Domovská stránka Nedd.cz
NASA dokončila největší přelom v astronomii od Hubbleova teleskopu. Roman zvládne za rok to, na co by Hubble potřeboval 2 000 let
26. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Hubbleův vesmírný teleskop změnil astronomii od základů, když v roce 1990 ukázal vesmír v dosud nevídaném rozlišení. Za třicet šest let provozu stihl zmapovat nevelký výřez oblohy s přesností, která přepsala učebnice kosmologie. NASA nyní připravuje k startu teleskop, který dokáže totéž — ale za jediný rok. Nancy Grace Roman Space Telescope, pojmenovaný po první hlavní astronomce NASA, byl 25. listopadu 2025 dokončen a administratér agentury Jared Isaacman 21. dubna 2026 na tiskové konferenci v Goddardově středisku vesmírných letů oznámil zahájení příprav na start v září 2026. Za přesně stanovenou cenu, před termínem. To je v dějinách velkých NASA projektů rarita.
Odkud mezihvězdný objekt přiletěl? Vědci mají novou stopu
26. 4. 2026
|
Radek Chlup
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS zřejmě vznikla v izolovaném, chladném koutě galaxie, který se dosud nestal součástí planetárního systému s hvězdou. Naznačují to vysoké koncentrace deuteria (těžkého vodíku) ve vodě objektu. To naznačuje, že kometa vznikla na chladném místě ještě před zrodem hvězdy neznámého systému.
Čtyřicet let starý jeřábový drapák v černobylském lese vyzařuje záření 230krát vyšší než normál. Řešení neexistuje
26. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
26. dubna 2026 uplyne přesně čtyřicet let od výbuchu reaktoru číslo 4 v Černobylské jaderné elektrárně. Za čtyři dekády se v opuštěné zóně vyloučení vytvořila jedna z největších nechtěných přírodních rezervací v Evropě, stovky tisíc lidí nikdy nemohly domů a mezinárodní komunita investovala přes 1,7 miliardy dolarů do ocelové klenby nad troskami reaktoru. V lese na okraji opuštěného Pripjati ale stále leží předmět, pro který řešení dosud neexistuje: obrovský průmyslový drapák, který v horkém létě 1986 přemísťoval radioaktivní suť z nejnebezpečnějšího místa na Zemi — a dodnes vyzařuje záření na úrovni, která za hodiny způsobí těžké zdravotní komplikace.
Bílé zuby nejsou zdravé zuby. Zubní lékařka z UCSF vysvětluje, proč vás dokonalý úsměv může klamat
25. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Pokud sledujete historické seriály a všimnete si, že zuby herců jsou neuvěřitelně bílé a rovné pro dobu, kdy moderní stomatologie neexistovala, nejste sami. Kritici to pravidelně zmiňují jako zásadní narušení historické věrohodnosti. Za touto drobností se skrývá větší otázka: jsme jako společnost tak posedlí bílými zuby, že jsme ztratili orientaci v tom, co vlastně zubní zdraví znamená? Podle zubní lékařky z University of California San Francisco odpověď zní ano.
Práce ve stoje, nebo v sedě? Podle odborníků se ptáme špatně
25. 4. 2026
|
Radek Chlup
Sedavý způsob života se dnes označuje za ekvivalent kouření, tichou pandemii a hrozbu pro veřejné zdraví. Pokud je sezení tak špatné, nestačí si prostě stoupnout? Práce vestoje je však také spojována s řadou zdravotních problémů. Jde o zjednodušené myšlení. Problém ve skutečnosti není ani jedno, ani druhé.
Multivesmír není vědecká fikce. Je to matematický důsledek naší nejlepší teorie o tom, jak vesmír funguje
25. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Slovo „multivesmír" vzbuzuje asociace s komiksovými filmy a spekulativní fikcí. Pro fyzika ale znamená něco jiného a mnohem konkrétnějšího: matematický důsledek rovnic, které jinak popisují realitu s mimořádnou přesností. Dvě hlavní teoretické větve moderní fyziky — kvantová mechanika a kosmologie inflačního vesmíru — dospívají ke stejnému znepokojivému závěru nezávisle na sobě. Pokud jsou jejich základní principy správné, pak existují jiné vesmíry. Nejde o spekulaci — jde o to, co říkají rovnice. Otázka není, zda multivesmír existuje, ale zda ho kdy budeme schopni nějak ověřit.
