Domovská stránka Nedd.cz
Nad supernosičem NASA se smráká, šanci možná dostane SpaceX
16. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Jim Bridenstine, ředitel agentury NASA, tento týden americkému senátnímu výboru pro kosmický program sdělil, že agentura by při pilotním letu své lodi Orion mohla namísto své vyvíjené superrakety SLS sáhnout po komerčních nosičích. Ve hře je jak slavná SpaceX miliardáře Elona Muska, tak i její největší konkurent United Launch Alliance (ULA). Ačkoliv je momentálně spojení mise NASA a soukromých nosičů stále nejisté, i samotný náznak podobného rozhodnutí je významnou změnou v postoji NASA vůči své kontroverzní superraketě SLS.
Mohou zvířata přežít bez spánku?
15. 3. 2019
|
red
Některá spí ve vzduchu za letu a nikdy neusnou tvrdě, jiná spí i několik měsíců. Každé zvíře má svůj způsob a čas, který spánkem tráví. Zatím se vědcům však nepodařilo najít žádného tvora, který by nikdy nespal.
Dinosaurům byl nejspíše osudný dopad asteroidu, nikoliv klimatické změny
14. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Je jenom málo tak vděčných vědeckých témat, jako je vymírání na konci křídy alias "zánik dinosaurů". Událost způsobená nejspíše dopadem asteroidu na přelomu období K-Pg (křída-paleogén) je sice vzdálená zhruba 66 milionů let, pro své pohřbení celé jedné evoluční větve však jitří lidskou představivost dodnes. O to víc, že se v poslední době objevily teorie, že prehistorickým tvorům výrazně uškodily i tehdejší klimatické změny. Nová studie s tím však nesouhlasí.
Počet ryb v mořích se dlouhodobě snižuje i vlivem teplot, upozorňuje nová studie
13. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Konzumace ryb je obecně doporučována jako zdravější alternativa jiných masných produktů, a je to znát i na spotřebě. OSN odhaduje, že průměrně člověk na Zemi dnes ročně sní přes 20 kilogramů ryb. Jde o rekordní cifru, zvláště zohledníme-li stoupající lidskou populaci. Pokud však bude nadměrný rybolov ruku v ruce se zvyšováním oceánských teplot pokračovat dále, nemusí tomu být napořád. Populace ryb by totiž dlouhodobě mohla poptávce přestat dostačovat. Tvrdí to nová studie z UC Santa Barbara.
Noví nanoroboti jsou tak malí, že se do těla dostanou injekcí
12. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Aplikované nanotechnologie jsou zase o něco blíže realitě. Americký tým pod vedením Marca Mishkina vytvořil litografickou metodu, s níž může produkovat nanostroje o tloušťce lidského vlasu podobně, jako se vyrábějí i mikročipy. Ačkoliv jde i tentokrát o vysoce experimentální metodu, vytvořené mašinky jsou jak schopné vlastního pohybu, tak je možné je i injektovat do lidského těla pomocí jehly.
Ve spánku se sice nemůžeme učit, ale mozek stále vnímá. Vzbudí nás, když je potřeba
11. 3. 2019
|
red
Ve spánku dokážeme rozeznávat významné diskuse, které se během něj odehrávají v naší blízkosti, ale neumíme si pak po probuzení na ně vzpomenout. Podle nové studie umí mozek během spánku registorvat vnější podnět a vybírá pro nás významnější stimuly, na které nás někdy nutí i reagovat. Třeba probuzením v autobuse včas, abychom nepřejeli.
Vyslat lidi ke hvězdám je stále nereálnější
10. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla.
Něco nápadně ztmavuje další hvězdu. Bude vysvětlení jiné než u Tabby?
9. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Jsou tomu již víc než tři roky, co zájem astronomů i veřejnosti zaujala "blikající" hvězda KIC 8462852, známá také jako Tabbyina hvězda. Žlutobílý trpaslík vzdálený od Země 1300 až 1500 světelných let totiž periodicky zvyšovala a snižovala svůj jas, přičemž snižování jasu se v průběhu času zvyšovalo. To zavánělo možnostmi, že u Tabby staví někdo něco umělého! Nyní je možná na obzoru další podobný objev. U hvězdy EPIC 204376071 totiž cosi podobně na den zakrylo až 80 procent jasu.
Jak vypadali první klokani?
8. 3. 2019
|
Jan Toman
Těžko bychom hledali ikoničtější symbol Austrálie, než jsou klokani. Exotičtí zástupci vačnatců se rozrůznili v mnoho druhů, obsadili celý kontinent a vyvinuli si vlastní způsob pohybu. Kdy se ale vlastně skákání s využitím svalnatých zadních nohou a silného ocasu objevilo? Poskakovali už první "praklokani", nebo se jedná o pozdější evoluční vynález?
Kosmická záhada: Periferie sluneční soustavy postrádá malé objekty
7. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Navzdory více než šesti dekádám kosmonautiky je tomu jenom pár let, co pozemská sonda poprvé navštívila vzdálenou periferii sluneční soustavy za drahou Neptunu. Dvojice průletů kolem Pluta a Ultima Thule však nyní mění dosavadní teorie kolem zdejších končin. Nejnověji se zdá, že mezi zmrzlými objekty na dráze Pluta chybí celá jedna "váhová kategorie" kosmických těles. Kam se poděly?
Biotiskárny dokážou vytisknout nové tkáně přímo v terénu. Čekají je testy na lidech
6. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Medicína ve 20. století učinila několik výrazných skoků kupředu, první pomoc v případě úrazu však ve srovnání s jinými obory příliš daleko nepokročila. Zastavování krvácení pomocí tlakových obvazů se rámcově provádí stále podobně jako ve vzdálenější minulosti. Změnit by to chtěla nová práce, která přišla s mobilní biotiskárnou tkání. Vynález byl zatím vyzkoušen na zvířatech, v dohledné době by přitom mělo dojít na testy i u lidí.
Jaderná přestřelka v Indii by mohla způsobit hladomor i u nás
5. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Napětí mezi Indií a Pákistánem opět připomnělo lidstvu existenci jaderných zbraní. Z relativně daleké Asie přesto může riziko jaderné přestřelky mezi oběma státy působit poměrně méně významně, než riziko téhož na našem území. Ačkoliv se situaci mezi oběma státy podaří zřejmě uklidnit, i hypotetická limitovaná atomová válka v Pákistánu a Indii by dost možná měla klimatické důsledky i na nás.
Máme první přímý důkaz, že na Marsu bývala podzemní voda
4. 3. 2019
|
Ladislav Loukota
Povrch Marsu je dnes suchý jako Sahara, existuje však celá řada náznaků, že v minulosti byla naopak velká část - možná dokonce většina - povrchu pokryta vodními plochami. Po boku loňského odhalení pravděpodobně stále existujícího podpovrchového rezervoáru nyní na přítomnost podpovrchové vody ukazují i nově objevené terénní prvky v čele s větvícími se koryty někdejších řečišť. Vyplynulo to z dat sebraných evropskou sondou Mars Express, která obíhá kolem Rudé planety.