Za Alzheimerovou nemocí možná stojí bakterie způsobující paradontózu
30. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Co způsobuje Alzheimerovu nemoc? Již nějaký čas se vědci přou o to, co přesně může být původcem choroby. Několik posledních studií stále výrazněji přináší argumenty k takzvané infekční teorii - podle ní by neurodegenerativní choroba mohla být vlastně infekcí. Nová práce Louisvillské univerzity, která odhalila spojitost mezi bakteriemi způsobujícími infekci dásní a Alzheimerem, k tomu přináší další lavinu argumentů.
Věrnost není důležitá, peníze ano. Nový výzkum odhaluje naše skutečné požadavky na partnera
29. 1. 2019
|
Jan Toman
Věrná, hodná, chytrá a zábavná. Když se psychologové ptají mužů, jaké vlastnosti chtějí u své osudové partnerky, zní to skoro jako z pohádky. Úplně stejné, nebo velmi podobné vlastnosti preferují podle vlastních slov u životních partnerů také ženy. Až na to, že skutečnost leží úplně někde jinde. Muži ani ženy například moc nedají na věrnost. U pohádkového prince by se taky nevyjímalo, kdyby vybíral nevěstu podle bohatství. Přesto se ale ukazuje, že zámožnost hraje při výběru partnerky daleko větší roli, než si byl dříve kdo ochoten připustit. To a mnoho dalšího odhalil nový výzkum českých vědců, v jehož rámci můžete odhalit své skutečné preference i vy sami.
Umělá inteligence by mohla pomoct rozkrýt pašování lidí
28. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Společnost Quantexa přišla s nápadem na novou technologii využívající strojové učení, která by mohla pomoct bezpečnostním složkám ve stopování pašování lidí nebo praní peněz. Její umělá inteligence má být schopná rozeznávat kontext daného prostředí - díky sledování "stopy peněz" by tak prý měla v dohledné době odhalovat doposud skryté zločiny. Není to však jediná vize toho, jak by umělé inteligence mohly proměnit svět policejní práce.
Houpání zlepšuje spánek i paměť, zjistila studie
27. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Spaní v houpací síti nemusí být jenom prospěšné pro vaše pohodlí, ale i paměť a kvalitu života. Naznačuje to nová dvojice studií, která zkoumala vliv celonočního houpání jak u lidí, tak i myší. Budou terapeutické postele budoucnosti zavěšené ke stropům?
Čína naklonovala makaky. Mohli by snížit pokusy na zvířatech
26. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.
Pití alkoholu před dětmi na ně má negativní dopad. Vyvolává v nich úzkost
25. 1. 2019
|
red
Popíjení byť i malého množství alkoholu před dětmi na ně má mnohem větší vliv, než se domníváme. Nerozlišují totiž mezi lehce podnapilým dospělým a opilcem.
Tygři zaskočili ochránce přírody. Jejich počet v nepálské džungli se zdvojnásobil
24. 1. 2019
|
red
Tvrdá opatření proti pytlákům a důrazná ochrana v nepálských národních parcích přinesly skvělé výsledky. Populace tygrů, kterým hrozilo vyhynutí, se v zemi za posledních deset let téměř zdvojnásobila. Nyní tam podle analýzy fotografií žije 235 dospělých šelem, zatímco v roce 2009 jich tam zbývalo jen 121.
Muskova loď Starship má stejný problém jako raketoplány. Absenci únikového systému
23. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Plánovaná superraketa a loď Elona Muska jménem Super Heavy Starship si nikoliv nadarmo vysloužila srovnání se někdejšími americkými raketoplány STS. Oba systémy si nejsou podobné jenom co do ambicí nebo snah o znovupoužitelnost, ale i některými prvky fungování. Platí to bohužel nejen co do pozitiv, ale i negativ. Zdá se totiž, že Starship by mohl mít stejný problém jako raketoplány - absenci únikového systému.
Pravidelný sex ve stáří má pro tělo jen výhody
22. 1. 2019
|
red
I když už tělo po šedesátce není jako dřív, sexu není důvod se vzdávat. Studie Cambridgeské univerzity potvrdila jeho prospěšnost ve stáří.
Bleskové skenování mozku je tisíckrát rychlejší než dřív
21. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Optické a elektronové mikroskopy nám napomohly v 21. století učinit celou řadu nových objevů o tom, jak funguje mozek. Jejich příslib však rozhodně není vyčerpán – nejnověji to dokazuje studie Massachusettského technologického institutu, která v praktických podmínkách dosáhla až tisícinásobného zrychlení zobrazovacích metod sledujících rozmístění neuronů a mozkových sítí obecně. Podařilo se díky tomu zobrazit části mozku myši a celý mozek mouchy v doposud nepoznané rychlosti.
Geneticky upravená pokojovka umí čistit ovzduší
20. 1. 2019
|
red
Znečištění vzduchu v domácnostech by mohly pomoci snižovat geneticky upravené rostliny. Vložením králičího genu do obyčejné pokojové květiny dosáhli vědci z Washingtonské univerzity toho, že rostlina dokáže rozkládat chemické látky, jako je benzen či chloroform.
Když voda zabíjí aneb Odsolování mořské vody má svá rizika
20. 1. 2019
|
red
Dokážou ušetřit a zrecyklovat vodu jako nikdo jiný na světě. Zároveň mají Izraelci propracovaný systém odsolování mořské vody, která pokryje sedmdesát procent spotřeby domácností. Unikátní zacházení s vodou má však pro obyvatele židovského státu svá zdravotní rizika.
Vědci poprvé pozorovali krystalizaci hvězdy. Jednou potká i Slunce
19. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
"Nejbližší" budoucnost Slunce je nejspíše mnoha lidem známá - do pěti miliard let dojde uvnitř Slunce palivo pro stávající typ reakce a hvězda se začne měnit v rudého obra. Během této etapy dost možná pohltí i Zemi. Tou dobou však už na jejím povrchu život s nejvyšší pravděpodobností nebude. Jakmile za zhruba další jednu až dvě miliardy let dojde na kolaps vnějších částí solární atmosféry, sluneční soustava se přemění na "planetární mlhovinu". Spolu s tím se zbylé sluneční jádro stane tzv. bílým trpaslíkem. Jak ten bude následně chladnout, bude se stávat trpaslíkem černým. Takový proces pak může trvat desítky až stovky miliard let. Nyní víme více o tom, jak detailněji vypadá.