Astronomové našli planetku, ještě než se srazila se Zemí
22. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Sobotní noc 2. června se pro obyvatele Botswany nesla v nečekaném duchu - malý, dvoumetrový asteroid totiž vstoupil nad jihoafrickým státem rychlostí 17 km/s do atmosféry a jako bolid krátce rozjasnil tmavé nebe. Nesl jméno 2018 LA, oproti většině jiných podobných těles jej však přece jen odlišovalo něco podstatného – astronomové malý objekt detekovali osm hodin před tím, než do pozemské atmosféry vstoupil. Jde o třetí případ úspěšné včasné detekce asteroidu, která by jednou mohla zachraňovat životy.
V Číně objevili nejstarší otisky nohou živočicha na souši
21. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Byť si dnes pod pojmem "život" většina z nás asi jako první vybaví suchozemské živočichy a rostliny, souš byla na Zemi paradoxně až poslední výspou, kam se organismy vydaly. Ještě něco málo před půlmiliardou let nazpět byla souš jenom o málo živější než povrch Měsíce. Drtivá většina organismů obývala moře – okamžik toho, kterak první živočichové "přeskočili" na souš je proto ve vývoji dnešní majority života doslova revoluční. Aktuální studie, která nalezla zatím nejstarší "krůčky" prvních živočichů, posouvá počátek kolonizace souše celých 546 milionů let nazpět.
Muskova raketa BFR může do 20 let do kosmu vynést až milion lidí
20. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Kosmický věk loni oslavil 60 let své existence, přesto se za hranice planety podívalo méně než 600 lidí. Brian Wang ze serveru Singularity Hub má však za to, že vyvíjený supernosič BFR miliardáře Elona Muska by mohl během 20 let od svého prvního letu dopravit do vesmíru miliony lidí. Ačkoliv jde jenom o korelaci součastnosti vs. historie experimentání dopravy, předkládá k tomu zajímavé argumenty.
Jak se maskovat a zároveň strašit? Pralesničky rozlouskly zdánlivý paradox
19. 6. 2018
|
Jan Toman
Jedovaté žáby pralesničky jsou ikonickými představiteli organismů s výstražným zbarvením. Jejich pestré neonové barvy už dopředu signalizují, že pozření žáby nebude jen tak. Případní dravci, pokud otravu přežijí, si díky němu mohou rychle, snadno a trvale zafixovat, jakým odstínům či vzorům se příště vyhnout. Pralesničky umí ještě víc - nejenže svým zbarvením straší, ale v tu pravou chvíli ho mohou použít i jako účinné maskování.
Úsvit kyborgů: Nová studie přišla na to, jak integrovat živé buňky a stroje
18. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Spojení živých bytostí a strojů přestává být tématem vědecké fikce a stává se pomalu realitou. Zatím posledním výzkumem, který učinil výrazný krok kupředu ve vzniku reálných kyborgů, představili výzkumníci Tokijské univerzity. Podařilo se jim propojit uměle vypěstované živé buňky se strojem tak, aby živé svalstvo posloužilo k rozpohybování celého robota. Prozatím princip funguje v případě malého hybridního prstu.
Nejpopulárnější doplňky stravy nemají žádné zdravotní přínosy
17. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Hektická doba a rychlý životní styl komplikují mnoha lidem zdravé a vyvážené stravování. Mnozí proto stále častěji sahají po potravinových doplňcích, které jim potřebné minerály a vitamíny dodají spolehlivě v přesném množství. Nejčastěji prodávané suplementy však podle nové studie Torontské univerzity a nemocnice St. Michael's nemají žádný pozitivní vliv – naštěstí ale ani žádný negativní.
Vyvíjet antidepresiva se firmám nevyplácí. Nadějí je pouliční droga
17. 6. 2018
|
red
Proč nic nenaznačil? Jak to, že jsme si nevšimli? S depresemi se lidé příliš nechlubí, a tak se jejich utrpení leckdy blízcí dozví až poté, co spáchají sebevraždu. Vývoj nových léků proti depresi však není pro farmaceutické firmy příliš zajímavý, raději sází na rakovinu - v případě úspěchu vydělají několikanásobně více.
Jak vytvořit většinový názor? Stačí přesvědčit čtvrtinu populace
16. 6. 2018
|
Jan Toman
Změny názorů ve společnosti mohou být opravdu rychlé. Dříve nemyslitelná přesvědčení, postoje nebo zvyklosti se mohou během jedné generace, nebo dokonce pouhých několika let, stát zcela nudnou součástí každodenního života. Jakou dynamiku ale tyto změny vykazují? Stačí k převrácení dosavadních zvyklostí na hlavu pár aktivních hluboce přesvědčených jedinců, nebo změny přicházejí spíše postupně, s tím, jak se o jejich prospěšnosti přesvědčí jinak apatická většina? Nebo snad stačí přesvědčit určité procento populace, které následně spustí pomyslnou lavinu?
Etika versus pokrok: Temná stránka otce moderní gynekologie
15. 6. 2018
|
Šárka Novotná
V osobnostech, jakými byl James Marion Sims, se zračí paradox dějin. Na jednu stranu významně přispěl k pokroku v medicíně, zároveň při tom ale trpěli lidé. Kdo byl muž, který je nazýván "otcem moderní gynekologie"?
Tajemství černých děr, 2. díl: Jak vznikly černé díry nehvězdného původu
15. 6. 2018
|
Pavel Vachtl
Černé díry jsou velmi hmotná a zároveň extrémně hustá vesmírná tělesa. Často vznikají zborcením hvězd do sebe. Je to však je jeden - svým způsobem zároveň nejnudnější - ze způsobů jejich vzniku. Druhý díl mikroseriálu se proto věnuje černým dírám "nehvězdného původu".
Vědci 'vypnuli' myším potěšení z jídla
14. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Obezita je jedním z nejvíce paradoxních problémů dnešního světa - prakticky každý ví, že nadváha škodí tělu a nadprodukce potravin škodí planetě. Přesto se zdá, že s jídlem roste chuť. Na planetě se 7,6 miliardy lidí jsou dvě miliardy obézní či "jen" trpí nadváhou a jejich počet dále roste. Možná, že je proto při poohlížení se po dietě vhodné začít řešit i drastické terapie - třeba možnost vypnout potěšení z jídla.
Vyspělé kosmické civilizace budou agresivní, tvrdí nová studie
13. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Jsme se vesmíru sami? Jak bude vypadat případné soužití s jinými druhy? A záleží na tom? Po této otázce pátrá věda od zrodu moderní astronomie a kosmonautiky. Lidstvo jako takové pak nějakou variací téhož řeší, co dělá člověka člověkem. Zatím všechny odpovědi, kterých jsme se dočkali, byly čistě na bázi úvah – a u většiny z nich takříkajíc krev tuhne v žilách. Nová ruská hypotéza přichází s další možností, jejíž výsledek je možná ještě o fous depresivnější, než je u jiných řešení Fermiho paradoxu zvykem.
Genetici 'vyrobili' rýži, co plodí o třetinu víc. Má šanci dostat se mezi lidi?
12. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv se průměrná porodnost prakticky na celém světě snižuje, při současných 7,6 miliardy lidí bude náš počet zřejmě přesto prudce stoupat. Nároky na zemědělství přitom stoupají úměrně s tím. Jedno z řešení problému, jak nakrmit populaci stoupající vstříc 10 miliardám, představil společný tým americké Purdue University a Čínské akademie věd. Pomocí genového editoru CRISPR totiž upravili rýži tak, aby měla o 25 až 31 procent vyšší výnosy.