebo postavení Země vzhledem ke slunci.
Po čtyřicítce na kariéru už netlačte, příliš práce ve vyšším věku škodí
15. 1. 2017
|
red
Říká se, že práce šlechtí. To je sice jistě pravda, jenže též se říká, že příliš všeho škodí. A s prací po čtyřicítce to platí dvojnásob, jak upozorňují vědci.
Nález plodů starých 52 milionů let přepisuje historii rostlin
12. 1. 2017
|
Jan Toman
Naše představy o evoluci rostlin mají stále povážlivé mezery. Nemusíme se ani vracet do dávných prvohor, kdy cévnaté rostliny odstartovaly svou expanzi na souš. Jasná zatím není ani evoluce konkrétních skupin cévnatých rostlin, čeledí, jako jsou třeba brukvovité nebo růžovité rostliny. Porozumění jejich historii a příbuzenským vztahům by přitom mohlo mít zásadní důsledky mimo jiné pro šlechtitelství.
Ovládáme svět hlasem: Technologie jako ze sci-fi již brzy ve vašich domovech
11. 1. 2017
|
Jan Horčík
Přirozeným způsobem, jak ovládat počítač, se stala klávesnice. Geniální vynálezce Douglas Engelbart k ní později přidal myš, okna, ikony a hypertext. Nové tisíciletí přineslo dotykové obrazovky. Díky pokrokům ve strojovém učení a zpracování lidské řeči teď konečně vstupuje do hry i ten nejpřirozenější způsob interakce - s pomocí hlasu.
'Nový lidský orgán': Průlomový objev, nebo nafouknutá bublina?
10. 1. 2017
|
Jan Toman
V uplynulých dnech se tiskem prohnala smršť senzačně vyhlížejících zpráv: Lékaři objevili v lidském těle nový, dosud neznámý, orgán. Jak už to s podobnými objevy bývá, skutečnost je o něco složitější.
Vše, co jste kdy chtěli vědět o toxoplazmóze, ale báli jste se zeptat
9. 1. 2017
|
Jan Toman
"V chemtrailech jsou na hliníku namražené bakterie, z nichž jeden druh je obzvlášť nebezpečný – toxoplasma. Je to mutant, něco mezi virem a bakterií. Té se dá zbavit častým pitím kávy bez mléka během dne, …"
Velké plány komerčních dobyvatelů vesmíru. Co letos chystá SpaceX?
6. 1. 2017
|
Jan Horčík
Elon Musk měl se svou vesmírnou společností SpaceX loni skvěle nakročeno. Velkolepou sérii úspěchů ale zhatila exploze rakety Falcon 9 Full Thrust během plnění pohonných látek na počátku září. Od té doby žádná raketa SpaceX neodstartovala, až doteď. V plánu je nedělní start, který vynese na oběžnou dráhu deset satelitů Iridium.
Přeceňovaný mozek. Předávat si zkušenosti umí organismy i bez něj
5. 1. 2017
|
Jan Toman
Učení a předávání zkušeností obvykle považujeme za bytostně lidský znak, i když do jisté míry ovládají tyto vymoženosti rozvinuté nervové soustavy také někteří další živočichové. Jednodušší živočišné formy, rostliny a ostatní mnohobuněčné organismy je potom využívají alespoň v náznaku – u rostlin se například nedávno podařilo prokázat přítomnost podmíněných reflexů. Že by se ale dokázali učit, a své zkušenosti předávat, také prvoci?
Jak vydržet bez hnutí ve stavu beztíže? Jde to snad lépe, než s gravitací!
4. 1. 2017
|
red
V Česku to sice nebyla zas taková bomba, ale jinde ve světě internet na sklonku roku dobyla nový výzva – tentokrát figurínová. Její pointou bylo zůstat bez hnutí a dokonale imitovat zátiší s figurínami. Do této výzvy se zapojila dokonce i americká politička Hillary Clintonová, přestože je už v úctyhodném věku a navíc měla rozjetou předvolební kampaň. Zdaleka nejlépe se toho ale zhostila posádka vesmírné stanice.
Vzácná alergie, při níž sprcha i pláč ze zoufalství bolí jako šlehání kopřivami
1. 1. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Když prší, je to jako by se do jejího těla zapichovaly miliony jehliček. Každý lok sousto ji v krku pálí jako šlehání kopřiv, o koupání v bazénu si může nechat jenom zdát. Rachel Wawricková, jejíž příběh přináší britský server BBC, je jedním ze zhruba třicítky lidí na světě, kteří mají jednu z nejhorších možných alergií – na vodu.
Výzkumníci odhalili šokující zvyky hlubokomořských chobotnic
30. 12. 2016
|
Jan Toman
O prostředí mořských hlubin se někdy mluví jako o poslední neprozkoumané oblasti na Zemi. Třebaže se ve světle moderních metod dálkového průzkumu takové řeči mohou zdát přehnané, každá další výprava do hlubin jim dává za pravdu.
Proč nemohou opice mluvit?
29. 12. 2016
|
Jan Toman
Tato otázka možná zní jako z mateřské školky, ve skutečnosti si s ní ale lámou hlavu nejvýznamnější vědecké kapacity už celá desetiletí. Nikdo neočekává, že nám ostatní primáti na počkání složí a odrecitují sonet, proč se ale jejich zvukové projevy svou informační úrovní lidské řeči alespoň neblíží?
Klikaté cesty evoluce. Proč člověk ztratil kost v penisu?
28. 12. 2016
|
Jan Toman
Třebaže se nám to může zdát zvláštní, anatomická stavba velké části savců, včetně našich nejbližších příbuzných, se od lidské v jednom důležitém aspektu liší. Spíše pravidlem, než výjimkou, je mezi savci přítomnost pyjové kosti. Žerty stranou, pyjová kost představuje u druhů, které se její přítomností mohou chlubit, důležitou podporu při pohlavním styku. Její velikost je extrémně různorodá a na první pohled je zřejmé, že kost má za sebou velmi bouřlivé evoluční změny. Proč se ale u některých savců vyskytuje, zatímco jinde chybí? Měl ji i společný předek všech savců? A proč v evoluci člověka vymizela?