Severní a jižní pól přitahují stále častěji turisty toužící po nedotčené přírodě. Vzestup turismu v polárních oblastech ale nemusí být nutně hrozbou, naopak, může být i příležitostí, jak upozorňovat cestovatele na klimatické změny.

Není složité si domyslet, kde přišly antarktické Krvavé vodopády ke svému strašidelnému jménu. Složitější ale bylo zjistit, odkud se jejich charakteristická barva bere. Původně byly podezřívány červené řasy, ale „viníkem“ je nakonec staré dobré železo.

Z pohledu člověka to působí až směšně. Tučňáci jsou obecně považováni za jedny z nejroztomilejších živočichů a jejich charakteristické ťapkání vyvolává pobavené úsměvy. Jenže tenhle zdánlivě neohrabaný styl chůze má své zásadní výhody.

Tání, probíhající na severním pólu, není nic, z čeho bychom se mohli nějakým způsobem radovat. V tomhle případě se ale výjimečně pozitivní zpráva váže k opačnému konci zeměkoule, kde led i sníh ustupují přirozeně v rámci antarktického léta, nabízejícího rok co rok možnost nahlédnout do časů raných polárních dobrodruhů.