Domovská stránka Nedd.cz

Seznam světů podobajících se Zemi je bohatší o dva další kandidáty. Objevil je tým astrofyzika Mathiase Zechmeistera z univerzity v Göttingenu a nacházejí se jenom 12,5 světelného roku od Země kolem malé Teegardenovy hvězdy. Jde tak o další z rostoucího počtu jiných soustav, které připomínají tu naši, sluneční. Měření navíc proběhlo metodou, která slibuje nové zajímavé detekce doposud neznámých světů.

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?

Co je na slavnostní zahájení olympiády lepší než ohňostroj? Meteorický déšť, padající z vesmíru. A co je ještě lepší než přírodní meteorický déšť? Člověkem vyrobený meteorický déšť "na zakázku", navedený přímo k určenému místu pozorování. Letní olympiáda v Tokiu bude pro Japonsko kromě svátku sportu i jedinečnou příležitostí světu předvést, jakých pokroků na poli technologií země dosáhla. 

Stres je nedílnou součástí života. Ve zdravé míře může být prospěšný - například když se potkáte se šavlozubým tygrem, adrenalin vám pomůže nejen dostat ze svého těla maximum, ale zároveň zapíše do vašeho mozku celý prožitek, takže si zkušenost ponesete do budoucna. Se zrodem civilizace se však u lidí přístup ke stresu proměnil. A nezdá se, že by se na této skutečnosti mělo něco změnit. Ba naopak. Co kdyby to však změnil lék, který by naši stresovou reakci přepsal? Právě k němu by mohlo směřovat nové odhalení toho, jak se se stresem vypořádávají půdní bakterie.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že znečištěný vzduch již dýchá devět lidí z deseti, což každoročně vede k úmrtí více než sedmi milionů lidí. Nový výzkum publikovaný organizací CHEST tvrdí, že znečištěné ovzduší má na náš organismus ještě horší vliv než kouření tabáku. Jemné částice se dostávají do krevního oběhu a napadají orgány i buňky. Mohou také ovlivnit funkci genů a zvyšují rizika demence, mrtvice a snížené inteligence.

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.