Člověk

Člověk

Modré nebe za každou cenu? Jak čistší vzduch v Číně paradoxně urychlil globální oteplování

Ještě před deseti lety patřil Peking k symbolům toxického smogu, který kvůli prachu PM2,5 zkracoval život milionům lidí. Dnes má čínská metropole vzduch čistší než mnohá města v Evropě – výsledkem je jeden z nejrychlejších poklesů znečištění, jaký kdy vědci zaznamenali. Jak popisuje podcast a článek How China cleaned up its air pollution – and what that meant for the climate, má tenhle úspěch i stinnou stránku: méně smogu znamená i méně chladicího efektu aerosolů, a tedy rychlejší oteplování planety.
Člověk

Je čas změnit pohled na generaci Z, v utrácení je rozumnější než starší ročníky

Zapomeňte na zažité stereotypy, že mladí žijí od výplaty k výplatě a těch minimum peněz na vydolovaném účtu utratí za první věc, kterou uvidí někde na internetu. Nový průzkum provedený společností Talker Research mezi mladými Američany ukazuje pravý opak. Generace Z se podle něj chová překvapivě zodpovědně a své finance často bere vážnější než starší ročníky.
Člověk

Vědci vyřešili staletou záhadu brutální vraždy maďarského barona

Tým vědců z Eötvös Loránd University konečně objasnil brutální vraždu maďarského vévody Béla Mačevského před 800 lety, významné postavy uherských dějin 13. století. Vědci v Budapešti díky moderním výzkumným metodám detailně rekonstruovali koordinovaný útok s cílem chladnokrevné vraždy. Nová studie vypráví příběh o tom, jak po smrti krále Štěpána V. Uherského vypukl chaos a přítel se obrátil proti příteli.
Člověk

Rakovina není jeden nepřítel, ale celé království nemocí, říká bestseller indického lékaře

Když si mladý lékař Siddhartha Mukherjee začal v hlavě třídit příběhy svých pacientů s rakovinou, psal si jen pro sebe. Z deníkových záznamů ale nakonec vznikla kniha The Emperor of All Maladies: A Biography of Cancer, v češtině vydaná pod názvem Vládkyně všech nemocí, která získala Pulitzerovu cenu a stala se jednou z nejvlivnějších populárně-naučných knih posledních dekád. Patnáct let po jejím vydání se Mukherjee v pořadu vrací k „mnohohlavé bestii“ rakoviny a přemýšlí, co jsme se od té doby o prevenci a léčbě této nemoci naučili – a v čem se stále nebezpečně mýlíme.
Člověk

Muž uložil mrtvou manželku do kryogenního spánku, aby začal nový vztah

Tohle by klidně mohl být námět pro sci-fi film. Když v roce 2017 zemřela 49letá Zhan Wenlianová na rakovinu plic, její manžel Gui Junmin učinil v zármutku zoufalé rozhodnutí, které obletělo celou Čínu. Odmítl připustit smrt své manželky a místo toho nechal její tělo kryogenně zmrazit s nadějí, že jednou přijde technologie, která umožní její oživení. Wenlianová se tak stala první Číňankou, kterou vědci uchovali v kapalném dusíku při teplotách hluboko pod bodem mrazu.
Člověk

Nebezpečný zvířecí virus poprvé přeskočil na člověka, lékaři ve stavu pohotovosti!

Lékaři v americkém Washingtonu poprvé u člověka zachytili kmen ptačí chřipky H5N5. Nakazil se jím senior, jenž skončil v nemocnici ve vážném stavu. Trpí vysokými horečkami, zmateností a dýchacími obtížemi. Doktoři nejprve měli podezření na obyčejnou chřipku, než se začal stav pacienta prudce zhoršovat.
Člověk

Líbání není kulturním výmyslem, první polibek padl už před 21 miliony let

Líbání považujeme za samozřejmost a přirozenost. Zamilované páry v Evropě si běžně vyměňují polibky na veřejnosti, protože je to součástí běžné kultury a každodenního života. Globálně je však realita úplně jiná. Podle antropologických dat slouží polibek jako projev náklonnosti, lásky a zájmu jen u necelé poloviny kultur. Nabízí se tedy otázka, která vědce dlouho zajímala: kde se vlastně líbání vzalo? Vymysleli jsme ho, nebo nás k němu dovedla evoluce?
Člověk

Vědci právě přepsali staré představy o kávě a srdci

Tým vědců z Adelaide a Kalifornské univerzity v San Franciscu spustil úplně první randomizovanou klinickou studii, jejímž cílem bylo definitivně potvrdit nebo vyvrátit, zda káva skutečně zvyšuje riziko srdečních arytmií. Vědci mluví o „ohromujícím zjištění“.