Rostliny se podle vědců učí podmíněným reflexům
16. 12. 2016
|
Jan Toman
Výzkum podmíněných reflexů je nerozlučně spjat se jménem ruského vědce Ivana P. Pavlova. Snad každý někdy slyšel o jeho pokusech se psy, při kterých své svěřence navykl na zvonění před jídlem. Po nějaké době začali psi natěšení na svou denní dávku potravy slinit už při samotném zvuku zvonku: Ivan Petrovič u nich přenesl reakci na primární podnět i na podnět zcela zástupný.
Odseklé údy, zlámané kosti a kanibalismus: Divoké pohřební rituály z pravěku Brazílie
14. 12. 2016
|
Jan Toman
Pohřební rituály jsou tak pestré, jako lidstvo samo a dalo by se říct, že ty standardní, evropské, patří mezi "nejnudnější". Zejména různé kultury lovců a sběračů často nakládají s lidskými ostatky velmi neobvykle. Mumifikace, nebo naopak destrukce či rituální kanibalismus, nejsou žádnou výjimkou. Všechny podobné praktiky jsou přitom svázané rituálními příkazy. Nejedná se tedy o žádné bezhlavé řádění.
Co říkají 'psí kousky' o paměti našich domácích mazlíčků?
12. 12. 2016
|
Jan Toman
Ne nadarmo se lidé děsí Alzheimerovy choroby, stařecké demence a dalších poruch paměti spojených se stářím. Paměť hraje v našem životě centrální roli. Dalo by se dokonce říct, že dlouhodobá paměť nás ze značné míry definuje jako jednotlivce – i když, přinejmenším v tom, jak nás vnímají ostatní, hraje nezastupitelnou roli také osobnost.
Šach a mat. Způsob našeho rozhodování se během dne nápadně proměňuje
8. 12. 2016
|
Jan Toman
Studium lidské únavy se na první pohled může zdát poměrně nudným oborem. Ovšem jen do té doby, než si uvědomíme, jak výrazným faktorem našich životů vlastně je vyčerpání. Aby toho nebylo málo, mentální a fyzický výkon člověka během dne pouze neklesá, ale spíše se proměňuje.
Život v oblacích. Mohou mimozemské organismy obývat atmosféry plynných planet a hvězd?
6. 12. 2016
|
Jan Toman
Mimozemský život si obvykle představujeme na povrchu, případně mělce pod povrchem, cizích planet. Autoři sci-fi a badatelé v oboru astrobiologie si však už dávno uvědomili, že pevný povrch nemusí být pro živé organismy žádnou hranicí.
Zdraví a úspěšní? Na obranyschopnost má zřejmě velký vliv společenské postavení
5. 12. 2016
|
Jan Toman
Není žádným tajemstvím, že úspěchy a neúspěchy ovlivňují víc než jen naši náladu. I ty nejobyčejnější zážitky mají vliv na hladinu hormonů, například pohlavních, nebo adrenalinu, které se účastní složitých drah regulujících stres či imunitní odpověď organismu. Lidová moudrost, že vítězům se hojí rány nejrychleji, tak nemusí být daleko od pravdy.
Chodící mrtvoly: Podivná nemoc, kvůli které si lidé myslí, že jsou mrtví
2. 12. 2016
|
Lenka Dvořáčková
Představte si, že se jednoho dne probudíte a uvědomíte si, že jste mrtví. Nesmysl? Ne, jedna z nejpodivnějších nemocí, která je tak vzácná, že se o ní téměř neví. Pacienti si při něm myslí, že jsou po smrti, nemají vnitřnosti, zahnívají nebo že rovnou neexistují.
Jak jeden býk změnil dějiny. Vydělal miliardy, ale zemřelo kvůli němu půl milionu telat
2. 12. 2016
|
Hana Dubnová
Jmenoval se Šéf a během svého života zplodil tisíce potomků. Byl tak úspěšný, že jeho geny si nese 14 procent světové populace holštýnských krav, které se i díky němu staly nejpopulárnějším mléčným plemenem. Jenže taky způsobil světovému mlékárenskému průmyslu škodu téměř půl miliardy dolarů.
Kořeny mexické kuchyně: Kukuřici používali už před pěti tisíci lety
30. 11. 2016
|
Jan Toman
Kukuřice je jednoděložnou rostlinou z čeledi lipnicovitých. Jinými slovy, ač se to může zdát neuvěřitelné, kukuřici můžeme zařadit mezi "obyčejné" trávy. Pravda, do stejné skupiny spadá i pšenice a rýže, tedy potraviny, které jsou spolu s kukuřicí zodpovědné za zhruba 60 procent ročního kalorického příjmu lidské populace. Žádná jiná obilnina se ale svému divokému předku nevzdálila tolik, jako kukuřice.
Začátek nové chemie? Vědci přiměli bakterii, aby vázala křemík
29. 11. 2016
|
Jan Toman
Pro autory vědeckofantastické literatury není křemíkový život ničím novým. Ať už se podíváme na slavný Star Trek, nebo nahlédneme do románů a povídek bezpočtu spisovatelů, tvory založenými na tomto prvku se to v nich jen hemží. Proč zrovna křemík?
Jak se vyvinul skupinový lov? Biologům napovídají elegantní plachetníci
28. 11. 2016
|
Jan Toman
Přeborníky ve skupinovém lovu jsou nepochybně savci. I když pomineme člověka s jeho sofistikovanými loveckými technikami, lvi, vlci nebo kytovci nás nenechají na pochybách, že se spolupráce stala jedním ze základních kamenů jejich úspěchu. Při lovu ovšem spolupracují i někteří ptáci, členovci a ryby. Jedná se tudíž o rozšířenější fenomén, než by se mohlo zdát.
Hravá budoucnost moderních měst: Jak hry ovlivňují reálnou architekturu
24. 11. 2016
|
Vincent Olejník
Jedním z trendů posledních let, který se šíří scénou vývoje počítačových her, je najímání architektů a designérů. Díky jejich oborovým znalostem a vzdělání mohou vzniknout herní světy, které by samotní herní vývojáři vymýšleli jen těžko. Je tento proces obohacení mezi hrami a architekturou a urbanizací jednostranný, nebo nám mohou naopak hry dopomoci k lepším domovům i městům?
Jak vypadal prapředek dnešních organismů?
23. 11. 2016
|
Jan Toman
Všechny organismy, které kdy spatřily povrch Země, mají jednoho společného předka. Ač se nám to může zdát neuvěřitelné, živočichové, rostliny, houby, prvoci i bakterie náleží do jediného evolučního stromu, jehož počátky se ztrácí kdesi v kalných mořích před 3,5 miliardami let.