Člověk
Neandrtálce mohla vyhubit i zvyšující se neplodnost, ukázala studie
6. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.
Příroda
Tým české vědkyně odhalil, že hlubokomořské ryby vidí překvapivě dobře
5. 6. 2019
|
Jan Toman
Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.
Vesmír
Je na Marsu život? Další studie si myslí, že ho možná máme celou dobu na očích
4. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Měli jsme život na Marsu po celou dobu na dosah poměrně jednoduchých vědeckých aparatur? Možná ano – hned dvě studie z poslední doby totiž tvrdí, že relativně snadná analýza by mohla prokazatelně odhalit fosilizovaný život vepsaný do skal, popřípadě prozkoumat "podezřelé" struktury přímo na povrchu Rudé planety. Na výsledky podobných hypotetických úvah si však nejspíše ještě nějaký čas počkáme.
Příroda
Lebka netopýrů se v evoluční historii vyvíjela do různých tvarů. Mohla za to echolokace a dieta
3. 6. 2019
|
Radek Chlup
I když mnoho druhů netopýrů kvůli změnám klimatu zmizelo, stále platí za jednu z největších skupin savců. Po celém světe existuje více než 1300 druhů, které se od sebe liší – některé mají velké uši, jiné zase dlouhé čelisti. Netopýři tak nabízí příležitost zjistit, jaké evoluční síly formují charakteristické rysy živočichů. Různé druhy netopýrů mají odlišné tvary lebky, a vědci odhalili příčiny tohoto evolučního vývoje – dietu a echolokaci.
Technologie
K naklonování hlasu stačí umělé inteligenci pouhé čtyři vteřiny
2. 6. 2019
|
Radek Chlup
Umělá inteligence vzbuzuje obavy i obdiv. Co kdyby se AI přiblížila k člověku ještě více? Čínská firma Baidu dokáže z krátkého záznamu lidského hlasu vytvořit klon, o což se nyní snaží také Google s technologií Tacotron 2. Jde o úžasný pokrok v oblasti umělé inteligence a strojového učení, ale také o obrovské riziko. Jak totiž poznat, že k vám nepromlouvá člověk ale robot?
Magazín
Čistě a navíc ekologicky. Jak se ve starém Římě obešli bez toaletního papíru
1. 6. 2019
|
Hana Dubnová
Je tak automatickou součástí našeho života, že si bez něj návštěvu toalety umíme představit jen stěží. Toaletní papír je však vcelku novinkou. Neznamená to, že lidé předtím nepoužívali nic. Ve starověkém Řecku a Římu měli systém toalet natolik "vymakaný", že samozřejmě neopominuli ani tak důležitou skutečnost jako následnou hygienu.
Vesmír
Kolonizace vesmíru by mohla vyvinout nové druhy člověka
1. 6. 2019
|
Radek Chlup
Jedna věc je dopravit lidi na Mars a věc druhá umět na rudé planetě žít... a přežít. Evoluční biolog Scott Solomon z Riceovy univerzity soudí, že by mohlo kolonizování vesmíru a jeho planet zapříčinit vývoj nových druhů člověka. Důvod je jasný – v cizích podmínkách by lidským kolonizátorům mutovaly geny.
Magazín
Válka proti obávanému zabijákovi v Africe začala. Zmizí malárie ze světa?
1. 6. 2019
|
Michal Kukla
Malárie je považovaná za jednoho z největších zabijáků v lidské historii, a i dnes tato nemoc ročně stojí životy téměř půl milionu lidí. Novou vakcínu, jež se nyní testuje v Africe, lze proto považovat za obrovský milník v historii, který bude mít dalekosáhlé důsledky.
Příroda
Savci by se kvůli klimatické změně mohli do konce století zmenšit až o čtvrtinu
31. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Lidský druh zasáhl do planetárního biomu způsobem, který zřejmě v dějinách Země nemá obdoby. I pokud odhlédneme od klimatických změn, i samotná urbanizace a zemědělství mění povahu obrovských částí souše - se skoro osmi miliardami lidí na povrchu tak není divu, že se podobné změny budou muset podepsat i na tom, jaký je selekční tlak na zbylé druhy živočišného světa. Podle nejnovější studie můžeme očekávat to, co se děje v případě jiných pohrom - evoluce začne zvýhodňovat redukci tělesných proporcí.
Člověk
Úzkostné stavy možná půjdou léčit pomocí střevních bakterií
30. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Nějaký druh úzkostného stavu si dnes prožije až třetina populace. Lékařská věda však dnes nabízí jen omezené možnosti léčby - typicky terapii nebo psychofarmaka. Nová studie si posvítila na to, zdali může napomoci i úprava jídelníčku. Ukázalo se, že zlepšení vztahu mezi střevní mikroflórou a stavem mysli může pomoci alespoň části pacientů.
Příroda
Šimpanzi v Sierra Leone se začínají 'domestikovat', přibližují se lidským obydlím
29. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Nemusíte být zrovna kovaným ekologem, aby bylo možné připustit, že růst lidské populace zvyšuje tlak na přežívání původních planetárních druhů. Lidská sídliště - zvláště ve své moderní podobě - dnes dosahují až k nejzazším výspám někdejšího království přírody. Člověk se tak pro mnoho druhů stává jakýmsi dalším nezbytným faktorem, kterému je třeba se přizpůsobit. Pokud chtějí přežít, mnohé druhy budou zřejmě muset dosáhnout jisté míry "autodomestikace", byť nikoliv zemědělského charakteru. Nová studie odhalila, jak tak činí šimpanzi v Sierra Leone.
Vesmír
Ultima Thule v sobě skrývá informace o vzniku sluneční soustavy
28. 5. 2019
|
Radek Chlup
I když od lednového přeletu sondy New Horizons kolem planetky Ultima Thule uplynul už nějaký ten pátek, pomalý přenos dat z vesmíru k nám dorazil s podstatnými informacemi až nyní. Astronomové mají v rukou údaje z kamer, spektrometrů a lapačů kosmického prachu, které prozrazují, že planetka je prvním objektem Kuiperova pásu, který jsme měli možnost navštívit. Obsahuje materiál, z něhož vznikla samotná sluneční soustava, a tak v ní astrologové mohou číst jako v knize.
Technologie
Vědci vyrobili superlehké dřevo, které ochlazuje vnitřek budov
27. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Stavařina je dnes poměrně přehlíženým, o to však aktivnějším producentem skleníkových plynů. Všemožná těžká technika a překování krajiny v urbanistické celky nicméně dílem podléhá nutnosti stavět z moderních materiálů – tedy často betonu a oceli. Tým vědců pod vedením Liangbinga Hu totiž na Marylandské univerzitě ale vytvořil metodu, která by po jejich boku mohla postavit i vylepšené dřevo. To v jejich studii dosáhlo materiálových kvalit srovnatelných i s ocelí, která ale navíc mnohem lépe tepelně izoluje.