Den blbec je jen v naší hlavě, ale mozek se podle toho chová
"Den blbec" zná snad každý. Často si ale za něj můžeme sami - když ráno vykročíme špatnou nohou, vsugerujeme si, že den nebude stát za nic. A mozek to pak už jen převede do reálu - zhorší se nám v ten den paměť i kognitivní schopnosti.
Kdo se cítí mladší, skutečně stárne pomaleji
Cítit se mladí není jenom pocit, subjektivní vnímání věku má reálný vliv na zachování mozkových funkcí. Lidé, kteří se cítí mladší, než je jejich věk, jsou podle výzkumu Soulské národní univerzity také zdravější a trpí méně depresemi. Platí to i naopak - mozek stárne rychleji těm, kdo se cítí starší, než ve skutečnosti jsou.
Jak ovlivnilo výrazné ochlazení před osmi tisíci lety tehdejší farmáře?
28. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Současné debaty o klimatických změnách občas vyvolávají mylný dojem, že se klima na planetě mění poprvé v historii lidské civilizace. Realita však nemůže být vzdálenější. Nová studie jednoho z prvních známých měst na planetě se tak zaměřila na to, jak se s dávným ochlazením vyrovnali neolitičtí obyvatelé osady na jihu dnešního Turecka. A odhalila přitom jeden nový pozoruhodný nástroj, kterým by historici mohli odhalovat minulé změny klimatu.
Přesune se malárie do kronik? Pomohou zmutovaní komáři
28. 9. 2018
|
red
Do dvaceti let by mohla být malárie v Africe minulostí. Biologům se konečně podařilo objevit správnou genetickou mutaci, která postupně zabije celou populaci komárů anofeles, jenž zákeřnou nemoc přenášejí. Jen v Africe se v roce 2016 nakazilo téměř 200 milionů lidí, z nichž téměř 450 tisíc zemřelo
Tání ledovců by mohly zabránit zdi postavené na mořském dně
27. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Ledovce pomalu ubývají z povrchu planety. Ačkoliv tato skutečnost neplatí nutně univerzálně - třeba ve vnitrozemí Antarktidy zřejmě masa ledu díky sněžení narůstá - část vědců se obává, že v horizontu několika dekád bude trend řetězového tání nezastavitelný. Co kdybychom však neřešili jenom omezování vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry a pokusili se tání zastavit přímo na místě? Nová studie publikovaná v časopise Evropské unie geologických věd na do nachází odpověď.
Archeologové objevili dosud nejstarší kresbu. Vznikla před 73 tisíci lety
26. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Až o 30 tisíc let nazpět může počátky lidské umělecké činnosti posunout nový nález z jihoafrické jeskyně Blombos. Archeologové tu totiž oznámili objev předmětu starého až 73 tisíc let, na němž je vyjevena nejstarší známa kresba. Má charakter devíti rudých linek, díky čemuž tak trochu připomíná moderní symbol # pro hashtag.
Blíží se 3D tisk kovu, součástky zlevní až padesátinásobně
25. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
18
3D tisk má obvykle pověst oboru, v němž je nejčastějším materiálem plast. Producent tiskáren Hewlett Packard to však hodlá změnit svou novou průmyslovou tiskárnou operující s kovem. Masová produkce součástek bude zajímat především výrobce automobilů - slibuje totiž přijít s komplexními kovovými díly. Jejich velkovýroba navíc bude až padesátkrát levnější než dnes.
Umí zvířata milovat?
Zvířata dokážou přilnout ke svému chovateli a "radovat se" z jeho přítomnosti. Je to však skutečná láska? Podle japonských a britských výzkumů psi a kočky skutečně vylučují oxytocin, tedy hormon lásky a důvěry. Ale co třeba takoví papoušci nebo morčata?
Profesionální zabijáci. Ťuhýci zabíjejí svou kořist silou až šesti G
23. 9. 2018
|
Jan Toman
Ptáci nabývají tisíce podob, dravce mezi nimi ale vnímáme spíše jako chirurgicky přesné útočníky než brutální rváče. Ostré pařáty a neomylné zobany jako by jednou pro vždy nahradily zuby, drápy a čelisti jejich dinosauřích bratranců. Čas od času nám ale ptáci dokazují, že na svou slavnou minulost tak docela nezapomněli. Tak třeba ťuhýci. Tito "docela obyčejní" ptáci dokáží ulovit kořist až dvojnásobné velikosti. Nový výzkum navíc dokazuje, že k přeražení její páteře nevyužívají jen svůj ostrý zobák, ale také švihy o rychlosti moderní stíhačky.
Turecko chce změnit podobu včasného varování před zemětřeseními
22. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
Předpovídání zemětřesení je jedním z těch oborů, u kterých navzdory půlstoletí činnosti došlo k velmi malému pokroku. Změnit by to nyní chtěl nový detektor, který Turecko ve spolupráci s agenturou NASA otevřelo v Istanbulu. Jde o první výstřelek podobného druhu, který by seizmickou predikci chtěl obohatit také o mobilní aplikaci. Na předpovědi otřesů by se tak mohl teoreticky podílet každý z nás.
Nová vakcína proti rakovině kůže má stoprocentní úspěšnost
21. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
5
Posílení imunitní odezvy těla vůči nádorovému onemocnění je novým žhavým trendem onkologie - takzvaná imunoterapie. Již tradiční formou tohoto postupu je odebrání imunitních buněk pacienta, jejich "naučení" vyhledávání rakovinových buněk pomocí genetické terapie, rozmnožení a vrácení do těla. Tento postup je ale drahý a časově náročný. Probíhají proti i jiné formy pokusů, které by "naučily" imunitní buňky vyhledávat nádory po injekci bioaktivních látek přímo do těla pacienta.
Solární megafarma by mohla ze Sahary udělat zahradu
20. 9. 2018
|
Ladislav Loukota
8
Můžeme klimatickým změnám čelit i jinak, než jenom omezováním vypouštění oxidu uhličitého? Nová studie Illinoiské univerzity přišla s kalkulacemi klimatického dopadu hypotetické solární megaelektrárny na Sahaře. Zjistila při tom, že krom výrazných energetických zisků by podobný projekt ochladil oblast do té míry, že by na Saharu začalo proudit více srážek.
Temně středověké 'multi-kulti'? Germánské pohřebiště hostilo obyvatele celé Evropy
Temný středověk si obvykle spojujeme s pádem Říma, nájezdy barbarů a celkovým úpadkem kultury, bohatství i vzdělanosti. Poslední, co bychom od tohoto období zmatků čekali, je kosmopolitní společnost spojující osoby z nejrůznějších koutů světa. Přesně to ale dokládá překvapivý nález z jižního Německa – i když hned druhý pohled naznačuje, že pozadí zdejšího "multi-kulti" možná bylo daleko temnější…