Trh s proteinovými prášky a hotovými „proteinovkami“ za poslední roky explodoval – celosvětově se jeho hodnota počítá ve více než 30 miliardách dolarů ročně a miliony lidí sahají po šejkru denně, často i víckrát za den. Nová investigace organizace Consumer Reports ale tomu růžovému obrázku přidala temnější odstín: ve většině testovaných výrobků našla měřitelné množství olova, u části dokonce dávky, které sama označuje za znepokojivě vysoké.

Tým z University of Nottingham představil revoluční objev, který by mohl zásadně změnit moderní stomatologii. Vědcům se podařilo vyvinout proteinový gel, jenž dokáže opravit a znovu vybudovat zubní sklovinu, která se přirozeně obnovit nedokáže.

Vědci z australské Monash University vytvořili nejrozsáhlejší databázi snů, jaká kdy vznikla. Projekt s názvem DREAM (Dream EEG and Mentation Database) spojuje výsledky více než 2 600 probuzení z dvou desetiletí výzkumů spánku a poprvé umožňuje porovnat mozkovou aktivitu s obsahem snů napříč studiemi.

Harvardský vědec Avi Loeb, známý svými odvážnými teoriemi o mimozemské inteligenci, opět šokoval odborníky tvrzením, že interstelární objekt 3l/ATLAS nemusí být pouhá kometa – ale potenciálně mimozemská kosmická loď. Loeb upozorňuje, že těleso, které je podle jeho výpočtů více než milionkrát hmotnější než slavný prvně objevený mezihvězdný návštěvník Oumuamua, vykazuje vlastnosti, jež odporují přírodním procesům.

Když se v červnu 2024 vrátila na Zem kapsle čínské sondy Chang’e-6, vědci věděli, že drží v rukou unikát: první vzorky hornin a prachu z odvrácené strany Měsíce. Teprve detailní analýza ale odhalila, jak mimořádný tenhle materiál je. V hrsti regolitu našli geochemici sedm mikroskopických zrn olivínu.

Dlouhé roky vycházely bilanční rovnice oceánského plastu špatně: do moří podle odhadů proudí mnohonásobně víc odpadu, než kolik vědci nacházeli na hladině. Kam se zbytek ztrácí? Nová studie ukazuje na nenápadný, ale nesmírně účinný proces: kombinaci pomalého rozpadu plovoucího plastu a jeho „nalepování“ na tzv. mořský sníh. Výsledkem je přírodní dopravník, který roznáší plastové drobky z hladiny až do hlubokomořských sedimentů – a udržuje oceán znečištěný ještě dlouho poté, co bychom teoreticky přestali odpad do vody házet.