Domovská stránka Nedd.cz
Proč se nám při překvapení rozšiřují zorničky? Vědci odhalili jejich skrytou funkci
23. 8. 2026
|
Radek Chlup
Zorničky nereagují pouze na světlo. Rozšířit je může fyzická námaha, silná emoce nebo přemýšlení. Nový výzkum nyní ukazuje, že jejich velikost prozrazuje také okamžik, kdy překvapení přinutí mozek odhodit dosavadní očekávání a začít znovu.
Zlomový objev: Polští vědci dokážou zastavit buněčnou smrt
23. 8. 2026
|
Radek Chlup
Když buňka začne zanikat, mysleli jsme, že není cesty zpět. Polští a američtí vědci však objevili experimentální sloučeniny, které dokážou zastavit pyroptózu i poté, co tento proces začal. Výsledek by jednou mohl přispět k přesnější léčbě sepse, covidu-19 či akutní respirační tísně.
Hlavně se někam schovejte! Umělá inteluigence od Googlu poskytuje rasistické rady
23. 8. 2026
|
Radek Chlup
Umělá inteligence (AI) od Googlu má uživatelům usnadňovat hledání odpovědí. Někdy však místo pomoci nabídne předsudek převlečený za bezpečnostní doporučení. Funkce AI Overviews začala u některých dotazů varovat před lidmi pouze na základě jejich původu.
Co když lidský mozek neprodukuje vědomí? Vědec přišel s odvážnou teorií
23. 8. 2026
|
Radek Chlup
Mozek miluje, sní, bojí se a doufá. Jak ale dokáže kus živé hmoty vytvořit vnitřní svět plný pocitů? Neurovědec Christof Koch z Allenova institutu tvrdí, že odpověď možná hledáme na špatném místě. Vědomí podle něj nemusí vznikat v mozku, může patřit k základním vlastnostem samotné reality.
Nejbohatší Američané umírají stejně brzy jako nejchudší Evropané, ukazuje studie v NEJM
23. 8. 2026
|
Miroslav Krajča
Rozsáhlá studie publikovaná v New England Journal of Medicine srovnala přežití téměř 74 tisíc lidí v USA a šestnácti evropských zemích. Výsledek je nečekaný: nejbohatší Američané měli statisticky srovnatelnou míru přežití jako nejchudší lidé v severní a západní Evropě, přestože si teoreticky mohou dovolit tu nejlepší zdravotní péči, bydlení i prevenci.
1200 klonů z jedné myši. Dvacetiletý experiment narazil na biologickou zeď
23. 8. 2026
|
Miroslav Krajča
Japonští vědci klonovali myš a její potomky po 58 generací a přes dvacet let, aby zjistili, jak dlouho lze savce klonovat opakovaně. Experiment nakonec skončil kolapsem celé linie kvůli hromadícím se genetickým mutacím, a nová studie tak poprvé empiricky potvrzuje, že savci nemohou udržet druh čistě nepohlavním rozmnožováním.
Lidstvo možná už nerodí dost dětí, aby se udrželo. Poprvé v historii
22. 8. 2026
|
Miroslav Krajča
Dva ekonomové z Pensylvánské a Northwestern univerzity tvrdí, že lidstvo je pravděpodobně poprvé v historii pod hranicí záchovné plodnosti, a to i mimo války a pandemie. Nejpřekvapivější na jejich studii ale není samotný pokles, nýbrž to, kde se odehrává: nikoli jen v bohatých státech, ale čím dál výrazněji v chudších a středněpříjmových zemích.
Starověcí Řekové nosili šperky z mimozemského kovu. Sloužily jako symbol moci
22. 8. 2026
|
Radek Chlup
Pro mínojské a mykénské elity zřejmě nebylo dost dobré ani zlato. Před více než třemi tisíci lety se zdobily prsteny obsahujícími kov, který na Zemi přiletěl z vesmíru. Podle nové studie mohly tyto neobvyklé šperky sloužit jako symbol moci a společenského postavení.
Kortizol se nedá „vypláchnout": co o něm skutečně říká věda a co ne
22. 8. 2026
|
Miroslav Krajča
Otázka „jak dostat všechen ten kortizol z těla ven" patří mezi nejčastější dotazy posledních měsíců na sociálních sítích. Odpověď ale zní jinak, než by si většina lidí přála. Kortizol nejde vyplavit jako toxin. Dá se ale zklidnit systém, který ho neustále vyrábí, a věda přesně popisuje, jak na to.
Modří motýli mohou kvůli klimatické změně ztratit lesk. Jejich barva bledne
21. 8. 2026
|
Radek Chlup
Modří motýli rodu Morpho patří díky svým třpytivým křídlům k nejvýraznějším obyvatelům tropů. Klimatická změna jim však může jejich nádherný vzhled trochu pokazit. Experiment ukázal, že vysoké teploty během vývoje snižují jas křídel a mohou měnit jejich zbarvení.
Pralidi byli kanibalové. Neušetřili ani děti
21. 8. 2026
|
Radek Chlup
Před 850 tisíci lety nebyla Evropa zrovna místem pro slabé povahy. Nové nálezy ze španělské jeskyně Gran Dolina ukazují, že zástupci druhu Homo antecessor pojídali jiné lidi. A na věku obětí jim zřejmě příliš nezáleželo.
Kosmický sprinter: Vědci objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy
21. 8. 2026
|
Radek Chlup
V centru Mléčné dráhy objevili astronomové skutečného rychlostního rekordmana. Hvězda S301 se kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* řítí rychlostí až 25 tisíc kilometrů za sekundu. To odpovídá přibližně osmi procentům rychlosti světla.
Sedm semínek, které nahradí kávu. Co o nich skutečně ví věda
21. 8. 2026
|
Miroslav Krajča
Semínka vypadají jako drobná příloha na talíři, patří ale k nejhutnějším zdrojům živin, jaké běžná kuchyně nabízí. Od chia bohaté na omega-3 mastné kyseliny přes lněné semínko s hormonálně aktivními lignany až po tahini plné zdravých tuků, odborné studie ukazují, jak různě dokáže sedm běžných semínek podpořit energii, imunitu i hormonální rovnováhu.