Magazín
Jak mít úspěšné děti: Osm tipů podložených vědou
11. 7. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Pokud máte pocit, že vaše dítě není tak úspěšné jako děti ostatních, měli byste se zamyslet především nad sebou. Jak ukázala série vědeckých výzkumů, někteří rodiče mají na úspěšné děti větší štěstí než ostatní. Jaké je jejich tajemství?
Člověk
Co všechno žije pod našimi nehty?
9. 7. 2016
|
Lenka Dvořáčková
Pečlivá hygiena pomohla téměř vymýtit množství infekčních onemocnění. Ruce si pravidelně myje téměř každý, přesto se na nich nachází statisíce bakterií. Schovávají se pod nehty, zvlášť umělými.
Magazín
Ženy umí bezpečně odhalit sokyně. Pomáhá jim 'vnitřní alarm'
7. 7. 2016
|
roj
Hormony ženám pomáhají odhalit potenciální nebezpečí v jiných ženách. Podle studie zveřejněné na stránkách Biology Letters ženy v nejplodnější fázi svého menstruačního cyklu poznají, která žena v jejich okolí také ovuluje. Instinktivně ji tak vnímají jako potenciální sokyni.
Magazín
Proč osamělí muži nejedí zeleninu a rozvedené ženy zase méně pijí alkohol
6. 7. 2016
|
red
Muži obecně příliš zelenině neholdují a pro Čechy to platí dvojnásobně. Jakmile ale zůstanou bez manželky či partnerky, na zeleninu a ovoce se pomalu ani nepodívají. Ženy zase po rozvodu pijí méně alkohol.
Magazín
Moc a síla slov: Dokážou ovlivnit i naše tělo, nejen psychiku
5. 7. 2016
|
red
Nakolik nás dokážou zasáhnout slova (ať už jde o chválu, nebo naopak nadávky), to ví úplně každý. Zaznamenali jste však někdy, že nejde jen o vliv na naši náladu či emoce, tedy na náš psychický stav. Slova jsou natolik mocná, že dokážou ovlivnit naše tělo. Připomeňme si studii, která na to upozornila před 20 lety.
Příroda
Tajemství v jantaru: Jak se maskoval hmyz v dobách dinosaurů?
4. 7. 2016
|
Jan Toman
Hmyz je zdaleka nejpočetnější skupinou pozemských živočichů. Jeho roztodivní zástupci slouží tak trochu jako paleta, čeho všeho je možné v evoluci dosáhnout. Jen různé způsoby, pomocí kterých se hmyzí druhy dokážou maskovat, už vydaly na stovky knih. Vyvinout téměř dokonalou kamufláž je jedna věc, ale vyrobit si ji, to je ovšem otázka docela jiná.
Člověk
Vědci objevili genové 'zombie'. Některé z nich jsou aktivní i mnoho hodin po smrti
3. 7. 2016
|
Jan Toman
Molekulární biologové už stihli nakousnout nejrůznější aspekty fungování DNA. Dotkli se jejího přepisování, překládání do bílkovin a odlišného výkladu v tkáních klasických i méně obyčejných laboratorních organismů. Zkoumali a stále zkoumají i ty nejmenší genetické odlišnosti jednotlivých příslušníků druhu. Nezastavili se ani před změnami genové aktivity v čase nebo v závislosti na vnějších a vnitřních podmínkách organismu.
Magazín
El Niňo je u konce, střídá ho La Niňa. Bude ještě horší?
1. 7. 2016
|
Hana Dubnová
Mnohokrát skloňovaný klimatický jev El Niňo, který v poslední době způsoboval vysoké změny teplot, nevídaná sucha i povodně, už definitivně skončil. Od extrémního počasí si ale Země neodpočine. Přichází La Nina, která bude v některých oblastech ještě horší.
Příroda
Nakažlivá rakovina: Nepřítel, před kterým není úkrytu
1. 7. 2016
|
Jan Toman
Rakovina zpravidla vzniká mutací některé z buněk daného jedince. Taková poblázněná buňka může začít s nekontrolovatelným dělením a dát základ zhoubnému bujení. Určité typy rakovin se posléze mohou šířit do nových tkání prostřednictvím odtržených skupin nádorových buněk – metastází. Ani zde ovšem děsivě fascinující možnosti rakovinného bujení nekončí. Některé rakoviny se totiž mohou šířit i mezi různými jedinci.
Magazín
Hvězdná obloha jako nedostatkové zboží. Skutečná tma je už jen v rezervacích
29. 6. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Existuje aplikace, která vám ukáže přesnou polohu hvězdných souhvězdí. Vzhledem k tomu, jak česká obloha v noci doslova září, představuje mobil displeje jednu z mála příležitostí, jak se na hvězdy podívat. Světelné znečištění není pouze problémem pro astronomy a milovníky tmy, ale má zásadní dopady na naše životy. A pokud bude současný stav pokračovat, můžeme za pár let na tmavou oblohu jenom vzpomínat.
Člověk
Ochránila nás před epidemií AIDS železná opona?
27. 6. 2016
|
Jan Toman
Virus HIV asi není třeba dlouze představovat. Jedná se o RNA retrovirus způsobující nechvalně známý syndrom získané imunitní nedostatečnosti neboli nemoc AIDS. Trochu ve stínu jeho medicínského zkoumání ale zůstává další důležitá část skládačky – výzkum historického šíření viru HIV po světě. Jen porozumění charakteru šíření podobně nebezpečných patogenů nás však může ochránit před invazí třeba ještě daleko nebezpečnějších chorob v budoucnu.
Magazín
Záhadný pláč: Proč stále nedokážeme rozlousknout jeho tajemství
26. 6. 2016
|
red
Přestože pláč patří k nejpřirozenějším lidským projevům, obestírá ho spousta tajemství. Víme sice, že ženy pláčou víc než muži, že lidé v bohatších zemích pláčou víc než v chudších, ale jinak zůstává nerozlousknutou záhadou.
Příroda
Kolikrát se ryby vydaly na souš? Odpověď vás možná překvapí
24. 6. 2016
|
Jan Toman
Přechod živých organismů na souš je považován za jeden z nejdůležitějších momentů pozemské evoluce. Kolikrát k němu ale vlastně došlo? O těch nejznámějších případech – pozemských rostlinách, obratlovcích či předcích hmyzu a několika dalších bezobratlých skupin – nepanují žádné pochyby. Jejich předkové postupně osídlili panenskou pevninu v průběhu prvohor. Otazníky se ovšem vznáší kolem charakteru této invaze.