Příroda

Panenská příroda? Své stopy člověk zanechal i na nejhlubším místě na planetě

"Hlubiny oceánu jsou poslední hranicí," můžeme se obvykle dočíst v popularizačních knihách o mořské biologii, nebo doslechnout v dokumentárních seriálech. Obvykle následuje pasáž o tom, že jsou zmapovány hůře než povrch Marsu. Slabá probádanost ovšem nutně nemusí znamenat nedotčenost. Až příliš jasně se o tom přesvědčili britští členové nedávné pacifické oceánologické expedice – ti totiž nalezli nebezpečné chemikálie i v organismech ze samotného dna oceánských příkopů.
Člověk

Sloní mraky a tousty s Ježíšem: Proč vidíme v náhodných tvarech povědomé věci?

Snad každý někdy zažil pocit, že mu konkrétní mrak plující po čerstvě vymetené obloze, hromada kamenů, skalisko, nebo hora neodolatelně připomněly určitou věc nebo osobu. Všeobecnosti tohoto prožitku ostatně nasvědčuje místopis bližších i vzdálenějších oblastí, kde se to různými kamennými starci a stařenami, čerty a pannami jen hemží, nebo železná pravidelnost, se kterou lidé objevují na ubrouscích, toustech a kouscích pizzy svaté obrázky. Jak je ale možné, že nás u některých tvarů mozek tak lehce ošálí? 
Člověk

Růžovým pepřem proti nezdolným infekcím

Růžový pepř možná není tak známý jako pepř černý, ale zejména v různých kořenících směsích se už i v Česku docela zabydlel. Kupodivu jde o plod rostliny jen velmi vzdáleně příbuzné pepřovníku černému. Zatímco původce černého pepře pochází z Indie, keřovité stromy pepřovce brazilského, které plodí jasně rudé kuličky růžového pepře, rostou až v daleké Jižní Americe.
Vesmír

Jak vznikl Měsíc? Napoví modely i atomové výbuchy

Náš Měsíc vznikl přibližně 100 milionů let po zformování Země zčásti právě ze zemského materiálu vyvrženého katastrofální kolizí s jiným tělesem. Šlo ale o jedinou velkou srážku, nebo o dopad více menších těles?
Příroda

Když není k mání vhodná samice... Sex makaka se srnou překvapil vědce

Případy, kdy se lachtani páří tučňáky, jsou poměrně časté, ale rozhodně nejde říct, že by šlo o dobrovolný sex. Na rozdíl od trochu neortodoxního partnerského vztahu mezi makaky a srnami jelena siky, který překvapil vědce. Srna nejenže od sebe opici neodhání, ale ještě po něm "uklidí". 
Příroda

Seznamte se s 'chlupatou hlavou', která poodhaluje tajemství rané evoluce zvířat

Neuplynul ani týden od zveřejnění objevu jednoho z našich nejdávnějších příbuzných a paleontologové publikovali na stránkách prestižního časopisu Nature další průlomový objev odhalující roušku tajemství nad ranou evolucí zvířat. Nalezené zkameněliny tentokrát nepatří do příbuzenstva našich bezprostředních předků. To ovšem neznamená, že by nebyly zajímavé. Právě naopak. Veskrze nečekaným směrem totiž mění naše představy o prvních měkkýších.
Příroda

Hnojiště jako databáze: Na nejpodivnější způsob komunikace aspirují nosorožci

Kdyby měli moderní savci soupeřit, kdo využívá nejobskurnější způsob komunikace, mohlo by se jejich zápolení pěkně protáhnout. Spektrum různých způsobů, kterými si předávají signály, totiž snese srovnání snad jen s možnostmi lidské techniky. 
Technologie

Co zachrání lidstvo před zotročením umělou inteligencí?

Spisovatel Isaac Asimov už v roce 1942 ve svých povídkách o robotech definoval tři zákony robotiky. O více než sedmdsát let později začíná být jasné, že nějaká pravidla opravdu budou potřeba, protože výzkum a vývoj umělé inteligence postupuje kupředu mílovými kroky.
Vesmír

Jak se astronautům mění mozek během pobytu ve vesmíru?

Určitě jste už slyšeli, když někdo žertem zmínil, že ho postihla "pracovní deformace". Pokud byste zrovna hovořili s astronautem, myslel by to v podstatě doslova. Při pobytu ve vesmíru se totiž v lidském mozku odehrávají změny, jak prokázal výzkum vědců z univerzity v Michiganu. 
Příroda

Může být tento děsivý tvor jedním z nejstarších předchůdců člověka?

Má obří ústa a žádný řitní otvor. Žil před 540 miliony let a ačkoli nevypadá příliš vábně, může pomoct s upřesněním našich znalostí o počátečních fázích evoluce. 
Příroda

První vajíčka trilobitů! Američtí paleontologové představili důležitý objev

Trilobiti jsou jedněmi z nejznámějších a nejprozkoumanějších pravěkých tvorů. Jejich zkameněliny se nachází v prvohorních vrstvách celého světa. V tuzemsku navíc trilobitům na popularitě přidává fakt, že jsou jejich pozůstatky nerozlučně spojené s rozvojem české paleontologie. Za zmínku v tomto ohledu stojí zejména Barrandien, oblast mezi Prahou a Plzní proslavená mnoha skvělými nalezišti pozůstatků prvohorních tvorů. 
Příroda

Třetihorní Čínou se proháněly obří vydry

Vydry si obvykle spojujeme s roztomilými obyvateli vodních toků, kteří prosluli svou hustou kožešinou. Kvalitní kožich je také důvodem, proč se s vydrami dnes setkáváme už jen řídce. Opravdoví milovníci živočišné říše si vybaví snad ještě impozantní a vysoce inteligentní vydry mořské ze severního Pacifiku, které mohou dosáhnout až váhy okolo čtyřiceti kilogramů a žádný problém jim nedělá ani louskání mušlí pomocí kamenů. Ani ty se ale nemohou rovnat třetihorním vydrám, které se podle čínských paleontologů proháněly mokřady provincie Jün-nan před zhruba šesti miliony lety.
Příroda

Vědci vyzkoumali, jak vrátit rajčatům jejich ztracenou chuť

Určitě jste si již mnohokrát posteskli, o kolik hůř chutnají zimní rajčata v porovnání s těmi letními. Dlouhý transport z teplejších krajů si vybírá svou daň, nemluvě o skladování, které často nemusí být ideální. Dlouhá doba od sklizně na stůl navíc vede k přednostnímu výběru variet s tuhou slupkou, které lépe odolají otlačení, a to bez ohledu na jejich další vlastnosti. Zkrátka, rajčata v zimních měsících nestojí za nic.