Člověk se nepochybně vyvinul ve Africe. První fosilie moderních lidí pocházejí z východní části černého kontinentu a jsou staré zhruba 200 tisíc let. V Africe také můžeme nalézt nejbazálnější lidské linie – etnika, která se od zbytku lidstva oddělila možná už před 100 milénii. Také zde nacházíme největší genetickou variabilitu, daleko větší, než mezi "rasami" lišícími se třeba barvou pleti. Naši předkové tedy nejprve obsadili Afriku a zhruba až před 100 tisíci lety někteří z nich expandovali do zbytku světa. V průběhu tisíciletí obsadili Střední východ, Asii, Austrálii a Evropu. Jedna část světa ale dlouho zůstávala mimo lidský dosah – Amerika.

Napadlo vás někdy, proč v Čechách pes štěká "haf haf", zatímco v Anglii nebo Americe dělá "woof"? Proč u nás krávy bučí, zatímco v Anglii dělají "moo", ale české kočičí "mňau" se od anglického "miau" téměř neliší?  

Výzkum alergií a ostatních autoimunitních onemocnění, při kterých není za nežádoucí příznaky zodpovědný vnější patogen ale nesprávná činnost imunitního systému, v posledních letech nabírá na obrátkách. Není se čemu divit. Počet alergií zejména v západních zemích rychle roste a spolu s ním i poptávka po metodách utlumení alergických reakcí či dokonce přenastavení obranyschopnosti do správného módu.

Naše společnost je bezesporu komplexnější než jednoduché tlupy lovců a sběračů z doby kamenné. Zdaleka však neplatí, že by stejné společenské uspořádání měly všechny dnešní společnosti. V oblastech příliš nedotčených západní civilizací se dodnes můžeme setkat s nepřeberným množstvím různých možností, od zcela rovnostářského uspořádání až po několik neprodyšně oddělených společenských tříd. 

Templáři oproti svým současníkům žili dvakrát tak dlouho. Pokud je tedy zrovna někdo neupálil. Čemu vděčili za dlouhý život? Odpověď je překvapivě jednoduchá...

Vědci a lékaři zabývající se rakovinným bujením už nějakou dobu vědí, že maligní nádory nejsou jen "hloupé" kupy poblázněných buněk. Na jejich počátku stojí několik mutací, které konkrétní buňku vychýlí od normálního fungování k nekontrolovanému množení. Vznikající nádor ale nezřídka připomíná spíše samostatný organismus parazitující na svém hostiteli.