Paleontologové odhalili, jak rostly první stromy. Zapomeňte na letokruhy
31. 10. 2017
|
Jan Toman
Více než čtyři miliardy let připomínaly suchozemské oblasti Země povrch cizí planety. Před zhruba třemi sty padesáti miliony let se původně mrtvá místa změnila – všechny jen trochu příhodné oblasti pokryl příkrov úrodné půdy a zeleně, který pozměnil fungování pozemských ekosystémů směrem k dnešnímu stavu. Stěžejní roli v celém přerodu přitom hrál zejména jeden typ organismů – stromy.
Vědci řeší záhadu: Proč tento jelen olizuje čumák lišce?
29. 10. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Fotografie jelena olizujícího lišku připomíná spíš záběr z disneyovky než reálnou scénu. Od chvíle, kdy se snímek objevil na Twitteru, se přírodovědci dohadují: Proč to jelen dělá? A skutečně se to lišce líbí tak, jak to na první pohled vypadá?
Unikátní video: Na dně Čukotského moře se prohánějí obří medúzy
25. 10. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Hluboko na dně mrazivého Čukotského moře žijí pod ledem tvorové, které tam vědci rozhodně nečekali. Unikátní video zachytilo obří arktické medúzy.
'Houbičky' jako lék? Podle vědců mohou zmírňovat těžké deprese
23. 10. 2017
|
Jan Toman
Lysohlávky, lidově "houbičky", jsou známé obsahem halucinogenních látek se silným vlivem na lidskou psychiku. V našich končinách představují především rekreační drogu, na jiných místech a v jiných kulturách jsou ale využívány i k meditaci či navození stavů mystického vytržení. Zatímco samotné halucinace, stejně jako doprovodné změny vnímání a prožívání navozené při požití "houbiček", trvají jen několik hodin, drobnější psychické změny doznívají ještě mnoho týdnů. Nebylo by tak možné lysohlávky využít k léčbě některých psychických chorob?
Nečekaný problém moderních vztahů: Chceme po partnerech příliš mnoho
22. 10. 2017
|
red
Nikdy v historii nebyli lidé ve vztazích tak nároční jako nyní. Od svých partnerů a partnerek očekávají příliš mnoho a splnit všechny požadavky je prakticky nemožné. Podle amerického sociologa Eliho Finkela je to hlavní důvod, proč se v moderní době rozpadá tolik vztahů.
Evoluce u lidí stále funguje. I když občas trochu jinak, naznačuje nová studie
20. 10. 2017
|
Ladislav Loukota
Řada lidí se dnes domnívá, že lidská evoluce ustrnula na místě. Nejnovější genomická studie, která se probrala obrovským množstvím 170 tisíc lidí, však tvrdí opak. Geny související s rizikem Alzheimerovy nemoci nebo silným kouřením jsou podle ní u lidí dožívajících se vyššího věku méně časté. Zní to logicky, jedná se však o statistický argument naznačující, že principy evoluce jsou stále funkční.
Štít chránící Zemi před slunečními bouřemi by možná vyšel překvapivě levně
19. 10. 2017
|
Ladislav Loukota
Počátek září 1859 se nesl v jiskřivém duchu. Masivní sluneční bouře známá jako Carringtonova událost poškodila elektrická zařízení po celé Zemi. Tehdy šlo jen o pár telegrafů, při dnešní závislosti civilizace na elektřině by dopady byly mnohem horší. Nová studie dvojice vědců z Harvardu však tvrdí, že by nás mohl ochránit kosmický štít.
Vědci objevili 'očkování' proti alergii na ořechy. Chrání nejméně čtyři roky
18. 10. 2017
|
Ladislav Loukota
I čtyři roky po svém nasazení zůstává genetická terapie, s jejíž pomocí vědci vyléčili několika dětským pacientům alergii na ořechy, stále funkční. Ukázala to nejnovější srovnávací studie australského Murdochova dětského výzkumného institutu. Zvyšuje se tak šance, že by se lidé s touto potravinovou alergií, která může skončit až smrtí, mohli dočkat trvalé léčby.
Útesy duchů. Kam se poděly korály zakreslené starými mořeplavci?
16. 10. 2017
|
Jan Toman
Vymírání mořských druhů a snižování četnosti těch zbývajících jsou smutně zdokumentovanými následky lidské činnosti. Jak se to ale má s organismy, jejichž těla a kostry dávají základ celým ekosystémům – například slávkami, nebo korály? Jakým tempem mizí korálové útesy? Odpověď na tuto otázku přineslo až srovnání satelitních snímků s historickými mapami. A výsledky jsou alarmující. Za posledních 250 let zmizela jen na Floridě více než polovina všech útesů.
Japonští roboti 'sbírají' tuny zlata z mořského dna. Začne nová éra těžby?
13. 10. 2017
|
Ladislav Loukota
Mořské dno mohou jednou pokrýt obří doly na těžbu vzácných nerostů včetně zlata, zinku a mědi. Japonští průmyslníci jako první v masovém testu vyzkoušeli testují podmořskou těžbu minerálů a jen během srpna se z hloubky 1600 metrů dostaly na hladinu stovky tisíc tun drahých nerostů. Je tak pravděpodobné, že japonský příklad budou následovat další státy. Mořskému dnu by to mohlo přinést zkázu i spásu.
Elektrizující tajemství oceánských bouří: Proč nejvíc blesků udeří nad lodními trasami?
12. 10. 2017
|
Jan Toman
Nad tropickými oceány pravidelně vznikají zuřivé bouře. Nikoho by tak nemělo překvapovat, že zde udeří i mnoho blesků. Přesto mapy, na kterých jsou zakreslené jednotlivé údery, vykazují jistou zvláštnost.
Jak starý je spánek? Medúzy překvapily vědce
11. 10. 2017
|
Jan Toman
Spánku se neoddává jen člověk a jeho nejbližší příbuzní. Pravidelně "si dáchne" také zbytek obratlovců, jak dokázala pozorování řady savců, ptáků, plazů, ryb i obojživelníků a experimenty na myších či rybách. Další výzkumy překvapivě prokázaly výskyt spánku podobných stavů také u hlístů a členovců. Jeho původ tak očividně musí ležet hluboko v evoluční minulosti živočichů. Výskyt spánku u tvorů bez mozku či alespoň centrální nervové zauzliny ale tipoval málokdo. Přesně to se ale nedávno podařilo prokázat skupině amerických biologů.
Lechtivé tajemství: Bakterie produkují afrodiziakum, po kterém se prvoci dostávají do varu
10. 10. 2017
|
Jan Toman
Celá řada objevů, od výroby porcelánu až po fungování antibiotik, vznikla úplnou náhodou. Zdá se, že dalším z dlouhé řady takových překvapení bude role, jakou hrají bakterie v pohlavním životě prvoků, které dokážou dostat do varu. Proč ale bakterie takto prvoky manipulují? Nebo jsou to snad prvoci, kdo reaguje na bakteriální signály?