Domovská stránka Nedd.cz

Demence postihuje celosvětově přes 55 milionů lidí a každý rok přibyde dalších 10 milionů nových případů. Přes desetiletí výzkumu neexistuje žádný lék, který by ji léčil nebo spolehlivě zastavil. Proto je každý modulovatelný rizikový faktor předmětem intenzivní vědecké pozornosti. Výzkumníci z Mass General Brigham, Harvardu a Broad Institute nyní přinesli dosud nejrozsáhlejší prospektivní data: kdo pravidelně pil dvě až tři šálky kofeinové kávy denně, měl o 18 procent nižší riziko demence než ten, kdo nepil žádnou. Čtyřicet tři let sledování, 131 821 účastníků, 11 033 dokumentovaných případů. A bezkofeínová káva tento efekt nepřinesla vůbec.

S využitím aktuálně dostupných metod kosmického cestování a ideální konstelace Země a Marsu, která nastává přibližně každých šestadvacet měsíců, by cesta na rudou planetu trvala pět až jedenáct měsíců. Existuje však způsob, jak ji zkrátit, tvrdí nová studie Marcela de Oliveira Souza, kosmologa ze State University of Northern Rio de Janeiro v Brazílii.

Urgentní příjem je jedním z nejnáročnějších klinických prostředí, jaká existují: lékaři rozhodují pod časovým tlakem, s neúplnými informacemi, v přeplněném prostředí o tom, kdo potřebuje péči okamžitě a kdo může čekat. Triáž — třídění pacientů podle naléhavosti stavu — je prvním a kriticky důležitým krokem celého procesu. Nová generace AI systémů trénovaná na statisících urgentních případů nyní v klíčových parametrech překonává tradiční skórovací systémy i výkon juniorních lékařů. Výsledky otevírají zásadní otázku: jakou roli by měla umělá inteligence v urgentní medicíně hrát?

Smrt a daně jsou dvě nevyhnutelnosti lidského života — tak zní klasická sentencí. Alespoň jedna z nich by podle Raye Kurzweila nemusela platit ještě dlouho. Slavný futurista a former Google engineer v rozhovoru pro venture capital firmu Bessemer Venture Partners v roce 2024 zopakoval svou klíčovou předpověď: do roku 2029 dosáhne lidstvo takzvaného longevity escape velocity — bodu, kdy lékařský a technologický pokrok prodlouží průměrnou délku života rychleji, než jeden rok reálně ubíhá. Jde o jednu z nejdiskutovanějších futuristických predikcí současnosti — a stojí za to ji vzít vážně i ji podrobit kritickému pohledu.

Představa cestování časem je natolik fascinující, že uchvátila umělce i vědce. Je to vůbec možné? Tuto otázku si kladou už celá desetiletí. Od sestavení stroje času jako v televizní sérii Dark jsme opravdu daleko, pokud je to vůbec možné. Samotné cestování časem by však brzy možné být mohlo.

Prsní tkáň žen prochází s věkem dramatickými změnami, které vytvářejí prostředí ideální pro množení rakovinných buněk. K těmto závěrům došly týmy vědců z Cambridgeské univerzity a Univerzity Britské Kolumbie. Vytvořily dosud nejpodrobnější mapu změn prsní tkáně složené z více než tří milionů buněk.