Umělá inteligence (AI) stále více proniká do našich životů a ovlivňuje je způsoby, které nedokážeme předvídat. Například dopadá na mezilidské vztahy a sociální život. Lidé si raději povídají s chatbotem než s přáteli a nebojí se intimností. Zachází to tak daleko, že AI rozvrací manželství.

„Pivo před vínem, budeš mít klidné ráno.“ „Dej si panáka, zahřeje tě.“ „Silnou kávu a za chvíli můžeš řídit.“ Zní to povědomě? Připomínáme, že jde o nebezpečné mýty, které se rozcházejí s tím, co říká seriózní výzkum. Vědci za poslední roky opakovaně ukázali, že pořadí nápojů, pocit tepla po alkoholu ani šálek espressa nemění základní fakt: alkohol je silná psychoaktivní droga, jejíž účinky žádný trik neobejde.

Na dlouhověkost se obvykle díváme přes geny, krevní tlak nebo cholesterol. Jenže čím dál víc studií ukazuje, že jeden z hlavních „pákových bodů“ stovky leží jinde – v trilionech bakterií, virů a kvasinek v našem střevě. Právě tento mikrobiom může podle nových zjištění rozhodovat o tom, zda zestárneme nemocní, nebo aktivní a relativně zdraví.

Nová studie naznačuje, že vícejazyčnost může mít vedle známých sociálních a pracovních výhod také významný zdravotní dopad. Podle výzkumu založeného na datech z více než 86 000 respondentů ve věku 51 až 90 let z 27 evropských zemí mají lidé, kteří ovládají alespoň dva jazyky, až o polovinu nižší riziko předčasného stárnutí oproti těm, co mluví jen jedním jazykem.

Alzheimerovy choroby se většina z nás bojí víc než infarktu. Postupně bere vzpomínky, soběstačnost i identitu – a přitom na ni stále nemáme lék. Nový výzkum ale naznačuje, že existuje jeden překvapivě jednoduchý, a hlavně ovlivnitelný faktor, který může průběh onemocnění zbrzdi...

Polární vír, který se obvykle začíná rozpadat až na přelomu roku, může podle meteorologických modelů zkolabovat nezvykle brzy – už v průběhu listopadu. Za posledních sedmdesát let se obdobně včasný rozpad objevil pouze třikrát, naposledy v roce 2000, a to v mírnější formě. Předtím byly zaznamenány případy v letech 1958 a 1968.