Domovská stránka Nedd.cz

Technologie

Druhá studie editace embryí za měsíc: Věda rychle postupuje, etická diskuse za ní nestíhá

Ve čtvrtek 25. června 2026 publikoval tým vedený vývojovou bioložkou Kathy Niakan z Cambridgeské univerzity v časopise Nature studii, která posunula výzkum lidských embryí do nové éry. Poprvé v historii vědci použili techniku zvanou editace bází ke studiu funkce genu přímo v živém lidském embryu — a zjistili něco, co dosavadní myší modely nedokázaly předpovědět. Jen tři týdny dříve přišla jiná skupina se srovnatelně průlomovými výsledky. Etická debata nestíhá.
Vesmír

Čína se jako první pokusí přistát na blízkozemním asteroidu

Čína dosáhla významného milníku ve výzkumu vesmíru. Sonda Tianwen-2 dorazila k asteroidu Kamo'oalewa, jednomu z takzvaných kvaziměsíců Země, a chystá se na historický pokus o přistání. Pokud uspěje, půjde o první misi svého druhu.
Příroda

Bylo to monstrum. Znovuobjevená fosilie potvrdila děsivé rozměry megalodona

Desítky let byl považován za ztracený. Nyní se však nejslavnější obratel megalodona, obřího pravěkého žraloka, znovu objevil a potvrdil, že největší mořský predátor mohl dorůstat délky až 24 metrů.
Příroda

Sopka v Antarktidě chrlí zlato. Záhada dodnes nemá vysvětlení

Na zamrzlé Antarktidě se skrývá sopka, která připomíná alchymistickou dílnu. Mount Erebus, nejjižněji položená aktivní sopka světa, totiž každý den vypouští do ovzduší mikroskopické částečky ryzího zlata.
Příroda

Vyvolává lechtání u opic smích? Odpověď může vysvětlit vznik lidské řeči

Co mají společného děti, šimpanzi a orangutani? Všichni se smějí, když je někdo lechtá. A právě lechtání se stalo základem neobvyklého vědeckého experimentu, který zkoumal, jak se smích vyvíjel u lidí a dalších primátů.
Vesmír

Myslící kameny a podivné bytosti. Vesmír může být plný bizarního života, tvrdí filozofové

Mohla by někde ve vesmíru existovat mysl ukrytá v kameni, oblaku plynů nebo organismu, který se nepodobá ničemu na Zemi? Dvojice filozofů tvrdí, že podobná možnost není vůbec absurdní.
Příroda

Lenochodi mohou léčit lidské nemoci. Klíčová je jejich DNA

Lenochodi vypadají jako mistři nicnedělání, ale jejich pomalý život může skrývat odpovědi na některé lidské nemoci. Nová genetická studie ukázala, že tito savci si během milionů let pravděpodobně vyvinuli zvláštní mechanismy, které jim umožňují fungovat s mimořádně nízkou spotřebou energie.
Vesmír

NASA se připravuje na extrémně riskantní záchrannou misi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se chystá na neobvyklou záchrannou akci. Do vesmíru vyšle robotickou loď Link, která se pokusí prodloužit život observatoře Swift. Ta od roku 2004 sleduje gama záblesky, tedy jedny z nejenergetičtějších událostí ve vesmíru, a astronomům pomohla nahlédnout do dávné historie kosmu.
Člověk

Čím víc cvičíte, tím méně kalorií navíc spálíte. Věda to konečně vysvětluje

Před devíti lety Herman Pontzer a jeho kolegové publikovali data, která zpochybnila základní předpoklad fitness průmyslu: že čím více cvičíme, tím více kalorií spálíme. Jeho model omezeného energetického výdeje tvrdil, že tělo aktivně kompenzuje zvýšenou fyzickou aktivitu snížením výdeje jinde — a celkový výdej zůstane v podstatě stejný. V únoru 2026 Pontzer spolu s Erikem Trexlerem publikoval v Current Biology aktualizovaný přehled důkazů. Obraz, který z nich vyplývá, je přesnější — a vědecká debata stále trvá.
Vesmír

Na Slunci se děje něco neobvyklého. Objevily se tam obří skvrny viditelné i z Česka

Na povrchu Slunce se objevila jedna z největších skupin slunečních skvrn posledních měsíců a viditelná je i z Česka. Fenomén označovaný jako AR4478 je natolik výrazný, že ho lidé mohou spatřit i bez dalekohledu. Má to ale zásadní podmínku: pozorování je bezpečné pouze přes speciální brýle určené pro sledování zatmění Slunce nebo jiné certifikované filtry.
Člověk

Dvacet koster dávného příbuzného člověka v jihoafrické jeskyni — a všechny jsou ženy

Od roku 2013 vědci vyzvedávají z temných komor jeskyně Rising Star v Jihoafrické republice stovky kostí záhadného homina — dávného příbuzného moderního člověka — jménem Homo naledi. Předpokládali, že jde o smíšenou populaci obou pohlaví. Studie publikovaná 24. června 2026 v časopise Cell tento předpoklad vyvrátila: proteiny zachované v zubní sklovině ukazují, že každý z dvaceti dosud analyzovaných jedinců byl zřejmě ženského pohlaví. Proč, to zatím nikdo neví.
Člověk

Za 40 týdnů z diabetu do prediabetu: Nová Lilly molekula přepisuje pravidla léčby cukrovky 2. typu

Sedmdesát let farmakologie diabetu 2. typu vypadalo takto: přijde nový lék, sníží glykovaný hemoglobin o jeden nebo dva procentní body a pacienti přesto zůstávají diabetiky. V červnu 2026 publikoval The Lancet výsledky studie TRANSCEND-T2D-1, která přinesla něco jiného — průměrný pacient se po čtyřiceti týdnech léčby retatrutidem vrátil z diabetické do prediabetické zóny. Bez epizod těžké hypoglykémie.
Člověk

Churchill to věděl, NASA to změřila: Proč je odpolední spánek jedním z nejlépe podložených nástrojů produktivity

Winston Churchill ho praktikoval každý den a tvrdil, že bez něj by nedokázal tolik práce zvládnout. NASA ho testovala na vojenských pilotech a naměřila výsledky, které změnily uvažování o spánku v letectví i korporátním světě. Hovoříme o odpoledním zdřímnutí — a vědecký základ pro jeho zařazení do denního režimu je silnější, než si většina lidí uvědomuje.