Obří asteroid zasáhl Severní moře. Vznikla stometrová tsunami
25. 4. 2026
|
Radek Chlup
Vědci vyřešili desetiletou záhadu gigantického kráteru Silverpit, který se nachází zhruba 700 metrů pod hladinou Severního moře. Způsobil ho silný náraz obrovského asteroidu před 43 až 46 miliony let. Silverpit tak patří mezi zhruba 33 potvrzených mořských impaktních kráterů roztroušených po dně světového oceánu.
Byl kraken skutečný? Chobotnice o velikosti velryby terorizovaly oceány
24. 4. 2026
|
Radek Chlup
Námořníci se v polovině 18. století obávali zla číhajícího na dně moří – gigantických chobotnic zvaných kraken, schopných potápět celé lodě. Podle nové studie se však v mnohem hlubší historii v oceánech skutečně skrývali obří, vysoce inteligentní hlavonožci. Dorůstali délky až 19 metrů a kořist drtili mocnými čelistmi.
Vapovala jednorázové e-cigarety. Ve 22 letech jí zbývá 18 měsíců života
24. 4. 2026
|
Radek Chlup
Tento příběh je varováním pro uživatele jednorázových elektronických cigaret. Katyley Bodaová (22 let) kouřila klasické i elektronické cigarety od svých 15 let. V roce 2024 začala vapovat i jednorázové elektronické cigarety. Po pár měsících se poprvé objevil kašel. Nejprve mu mladá Britka nevěnovala pozornost.
Myslíte si, že se na šesti hodinách spánku cítíte dobře. Právě to je ten problém
24. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Nejznepokojivější zjištění výzkumu spánku není to, co nedostatek spánku dělá s vaším tělem. Je to to, co dělá s vaším úsudkem o vašem vlastním stavu. Průlomová studie z University of Pennsylvania sledovala 48 zdravých dospělých po dobu čtrnácti dní. Ti, kteří spali šest hodin denně, si po několika dnech přestali stěžovat na únavu — jejich subjektivní pocit ospalosti se stabilizoval. Přitom jejich kognitivní výkon se zhoršoval lineárně každý den dál. Do čtrnáctého dne dosáhla skupina se šesti hodinami spánku výkonnostní úrovně srovnatelné s člověkem, který nespal 48 hodin v kuse. Jejich mozek přestal být schopen změřit vlastní poškození.
Jsme na cestě k civilizačnímu kolapsu? Vědcům došla slova útěchy
24. 4. 2026
|
Radek Chlup
Velké civilizace nejsou zavražděny. Spíše páchají sebevraždu. K takovému závěru dospěl historik Arnold Toynbee ve svém dvanáctisvazkovém díle A Study of History, v němž zkoumal vzestup a pád 28 různých civilizací. A v mnoha ohledech měl pravdu. Vyspělé civilizace se v drtivé většině případů zničí samy. Jejich sebezničení je však podporováno vnějšími vlivy. Vyspělost není spásou. Své o tom věděla Římská říše.
COVID-19 způsobuje lymfopenii, která zdvojnásobuje riziko návratu rakoviny prsu.
24. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Každý onkolog ví, co je hemoglobin — a léčí anémii. Každý ví, co je absolutní počet neutrofilů — a léčí neutropenii. Ale málokdo sleduje absolutní počet lymfocytů, přestože roste přesvědčení, že právě tato hodnota rozhoduje o tom, zda se rakovina vrátí. Nová data prezentovaná 21. dubna 2026 na kongresu Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR) přidávají klíčový důkaz: post-COVID lymfopenie je u pacientek s rakovinou prsu ve stadiu 1 až 3 spojena se 2,46násobně vyšším rizikem vzdálené recidivy. Pacientky bez lymfopenie recidivu vůbec neprodělaly.
Na Marsu roste temná skvrna. Nikdo neví, co to je
24. 4. 2026
|
Radek Chlup
Na povrchu Marsu se šíří temná skvrna, ukázaly snímky pořízené planetární sondou Mars Express. Vypadá to, jako by pánev Utopia Planitia zakrýval zlověstný stín. Na jedné straně je tradičně písčitě béžová, na straně druhé tmavě rudá, jako by ji infikovala nějaká strašlivá nákaza. Planetární vědci stále netuší, na co se dívají.