Domovská stránka Nedd.cz
Tajemství chybějících nosů egyptských soch
7. 4. 2019
|
Hana Dubnová
Nos chybí téměř každé staroegyptské soše. Mohlo by se zdát, že je to důsledek eroze – přece jen památky ze starého Egypta přežily tisíce let a nos jakožto drobná vystupující část těla je logicky také nejkřehčí. Vypadá to však, že sochy byly zbaveny nosů úmyslně.
Sledují nás ufouni? Zoo hypotéza je jenom jednou z možností
6. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Jářku, máme tu dalšího vědce, který se vyjadřuje k mimozemským civilizacím! Tentokrát jde o Douglase Vakocha, který na pařížské konferenci nadhodil, že si nás mimozemské civilizace možná drží ve své zoo. Jako vždy, když se vědecká osobnost vyjadřuje k tématu podobného druhu, zpráva zaujala světový tisk. V praxi jde však přinejlepším o další druh čehosi, co je jenom o trochu poučenější názor než věštění z kávové sedliny.
Vědci poprvé sestavili genom bakterie zcela od nuly
5. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Poprvé v historii se genetikům podařilo vytvořit zcela nový genom živočicha tak, že jej "naprojektovali" jenom v počítači. Výsledkem bylo DNA bakterie, které sice stálo na mustru existujícího živočicha, ale jeho genom byl upraven tak, že šlo o jakýsi "upgrade" původního druhu. Jde o "umělý život"? A má nás takový pokrok děsit, anebo fascinovat?
Neandrtálci byli v nouzi kanibalové, ukázala studie
4. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Kanibalismus je v přírodě poměrně běžnou kratochvílí, velmi špatně se však určují jeho důvody. Nová studie francouzských vědců Albana Defleura a Emmanuela Desclauxe se však možná poprvé dopídila k tomu, proč se skupina neandrtálců před 120 milénii rozhodla ochutnat své "kolegy". Za vše paradoxně mohl odchod předešlé doby ledové.
Neobyčejný příběh ženy, která změnila pohled na šimpanze
3. 4. 2019
|
Šárka Novotná
Jane Goodallová se zvířaty spojila celý svůj život. Zkoumání šimpanzů věnovala desítky let a získala přelomové poznatky. Slavná etoložka dnes slaví pětaosmdesáté narozeniny.
Pozemské organismy přežily v otevřeném vesmíru 533 dnů
2. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Jednoduché kosmické organismy by mohly na Marsu docela dobře přežívat. Naznačuje to nová studie Německého střediska pro letectví a kosmonautiku na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Jednoduchým životním formám se během něj dařilo po rok a půl - a to naznačuje implikace jak pro hledání života na Marsu, tak možná i výměnu života mezi planetami.
Plazma v mikrovlnce, 1. díl: O plazmatu a bizarních pokusech s mikrovlnkami
1. 4. 2019
|
Pavel Vachtl
Mikrovlnnou troubu naprostá většina lidí používá k ohřevu jídla. Když se však dostane do rukou vědcům, látají jiskry, praskají skla nebo třeba vzniká plazma.
Analýza vod v patagonských fjordech pomůže předpovědět dopady oteplování
31. 3. 2019
|
red
Každé tři hodiny snímají a analyzují vodu v Patagonii speciální snímače. Vědci Centra pro výzkum mořských ekosystémů při chilské Jižní univerzitě (UACH) se na jednom z nejnehostinnějších míst snaží svým výzkumem předpovědět důsledky oteplování klimatu v dalších světových mořích.
Vědci se přou o (ne)důležitosti snídaně
30. 3. 2019
|
red
Den je potřeba zahájit kvalitní snídaní, abyste měli dost energie na celý den a bez snídaně můžete zapomenout na zdravé hubnutí. Tolik zdravotní příručky a dietní rady. Jenže na skutečném významu a důležitosti snídaně se nejsou vědci schopni shodnout.
Zévy pomáhají korálovým útesům tím, že je ničí
29. 3. 2019
|
Pavel Pešek
Korálové útesy Indo-Pacifiku hostí fascinující ekosystémy s vysokou biologickou rozmanitostí. Pestrá škála organismů žije na skále tvořené vápenatými schránkami korálů, ruduch a dalších organismů. Aby mohl útes růst, musí být ve vodě dostatek vápníku a roztoků uhličitanů. Předpokládá se, že část těchto látek se uvolňuje při biologickém rozkladu útesu. Korálový útes tak pokračuje v životě za cenu ničení svých mrtvých částí.
Chobotnice vs. Darwin. Rozjeli hlavonožci vlastní verzi evoluce?
28. 3. 2019
|
Jan Toman
Tryskový pohon, osm chapadel, perfektní maskování a vynikající inteligence. Kam se hrabe Predátor. Pokud bychom na Zemi hledali předobraz mimozemských dobyvatelů, krakatice, sépie a chobotnice nic nepřekoná. V posledních letech se navíc množí důkazy, že chobotnice a jim příbuzní, dvoužábří, hlavonožci v nevídané míře zasahují do přepisu svých genů. Podle nového výzkumu dokonce bývají tyto zásahy vyvážené menší proměnlivostí na úrovni DNA. To nedokazuje nic menšího, než že si dvoužábří rozvinuli speciální způsob přizpůsobování změnám prostředí.
Vymírání hmyzu není zřejmě tak vážné, jak hrozila nedávná studie
27. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Máme se do konce století rozloučit s hmyzem? Právě před tím varovala v únoru nová metastudie, tedy práce, která analyzovala desítky jiných prací ve snaze najít obecný trend. Hmyzí apokalypsa, která měla hrozit k roku 2100, se však možná odkládá. Hned několik protireakcí totiž v původní metastudii našlo sérii pochybení. Paradoxem kontroverzního výzkumu je skutečnost, že v kauze kolem apokalyptického tvrzení zapadla její nejzajímavější zjištění.
Způsobil prodloužení poslední doby ledové dopad komety?
26. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.