Zatímco v roce 1800 žily ve městech jen tři procenta populace, v současné době je to zhruba polovina. Po převedení na světovou mapu to znamená, že zhruba polovina veškeré populace na Zemi žije na pouhém jednom procentu její pevniny. 

Zprávy o nebezpečí nadměrného předepisování antibiotik se v posledních letech staly takřka folklórem. Bakterie se této třídě léků pomalu ale jistě přizpůsobují a doby, kdy jedna pilulka penicilinu dokázala vyhubit všechny mikroby v nemocnici, jsou už dávno minulostí. Fenomén tzv. mikrobiální odolnosti neboli rezistence čím dál víc zasahuje i do našich každodenních životů. Z mnoha příkladů můžeme zmínit obtížně léčitelné kmeny tuberkulózy nebo kapavky, které v posledních letech nejsou výjimkou. V krajním případě se však lékaři stále mohou spolehnout na "antibiotika poslední záchrany". I nad nimi se už ovšem začínají stahovat temná mračna…

Je až k neuvěření, co všechno dokázali vědci "vytáhnout" ze slavného Ötziho - 5300 let staré mumie z z Ötztalských Alp. A po čtvrt století od jejího nalezení se dozvídáme další a další věci. Třeba že pračlověka nejspíš trápily silné bolesti břicha. A také to, že osídlování Evropy bylo zřejmě složitější, než jsme si dosud mysleli. 

Co je lepší? Vyrazit do divadla, nebo dostat nový telefon? I když se může na první pohled zdát, že je lepší někomu dát hmotný dárek, vědci nesouhlasí. Hned několik studií naznačuje, že zážitky člověka naplňují větším štěstím. Dobrá zpráva pro nestíhající Ježíšky, ne?

Je to, že s mobilem v ruce často nezvládneme odpovědět ani na jednoduchou otázku, dáno tím, že se "strýčkem Googlem" nablízku jsme líní myslet a hloupneme? Psychologové z University of Toronto a University of Waterloo zjistili, že to není až tak jednoduché...

Každý Evropan má průměrně 2,7 procenta genů zděděných po neandrtálcích. Pár procent se může zdát zanedbatelné množství, ale pravděpodobně stačí k tomu, aby se projevila predispozice třeba k závislosti na nikotinu nebo ke vzniku cukrovky.