Domovská stránka Nedd.cz
Geologická záhada: Pod Utahem vznikají zemětřesení, která by neměla existovat
15. 6. 2026
|
Radek Chlup
Vědci možná vysvětlili záhadná zemětřesení pod Utahem. Otřesy zaznamenali v hloubkách, kde by k nim docházet nemělo.
Onkoložka z Mayo Clinic dostala ve 26 letech tři měsíce na dožití. Pak 26 let studovala, jak jídlo bojuje s rakovinou
15. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Tři měsíce v červenci 1998 od diagnózy agresivního non-Hodgkinského lymfomu čtvrtého stádia. Nádor omotaný kolem srdce. Kardiogenní šok. Dawn Mussallem nezemřela – a poté, co přežila i transplantaci srdce a jako první v historii doběhla maraton s transplantovaným orgánem, strávila dalších 26 let jako onkoložka Mayo Clinic studiem toho, co ve výzkumu rakoviny dlouho stálo na okraji: roli potravy.
Varovný případ: Pacientka potřebovala akutní pomoc. AI ji poslala na konec fronty
15. 6. 2026
|
Radek Chlup
Umělá inteligence (AI) v diagnostických testech překonává i lidské lékaře. To však neznamená, že její využívání ve zdravotnictví je bez rizika. V Brazílii vyvolal pozdvižení případ mladé ženy, která zemřela na následky neléčených žlučových kamenů. Po hospitalizaci totiž čekala pět dní na převoz na jednotku intenzivní péče. Rodina zesnulé z toho obviňuje systém AI, který přiděluje pacientům lůžka podle závažnosti jejich stavu.
Největší zázrak v dějinách letectví? Žena přežila pád bez padáku z 10 kilometrů
15. 6. 2026
|
Alex Vávra
Na palubu osudného letu nastoupila omylem. O necelou hodinu později se letadlo rozpadlo ve vzduchu nad Československem a z 28 lidí na palubě přežila jediná osoba. Příběh Vesny Vulović, ženy, která přežila pád z více než deseti kilometrů, dodnes patří k nejneuvěřitelnějším kapitolám letecké historie.
Počítáte kroky? Věda říká, že záleží i na tom, jak je rozdělíte do dne. Výsledky jsou překvapivé
15. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Deset tisíc kroků denně je populárním cílem – ale věda ukazuje, že stejně důležité jako počet kroků je to, jak je do dne rozložíte. Mezinárodní studie 33 560 dospělých z UK Biobank zjistila, že lidé chodící v delších nepřerušovaných blocích mají dramaticky nižší riziko kardiovaskulárního onemocnění a předčasné smrti – i při stejném celkovém počtu kroků.
Existuje miliarda možných variant fentanylu. Věda právě vyvinula metodu, jak je detekovat – i ty, které ještě nikdo neviděl
14. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Laboratoře vyrábějící nelegální fentanyl neustále mění chemické struktury svých produktů. Pokaždé, když regulátoři katalogizují nový analog a přidají ho na seznam kontrolovaných látek, chemici ho nahradí jiným, dosud nekatalogizovaným. Věda odpovídá: strojové učení schopné identifikovat fentanyl i ve variantě, která v žádné databázi dosud neexistuje.
Šokující objev sedm kilometrů pod hladinou. Největší hřbitov leží v oceánu
14. 6. 2026
|
Radek Chlup
Vědci v Indickém oceánu v hloubce sedmi kilometrů objevili nejrozsáhlejší známý hřbitov velryb. Na unikátním pohřebišti našli dokonce i kosti dávno vyhynulých druhů. Tohle místo posledního odpočinku zároveň přitahuje rozmanitý život.
Čingischánův hrob se hledá 800 let. Každý, kdo by ho mohl najít, byl zabit – a mnoho lidí se bojí hledat dodnes
14. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Čingischán zemřel v roce 1227 jako vládce největší kontinuální pozemní říše v dějinách lidstva. Kde jsou jeho ostatky, nikdo neví. Ne proto, že by výzkumníci nehledali – ale proto, že vše nasvědčuje tomu, že Čingischán si záměrně vzal tajemství s sebou do hrobu. A postaral se, aby ho nikdo neodhalil.
Dusičnany v pitné vodě zvyšují riziko rakoviny tlustého střeva. Dánský limit padl – ten český zůstává sedmkrát vyšší
13. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Dánská populační studie propojila data o kvalitě pitné vody pro téměř tři miliony obyvatel s národními registry rakoviny a zjistila statisticky signifikantní zvýšení rizika kolorektálního karcinomu od koncentrace 3,87 miligramu dusičnanů na litr. Platný evropský limit je 50 mg/l. Dánsko svůj limit do konce roku 2026 sníží na 6 mg/l. Česko má medián 12 mg/l.
Blížíme se k bodu zlomu. Studená skvrna v Atlantiku děsí vědce
13. 6. 2026
|
Radek Chlup
V severním Atlantiku se nachází zvláštní oblast, která vědce znepokojuje už řadu let. Zatímco většina světových oceánů se vlivem klimatických změn otepluje, moře jižně od Grónska naopak chladne. Nová studie nyní naznačuje, že tento jev může být varováním před mnohem větším problémem.
88 procent nadaných dětí nikdy nedosáhlo výjimečnosti. Co 35 let sledování říká o mýtu talentu
13. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Nadané dítě. Tato nálepka nese obrovská očekávání – pro dítě, pro rodiče, pro školu. 35letá studie 677 dětí identifikovaných jako mimořádně talentované zjistila, že ve věku padesáti let dosáhlo definice „výjimečnosti" 12,3 procenta z nich. Zbývajících 88 procent nikoli. Co to říká o inteligenci, talentu a způsobu, jakým o nich přemýšlíme?
Vědci objevili štíra s rozměry psa. Tak velkého historie nepamatuje
12. 6. 2026
|
Radek Chlup
Kdybyste se před 415 miliony let procházeli po zaplavených koutech naší planety, nenarazili byste na žádné savce. Museli byste si však dávat dobrý pozor na štíra s rozměry dospělého psa. Vědci potvrdili existenci největšího známého štíra Praearcturus gigas v historii.
Udeří na Kalifornii megazemětřesení? Pod zemí se hromadí nebezpečné napětí
12. 6. 2026
|
Radek Chlup
Jižní Kalifornie je domovem dvou hlavních zlomových linií – San Andreas a San Jacinto. Oblast je kvůli tření velkých tektonických desek náchylná k zemětřesením. Malé otřesy jsou zde běžné a většinou nejsou tak nebezpečné. Horší jsou silná zemětřesení. V roce 1906 jedno takové zabilo v San Franciscu tisíce lidí a zničilo zhruba 80 procent města. K zemětřesení přitom došlo jen podél zlomu San Andreas. Vědci se děsí scénáře, kdy by zemětřesení „přeskočilo“ z jednoho zlomu na druhý.