Když dorazili Španělé do Ameriky, narazili na vyspělou Aztéckou říši. Kromě jiných zvláštností, mezi které můžeme zařadit geniální inženýrské schopnosti indiánských stavitelů nebo nadšení místních kněží pro lidské oběti, překvapily Evropany i dosud neznámé plodiny, které obyvatelé dnešního Mexika a střední Ameriky využívali. Mezi nejpozoruhodnější patří plody kakaovníku, které si záhy nalezly cestu i do Evropy a na pulty cukrářských mistrů. Nejnovější objevy ale ukazují, že kakaové boby lidé začali pěstovat úplně jinde a tisíce let dřív, než na ně v Mexiku narazili Evropané. "Kakaovým Eldorádem" je podle všeho horní tok Amazonky.

Píše se sice 21. století, otrava krve alias sepse je však i dnes platí za překvapivě nebezpečné onemocnění. Až třetina pacientů, která zánět dostane, v důsledku choroby umírá. Typickou formou léčby jsou antibiotika, aby však na jejich nasazení došlo, musí být nemoc nejprve správně diagnostikována. Právě to by nyní mohl výrazně ulehčit nový krevní test schopný odhalit najednou prakticky všechny známé bakteriální infekce.

Ačkoliv je Mars co do svého povrchu Zemi asi nejpodobnější planetou sluneční soustavy, obě tělesa se značně liší. Mezi největší rozdíly patří absence aktivního marťanského vulkanismu - zatímco si na Zemi aktivních sopek "užíváme" i dnes, Rudá planeta je v tomto ohledu nejspíše mrtvá. Přesto je možné, že poslední zbytky vulkanismu ještě pod povrchem doutnají - mnohé proto před dvěma týdny zaujalo odhalení nápadně bílého sloupu stoupajícího z jedné z marťanských sopek! Celý objev má přesto poněkud nevzrušivé vysvětlení.

Dehet si nejspíše většina z nás asociuje s průmyslovým věkem, a tudíž i obdobím posledních dvou staletí - ve skutečnosti jde ovšem o poměrně starý vynález. Podle nové švédské archeologie studie by dokonce dehet mohl být jakousi "tajnou zbraní" v arzenálu středověkých Vikingů.

Už jsou zase tady - nikoliv mimozemšťané, nýbrž šokantní titulky, podle nichž si vědci myslí, že loňská mezihvězdné těleso Oumuamua bylo mimozemskou sondou! Dochází při tom na tradiční "ztracení v překladu" mezi spekulativní vědeckou publikací, která je ve svých závěrech daleko méně sebejistá, a potřebou jednoduchého novinářského sdělení. Co hůře, v takto fantaskním tvrzeních se ztrácí to skutečně podstatné o povaze Oumuamua. Jaké jsou ale vlastně argumenty původní studie, a na které protiargumenty článek poněkud zapomíná?

Potrava městských potkanů byla v 19. století mnohem kvalitnější u než jejich kolegů na venkově, nechybělo v ní maso. Výsledky analýzy kostí by mohly do budoucna pomoci v boji s přemnožením potkanů ve městech.