Díky neandrtálcům máme lepší imunitu. Nechali nám geny zvyšující odolnost vůči virům
25. 10. 2018
|
Jan Toman
Ještě před pár lety by šlo o prvotřídní senzaci, dnes už je to ale ohraná písnička – značná část genetické informace moderních lidí pochází od neandrtálců. Větší otázkou zůstává, jaké geny nám naši evoluční "bratranci" zanechali. Nejnovější výzkum přitom ukazuje, že úseky lidské DNA, jejichž původ můžeme vystopovat k neandrtálcům, nápadně často reagují s viry nebo narušují jejich specifické funkce. Mohly za mezidruhovou mesaliancí z doby kamenné stát nákazy smrtících patogenů?
Nový elektrický implantát zvyšuje rychlost regenerace nervů
24. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Od autonehod po sportovní poranění je řada lidí každý den vystavena poškození vnějších nervů. Situace obvykle neohrožuje život přímo, vede však k necitlivosti, slabosti či pocitům šimrání v poškozených prstech, rukou či nohou. Právě v nich se ukrývá tzv. periferní nervová soustava (PNS), tedy soustava nervů s vyloučením nejkritičtější centrální nervové soustavy (mozku a míchy). Poranění PNS může rapidně zhoršit kvalitu života, nový implantát stimulující elektrickým proudem regeneraci nervů je proto v léčbě krokem kupředu.
Samce netřeba. Samice dvou myší zplodily zdravé mládě
23. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Dočkáme se budoucnosti, ve které není ke vzniku zdravého jedince potřeba matka a otec? Prozatím tak daleko věda není – v uplynulém týdnu se však v této ideji objevil významný krok kupředu. Čínským vědcům se totiž podařilo pomocí úpravy DNA embryonálních kmenových buněk dát život nové generaci myší, to celé bez přispění samce k oplodnění vajíček.
Proč se spolu šimpanzi dobrovolně dělí o jídlo?
22. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Sdílíte občas s rodinou či přáteli pokrm? Jste z vaření pro více lidí nadšeni, či nikoliv? Možná to zní jako reklamní slogan jistého tuzemského výrobce sušenek, ale konzumace pokrmů, které jedinec nejí sám, nejspíše platí za evoluční výhodu. Odhalilo to pozorování šimpanzů vědci z Institutu Maxe Plancka.
Australská observatoř odhalila 20 nových signálů z hlubokého kosmu
21. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Až dvacet nových rychlých radiových záblesků během jediného roku detekovalo Australské průzkumné pole o rozloze čtverečního kilometru (Australian Square Kilometre Array Pathfinder, ASKAP). Signály mají různou intenzitu a celkový počet odhalených FRBs se tak díky nim víc než zdvojnásobil. Ačkoliv nejspíše mnozí budou ve skokovém zvýšení signálů hledat náznak inteligentního zdroje, důvod toho, proč jsme signály detekovali v tak hojném počtu, je nejspíše mnohem prozaičtější.
Děravé a divně zakloněné písmo dokáže se studenty divy
20. 10. 2018
|
red
Už žádné taháky, stačí si skripta přečíst psaná ve speciálním stylu písma a učivo do hlavy poleze téměř samo. Tedy alespoň to tvrdí jeho tvůrci, australští vědci, kteří ho úspěšně vyzkoušeli na vysokoškolských studentech. Princip je prostý: Písmo je tak trochu děravé a má nezvyklý sklon, a tak se musí lidé na jeho četbu řádně soustředit.
Nízkosacharidové diety ohrožují zdraví. Někdy víc než obezita
20. 10. 2018
|
red
Oblíbené diety, které z jídelníčku téměř či zcela vyřazují sacharidy, jsou při dlouhodobém dodržování zdraví nebezpečné a zvyšují riziko předčasné smrti na kardiovaskulární chorobu nebo rakovinu. A to i v porovnání s lidmi, kteří jedí sacharidy ve velkém množství.
Neurovědci 'propojili' mozky tří lidí. Nechali je zahrát si tetris
19. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Čtení cizích myšlenek na obzoru! Právě tak by se daly nejspíše vnímat titulky mluvící o tom, že se v rámci nedávného experimentu podařilo poprvé "přenést myšlenky mezi třemi lidmi". Jak už to v případě podobně šokantních objevů chodí, realita je oproti revolučně znějícím titulkům o něco nudnější. Systém nazvaný BrainNet má totiž k telepatii notně daleko. To však neznamená, že nejde o významný dílek ve vědeckém poznání mozku.
Nově objevené těleso za Plutem zvyšuje naději na objev 'deváté planety'
18. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Jeho jméno je 2015 TG387, neoficiálně je mu také přezdíváno "Goblin". Těleso klasifikované jako sednoid o průměru 300 kilometrů je od Slunce nyní vzdáleno zhruba dvou a půlnásobek oběžné dráhy Pluta. Létá však i podstatně dále. Objev planetky dlouhé asi jako trasa z Ostravy do Prahy sama o sobě není překvapivá – obecně astronomie předpokládá, že podobných těles se může v periferii sluneční soustavy nacházet velké množství. 2015 TG387 je však pozoruhodné z jiného důvodu, a to kvůli hledání hypotetické deváté planety sluneční soustavy.
Neandrtálci ovládali základní medicínu, ukázalo jejich studium
17. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Medicínu vnímáme obvykle spíše jako moderní vynález, péče o nemocné se však datuje ještě před vynález civilizace. Starší výzkumy si často pohrávaly s myšlenkou, že primitivní zdravotní péče nejspíše stála bok po boku komplexního kulturního vývoje lidské empatie, soucitu a pohřebních praktik. Nová práce se však spíše než na symbolickou rovinu dívá na první zdravotní praktiky z pohledu praktického – minimálně u neandrtálců totiž péče o nemocné zvyšovala šance druhu přežít.
Mobil dokáže odhalit olovo ve vodě. Lépe než běžné testy
16. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Stanou se chytré telefony budoucností vědeckého měření? Za poslední dekádu se na tuto otázku zeptaly mnohé vědecké týmy, i v tomto segmentu věda spíš než skokem v podobě přelomové aplikace postupuje po menších krůčcích. Nejnovějším průlomem je možnost využít chytrý telefon k detekci jedovatého olova v pitné vodě.
Zemřel spoluzakladatel Microsoftu, vědě odkázal miliardy
16. 10. 2018
|
roj
Po boji s rakovinou lymfatických uzlin zemřel v pondělí spoluzakladatel Microsoftu, filantrop a hledač lodních vraků Paul Allen. Bez něj by neexistoval svět osobních počítačů, prohlásil Bill Gates o svém kolegovi a příteli.
Našli jsme první exoměsíc, hlásí astronomové
15. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
V naší sluneční soustavě se vyskytuje osm planet a 181 měsíců různé velikosti. Ačkoliv planety známe po tisíce let, měsíce (s výjimkou toho nejbližšího) poprvé pozoroval teprve před čtyřmi staletími Galileo Galilei. Co do počtů mají přirozené oběžnice planet obrovskou převahu, měli bychom tedy očekávat podobnou převahu i mimo sluneční soustavu? Vzhledem k nedokonalé detekci exoplanet, tedy planet u jiných hvězd, nám exoměsíce doposud unikaly. Pravděpodobné odhalení prvního z nich však otevírá nové horizonty astronomie.