Vesmír

Další dílek do záhady Enceladu

Maličký Saturnův měsíc si po nás připravil nové překvapení: Nedaleko od míst, kde z jeho "tygřích pruhů" tryskají obří gejzíry, zaznamenala sonda Cassini teplotní anomálie. Co znamenají?
Člověk

Kdo je úspěšnější, trpělivý či nedočkavý člověk?

Říká se, že trpělivost přináší růže, ale někdy se vyplatí i netrpělivost nebo spíše správný odhad, kdy už další čekání na příslovečné růže nemá cenu. Příkladem může být čekání na tramvaj nebo autobus, který nejede. Po určité době čekání to většina z nás vzdá a cestovní plány pozmění, přejde na vzdálenější zastávku jiného dopravního prostředku nebo si zavolá taxi. Alternativní možnost existuje po celou dobu čekání, ale rozhodneme se pro ni až po určité době. 
Příroda

Bouřlivá evoluce ptáků: Peří na zahřátí, křídla na výstavu a blány jak u netopýrů

Kdo nikdy neslyšel o archeoptryxovi, jako by nežil. Působivé zkameněliny známého "praptáka", který snoubil znaky moderních opeřenců a dinosaurů, získaly podobnou slávu jako Tyranosaurus rex nebo Brontosaurus. Kvůli nápadně mozaikovité stavbě těla jej řada dobových výzkumníků neváhala označit za podvrh. Jak ale ukazují fosilie nalezené v posledních letech především v Číně, archeopteryx byl mezi nejrůznějšími dinosaury koketujícími s peřím, křídly a letem ještě "nejnormálnější".
Příroda

Vznikl nakonec život přece jen u 'černých kuřáků'?

S objevy týkajícími se prvních organismů na Zemi se v poslední době roztrhl pytel. Hon za stále staršími fosiliemi ovšem trochu zastírá fakt, že ani po více než 200 letech nemáme zcela jasno jakým způsobem a za jakých podmínek život vznikl.
Příroda

Zkameněliny z českého Barrandienu odhalují tajemství trilobitů

Barrandien, oblast mezi Prahou a Plzní, která nese jméno po francouzském inženýru a paleontologovi Joachimu Barrandovi, představuje jednu z největších studnic našich znalostí o prvohorním světě. Přestože paleontologický výzkum na tomto území sahá až do hloubi 19. století, místní bohatá naleziště mají stále co nabídnout. Dokazuje to i výzkum Lukáše Laibla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který spolu s kolegy ze stejného pracoviště a ze Španělska zdokumentoval nové, dosud nevídané, detaily o larvách trilobitů, jejich vývoji a odlišnostech tohoto vývoje v různě položených oblastech.
Člověk

Mohly infekce podpořit vznik nezištného chování?

Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.
Příroda

Poslední mamuti byli genetické trosky

Třebaže se tomu nechce věřit, poslední mamuti srstnatí vymřeli až před 4000, možná dokonce jen 3700 lety. Jejich pozdní populace se už dávno neproháněly stepí a tundrou Eurasie. Přežívaly zcela izolovaně na ostrovech při severním a východním pobřeží Sibiře. 
Magazín

Přelomový objev českých vědců: 'Genetická kamufláž' parazitů před obranyschopností hostitele

V evolučním měřítku mezi sebou paraziti a jejich hostitelé vedou nesmiřitelný boj. Nový evoluční vynález, adaptace, jedné strany, má nevyhnutelně za následek evoluční protitah soupeře. Zvýšení odolnosti nebo efektivity infekčních stádií parazita vede ke zdokonalení obranných linií hostitele – ztluštění kůže, okyselení žaludečních šťáv, nebo třeba zlepšení zraku a poznávacích schopností, které příslušníkům hostitelského druhu umožní se nákaze vyhnout. Mezitím už ale přírodní výběr tlačí parazity ke zdokonalení stávajících metod nákazy, nebo vyvinutí úplně nových způsobů, jak se hostiteli dostat "pod kůži".
Příroda

Budeme přepisovat učebnice? Život možná vznikl před více než čtyřmi miliardami let

Obývají živé organismy povrch Země daleko déle, než se soudilo? Většina vědců sdílí názor, že pozemský život vznikl krátce po konci bouřlivých událostí provázejících vznik naší planety. Úplně první formy života, jak ho známe, by tedy na svém kontě mohly mít zhruba 3,8 miliardy let a jejich pozůstatky bychom se zdravou dávkou realismu mohli čekat ve vrstvách o pár desítek až stovek milionů let mladších.
Člověk

Tajemství veřejných bazénu odhaleno: Kolik se v nich nachází moči?

Močení do vody je nechutné, nehygienické a neslušné, ale někdy to udělal snad každý. Dokonce se k tomu přiznávají i olympijští plavci. Vědci nyní spočítali, kolik moči plave ve veřejných bazénech. Inu, málo jí rozhodně není…
Příroda

Podivuhodná obrana: 'Rybí gekon' v sebeobraně odhazuje šupiny

Madagaskar, čtvrtý největší ostrov na světě, se rozkládá u jihovýchodního pobřeží Afriky. Z geografického hlediska sice není tak rozlehlý, abychom o něm mohli mluvit jako o samostatném kontinentu, z hlediska místní fauny a flóry si ale označení "osmý světadíl" nepochybně zaslouží. 
Příroda

Nejsmrtelnější epidemii v dějinách lidstva patrně způsobil paratyfus

Historii lidstva můžeme číst i jako dějiny zničujících epidemií. První nám patrně na mysli vytane Černá smrt, epidemie dýmějového moru, která v polovině čtrnáctého století vyhubila na území Evropy a Asie možná až třetinu všech obyvatel. Ani tato "matka všech nemocí" se ale co do úmrtnosti nemůže rovnat nákazám, které Evropané zavlekli do Ameriky po jejím objevení Kryštofem Kolumbem. Teprve před nedávnem se přitom výzkumníkům podařilo identifikovat původce té nejsmrtelnější z nich – s největší pravděpodobností šlo o paratyfus.
Magazín

Den, kdy svět poznal Dolly. Ovci, která změnila pohled na klonování

Když se černé ovci narodilo bílé jehně, věděli vědci, že mají vyhráno. Poprvé se jim podařilo úspěšně vytvořit klonované zvíře. Protože mateřské buňky pocházely z vemene, při hledání jména se jim hned vybavila zpěvačka s bujným dekoltem Dolly Partonová. Ovci Dolly pak veřejnosti představili po půl roce, 23. února 1997.