Co nastane, když v zemích s virem zika miliony žen odloží těhotenství?
22. 6. 2016
|
Hana Dubnová
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila párům z většiny zemí Latinské Ameriky a Karibiku, aby kvůli viru zika raději odložily plánování rodiny. Neřekla na jak dlouho, možná rok dva. Co se stane, když se rozhodnou lidé doporučení vyslyšet?
Češi neholdují organizovanému náboženství, ale překvapují svou pověrčivostí
21. 6. 2016
|
Jan Toman
Zajímá vás, jak si počíná průměrný Čech v ložnici, co ho láká, a co naopak odpuzuje? Zaujal vás výzkum strachu, fobií a lekání? Říkali jste si někdy, jestli se rozdíl mezi "skřivany" a "sovami" táhne i za rámec preferovaných hodin spánku? Nebo vás snad nejvíc vzrušuje otázka, jestli s tím vším nějak souvisí nákaza parazity? Všechna tato témata, o kterých jsme na Nedd.cz psali, respektive evolučně psychologické dotazníkové studie, ze kterých vycházejí, vzbudily u české veřejnosti mimořádný zájem. Právě teď rozjíždí tým profesora Flegra z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze další podobně laděný projekt – tentokrát s hlavním cílem přezkoumat předsudky, pověry a mystické myšlení v české populaci. A první překvapivé výsledky už jsou na světě.
Nalezli v Číně nejstarší dosud objevené mnohobuněčné organismy?
20. 6. 2016
|
Jan Toman
Život na Zemi vznikl asi před čtyřmi miliardami let. Přinejmenším tomu nasvědčují různé nepřímé důkazy. S přímými důkazy – zkamenělinami nejdávnějších organismů – je potíž. Hornin z tak vzdálené minulosti se zachovalo jen málo a z této trošky jen malá část neprošla výraznou přeměnou za vysokých teplot a tlaků.
Téměř vše, co jíme, je geneticky modifikované. I to s nálepkou 'bio'
17. 6. 2016
|
Hana Dubnová
Můžeme kupovat jen biopotraviny, pěstovat si vlastní zeleninu a pro mléko si chodit přímo k chovateli, přesto bude téměř vše, co jíme, nějakým způsobem geneticky modifikované. Jíme klony, zeleninu zmutovanou i úmyslně ozářenou radiací a vůbec si to neuvědomujeme. S úpravami totiž začali lidé už před 10 tisíci let.
Velikost není všechno: 'Ptačí mozečky' jsou daleko efektivnější než mozky savců
15. 6. 2016
|
Jan Toman
Ptáci jsou schopní neuvěřitelných mentálních výkonů. Není žádným tajemstvím, že se někteří z nich dokážou naučit lidská slova či krátké věty. Krkavcovití pěvci a papoušci toho ale dokáží ještě daleko víc. Naučená slova jen "nepapouškují", ale po svém způsobu dokážou komunikovat s člověkem.
Jak pozná můra, do kterého květu pasuje její sosák?
14. 6. 2016
|
Jan Toman
Každý, kdo někdy pozoroval motýly, jak svými dlouhými sosáky vysávají nektar z hloubi květů, se nad touto jejich zvláštní strategií musel pozastavit. Jak mohl podobný zdánlivě překombinovaný způsob obživy vůbec vzniknout? Nejde ani tak o samotné zástupce hmyzu, jejichž srolovaný sosák může dosahovat až několikanásobku délky těla, nebo květy, jejichž kalichy jsou hluboké i desítky centimetrů. Nejpozoruhodnější je koevoluce těchto dvou kreativně soupeřících stran, která vede k tomu, že ústní ústrojí konkrétního druhu motýla přesně zapadá do květů třeba jen jediného druhu rostliny.
Jak se bránit sledování na každém kroku? Deset tipů pro bezpečný pohyb na internetu
12. 6. 2016
|
Jan Horčík
Být online je dnes samozřejmost. Stejnou samozřejmostí je ale pro firmy a některé vlády to, že vás online sledují. Jak se tomu bránit a lépe si chránit své soukromí?
Jak poznáme vzdálené obyvatelné planety? Díl první
10. 6. 2016
|
Julie Nováková
Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? Nedávná konference The Astrophysics of Planetary Habitability se zabývala právě těmito tématy. Jaké odpovědi i nové otázky nám přinesla?
Hlubokomořští 'černí kuřáci': Důležitější, než jsme si mysleli
9. 6. 2016
|
Jan Toman
Ještě v polovině 70. let vědci předpokládali, že jsou všechny pozemské ekosystémy závislé na slunci. Záření naší životodárné hvězdy totiž umožňuje fotosyntézu, neboli spojování jednoduchých látek jako je voda a oxid uhličitý do složitějších organických látek – cukrů. V biologii potom mělo trochu nadneseně platit, že kam nemůže světlo, nemusí ani doktor.
Tutanchamon měl železnou dýku z vesmíru
8. 6. 2016
|
Jan Toman
Příběh Howarda Cartera, britského egyptologa a objevitele Tutanchamonovy hrobky, obletěl svět. Inspiroval celé generace egyptologů a zásadním dílem přispěl ke zviditelnění do té doby poněkud obskurního oboru. Stejně tak dal vzniknout romantickým představám o božských faraonech, jejich kletbách a vraždících mumiích, které se staly nedílnou součástí literární a filmové kultury. Rozhodně ale neplatí, že by se okolo místa faraonova posledního odpočinku určité záhady nenašly. Můžeme si jen domýšlet, jak překvapený musel Carter být, když na boku mumie z doby bronzové našel prvotřídní železnou dýku…
Neuvěřitelná cesta: 'Africký' Madagaskar kolonizovali z Asie, potvrzují zemědělské plodiny
7. 6. 2016
|
Jan Toman
Afrika je kolébkou lidského rodu. Madagaskar, rozlehlý ostrov ležící asi 500 kilometrů od jejího jihovýchodního pobřeží, tak měli první lidé doslova na dlani. Když se ale cestovatelé a výzkumníci zaposlouchali do mluvy místních lidí, zjistili, že tu něco nehraje.
Co mají společného parohy jelenů a 'přerostlé' spermie octomilek?
6. 6. 2016
|
Jan Toman
V přírodě můžeme nalézt řadu "přebujelých" orgánů, které na první pohled nikterak nepomáhají svým nositelům k přežití. Parohy jelenovitých sudokopytníků, masivní rohy brouků i ocasy pávů se vyvinuly působením pohlavního výběru. Všechny tyto ozdoby ale blednou před spermiemi octomilek, které mohou u některých druhů dosahovat až několikanásobku délky těla drobné mušky.
Vaření z pohledu vědy: Proč těsto při pečení hnědne a z bílků se stává sníh
2. 6. 2016
|
Hana Dubnová
Vše, co se děje nejen v kuchyni, je výsledkem chemické reakce. Vědou se dá vysvětlit a zvrátit množství pověr, které mezi kuchaři kolují. Třeba o tom, že se má maso nechat zatáhnout, aby si uchovalo šťávy.