Člověk
Mohly infekce podpořit vznik nezištného chování?
8. 3. 2017
|
Julie Nováková
Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.
Příroda
Poslední mamuti byli genetické trosky
7. 3. 2017
|
Jan Toman
Třebaže se tomu nechce věřit, poslední mamuti srstnatí vymřeli až před 4000, možná dokonce jen 3700 lety. Jejich pozdní populace se už dávno neproháněly stepí a tundrou Eurasie. Přežívaly zcela izolovaně na ostrovech při severním a východním pobřeží Sibiře.
Magazín
Přelomový objev českých vědců: 'Genetická kamufláž' parazitů před obranyschopností hostitele
6. 3. 2017
|
Jan Toman
V evolučním měřítku mezi sebou paraziti a jejich hostitelé vedou nesmiřitelný boj. Nový evoluční vynález, adaptace, jedné strany, má nevyhnutelně za následek evoluční protitah soupeře. Zvýšení odolnosti nebo efektivity infekčních stádií parazita vede ke zdokonalení obranných linií hostitele – ztluštění kůže, okyselení žaludečních šťáv, nebo třeba zlepšení zraku a poznávacích schopností, které příslušníkům hostitelského druhu umožní se nákaze vyhnout. Mezitím už ale přírodní výběr tlačí parazity ke zdokonalení stávajících metod nákazy, nebo vyvinutí úplně nových způsobů, jak se hostiteli dostat "pod kůži".
Příroda
Budeme přepisovat učebnice? Život možná vznikl před více než čtyřmi miliardami let
5. 3. 2017
|
Jan Toman
Obývají živé organismy povrch Země daleko déle, než se soudilo? Většina vědců sdílí názor, že pozemský život vznikl krátce po konci bouřlivých událostí provázejících vznik naší planety. Úplně první formy života, jak ho známe, by tedy na svém kontě mohly mít zhruba 3,8 miliardy let a jejich pozůstatky bychom se zdravou dávkou realismu mohli čekat ve vrstvách o pár desítek až stovek milionů let mladších.
Člověk
Tajemství veřejných bazénu odhaleno: Kolik se v nich nachází moči?
3. 3. 2017
|
roj
Močení do vody je nechutné, nehygienické a neslušné, ale někdy to udělal snad každý. Dokonce se k tomu přiznávají i olympijští plavci. Vědci nyní spočítali, kolik moči plave ve veřejných bazénech. Inu, málo jí rozhodně není…
Příroda
Podivuhodná obrana: 'Rybí gekon' v sebeobraně odhazuje šupiny
27. 2. 2017
|
Jan Toman
Madagaskar, čtvrtý největší ostrov na světě, se rozkládá u jihovýchodního pobřeží Afriky. Z geografického hlediska sice není tak rozlehlý, abychom o něm mohli mluvit jako o samostatném kontinentu, z hlediska místní fauny a flóry si ale označení "osmý světadíl" nepochybně zaslouží.
Příroda
Nejsmrtelnější epidemii v dějinách lidstva patrně způsobil paratyfus
26. 2. 2017
|
Jan Toman
Historii lidstva můžeme číst i jako dějiny zničujících epidemií. První nám patrně na mysli vytane Černá smrt, epidemie dýmějového moru, která v polovině čtrnáctého století vyhubila na území Evropy a Asie možná až třetinu všech obyvatel. Ani tato "matka všech nemocí" se ale co do úmrtnosti nemůže rovnat nákazám, které Evropané zavlekli do Ameriky po jejím objevení Kryštofem Kolumbem. Teprve před nedávnem se přitom výzkumníkům podařilo identifikovat původce té nejsmrtelnější z nich – s největší pravděpodobností šlo o paratyfus.
Magazín
Den, kdy svět poznal Dolly. Ovci, která změnila pohled na klonování
24. 2. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Když se černé ovci narodilo bílé jehně, věděli vědci, že mají vyhráno. Poprvé se jim podařilo úspěšně vytvořit klonované zvíře. Protože mateřské buňky pocházely z vemene, při hledání jména se jim hned vybavila zpěvačka s bujným dekoltem Dolly Partonová. Ovci Dolly pak veřejnosti představili po půl roce, 23. února 1997.