Čtyři pacienty nakažené vzácnou a životu nebezpečnou liščí tasemnicí má momentálně ve své péči infekční oddělení Slezské nemocnice v Opavě. Parazit se do lidského těla může dostat například při konzumaci lesního ovoce. V celé republice je zhruba 30 pacientů s tímto onemocněním. Prevencí je podle lékařů tepelná úprava sesbíraného ovoce, která tasemnici spolehlivě zahubí.

Jak vést spořádaný partnerský či rodinný život, se lidé přou, co je svět světem. Často při tom dnes zaznívají názory, že bychom se měli inspirovat v našem původním já - v době před příchodem společnosti a technologií, u našich kořenů, kdy "lidé byli ještě lidmi". Problém je, že diametrálně odlišných rodinných uspořádání se v historii objevila celá řada - vybrat z nich ten "správný model" je tak nemožné. Nová studie například naznačuje, že ani s polygamií a monogamií to není tak snadné, jak jsme si v minulosti malovali. Ukazuje se totiž, že polygamii překvapivě nepraktikovali první bohatýři, ale naopak mnohem starší a chudší lidské skupiny.

Stačí jeden rok pravidelného vystavení pesticidům v potravinách, aby v těle vznikla cukrovka. Tedy alespoň u myší. Epidemiologické studie u lidí však docházejí k podobným výsledkům.

Nejhustější koncentraci dat uvnitř tradiční počítačové paměti slibuje nový litografický postup. Díky němu  se počítačové paměti mohou v dohledné době a za použití existujících technik zvětšit až tisícinásobně. To v praxi slibuje pokračování růstu kapacit počítačové paměti za přijatelnou cenu.

Byť může vesmír při pohled na noční oblohu působit skoro neměnným dojmem, napříč miliony let jsou hvězdy, mlhoviny i galaxii vystaveny neustálému pohybu. Teprve moderní metody spoléhající nejen na dlouhodobé pozorování nebeské mechaniky, ale i simulování možných minulých či budoucích scénářů, nám začínají vytvářet obrázek o tom, jak naše bezprostřední kosmické okolí vypadalo miliardy let nazpět. Aktuálně se to ukázalo na práci, podle níž nám byla sesterská galaxie naší Mléčné dráhy po celou dobu zřejmě na očích - po její srážce s galaxií Andromeda z ní však dnes zbylo pouhé torzo. 

Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti země. Vyplývá to z  výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Navzdory rostoucí sumě peněz provází výzkum dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Je to například málo nově registrovaných patentů nebo slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.