Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Vědci z Francie a Irska přišli s oznámením, že už ví, jak se chová hmota v extrémních podmínkách atmosféry Slunce. Jejich práce může vrhnout světlo na špatně chápaný čtvrtý stav hmoty – plazma, které by mohlo být klíčem k bezpečným, čistým a účinným jaderným generátorům na Zemi. Má to ale jeden háček. Jak plazma učinit stabilní pro tvorbu energie?

Seznam světů podobajících se Zemi je bohatší o dva další kandidáty. Objevil je tým astrofyzika Mathiase Zechmeistera z univerzity v Göttingenu a nacházejí se jenom 12,5 světelného roku od Země kolem malé Teegardenovy hvězdy. Jde tak o další z rostoucího počtu jiných soustav, které připomínají tu naši, sluneční. Měření navíc proběhlo metodou, která slibuje nové zajímavé detekce doposud neznámých světů.

Co je na slavnostní zahájení olympiády lepší než ohňostroj? Meteorický déšť, padající z vesmíru. A co je ještě lepší než přírodní meteorický déšť? Člověkem vyrobený meteorický déšť "na zakázku", navedený přímo k určenému místu pozorování. Letní olympiáda v Tokiu bude pro Japonsko kromě svátku sportu i jedinečnou příležitostí světu předvést, jakých pokroků na poli technologií země dosáhla. 

Být finančně tak zajištěný, aby jeden mohl zahodit práci za hlavu, po tom nejspíše touží valná většina pracujících. Dlouhé a úmorné pracovní šichty zdraví tělesnému ani mentálnímu samozřejmě neprospívají, nicméně ani opačný extrém - tedy naprostá absence práce - však není ve skutečnosti zdravá. Kde však najít onu ideální rovnováhu? Nová studie z Cambridge se zeptala právě na to a dává jako odpověď konkrétní čísla.

Stres je nedílnou součástí života. Ve zdravé míře může být prospěšný - například když se potkáte se šavlozubým tygrem, adrenalin vám pomůže nejen dostat ze svého těla maximum, ale zároveň zapíše do vašeho mozku celý prožitek, takže si zkušenost ponesete do budoucna. Se zrodem civilizace se však u lidí přístup ke stresu proměnil. A nezdá se, že by se na této skutečnosti mělo něco změnit. Ba naopak. Co kdyby to však změnil lék, který by naši stresovou reakci přepsal? Právě k němu by mohlo směřovat nové odhalení toho, jak se se stresem vypořádávají půdní bakterie.