O závažných genetických chorobách jako je třeba cystická fibróza, srpkovitá anemie nebo hemofilie slýcháváme každou chvíli. Pod tajemně vyhlížejícími latinskými jmény si sem tam něco představí i člověk bez medicínského vzdělání, už daleko méně lidí ale tuší, jak různorodý průběh mohou mít dědičné choroby u různých osob. 

Všimli jste si někdy, že někteří lidé hůř dešifrují ironii? Nemusí to být vůbec jejich vina. Je docela možné, že jim jen vaše kousavé poznámky proudí...do špatného ucha. 

Míváte pocit, že nás obklopuje zlo? Stačí se podívat na zprávy. Ozbrojené konflikty, vraždy, diplomatické války. Myslíte, že by bez zla byl svět lepší? Vypadá to, že nikoli. Zlo je vlastně velmi užitečné. 

Míváte potíže vybavit si, proč jste vlastně vyrazili do vedlejšího pokoje, jaké je příjmení vašeho oblíbeného herce nebo o čem byla knížka, kterou jste právě dočetli? Nepřičítejte to předčasně skleróze a raději se zamyslete, jestli náhodou poslední dobou nemáte příliš velké stresy. 

Dosud se mluvilo pouze o pravděpodobném spojení viru zika a mikrocefalie, která děsí matky nejen v Latinské Americe, ale po celém světě. Američtí vědci ale mají konečně jasno a považují spojitost ziky a těžké vývojové poruchy za potvrzenou. Tím to ale nekončí. 

Člověk se nepochybně vyvinul ve Africe. První fosilie moderních lidí pocházejí z východní části černého kontinentu a jsou staré zhruba 200 tisíc let. V Africe také můžeme nalézt nejbazálnější lidské linie – etnika, která se od zbytku lidstva oddělila možná už před 100 milénii. Také zde nacházíme největší genetickou variabilitu, daleko větší, než mezi "rasami" lišícími se třeba barvou pleti. Naši předkové tedy nejprve obsadili Afriku a zhruba až před 100 tisíci lety někteří z nich expandovali do zbytku světa. V průběhu tisíciletí obsadili Střední východ, Asii, Austrálii a Evropu. Jedna část světa ale dlouho zůstávala mimo lidský dosah – Amerika.