Od drobných tmavých obyvatel jižní Afriky až po dvoumetrové Skandinávce, lidé jsou na první pohled neobyčejně různorodým druhem. Kdyby nic jiného, už tato neobyčejná variabilita dokazuje, že v minulosti prošli bouřlivou evolucí. V průběhu času ale vědci zdokumentovali také řadu konkrétních přizpůsobení. Například některá na moři žijící etnika z jihovýchodní Asie se přizpůsobila k výrazně účinnějšímu a delšímu potápění, než jaké zvládneme my ostatní.

Na otravu alkoholem ročně zemře ročně odhadem několik stovek tisíc lidí - jen ve Spojených státech je to kolem 88 tisíc. Smrt si překvapivě nevybírá. Vyšším poměrem zemřelých na počet obyvatel disponuje jak Rusko, tak třeba i Francie. Blýská se však na časy - po radě "zaručených" léků proti intoxikaci alkoholem vznikl první návrh skutečného "protijedu" na alkohol. Využívá přitom pokročilých nanotechnologií.

Pár latrín starých stovky let leckdy odhalí o životě našich předků mnohem víc než bohatá archeologická naleziště. Díky analýze starých zbytků stolice a parazitů, kteří se v ní nacházeli, mohou vědci světu říct: Dánové a Litevci měli rádi pivo a zapíjeli jím ne příliš dobře uvařené plejtváky a srny. 

Jíst méně a zdravěji je oblíbená a také vědecky podložená instrukce doktorů a různých dietologických poradců. Jak je to ale s celkovým kalorickým příjmem a délkou života, skutečně nižší kalorický příjem prodlužuje život? Odpovědi vědci hledali u lemurů.

Atlantida a další mýtické civilizace, které měly bezprostředně předcházet tu naší, jsou už trochu pasé. Stále sice představují vydatný zdroj námětů pro filmaře a spisovatele, ale jejich existenci na technologické úrovni, která by se blížila té dnešní, můžeme prakticky vyloučit. Musely by se zkrátka projevit – když ne v archeologickém materiálu, tak alespoň prostřednictvím svých vlivů na klima, přirozené ekosystémy nebo koloběhy různých látek v prostředí. Mohly však na Zemi vytvořit vyspělou civilizaci před desítkami či stovkami milionů let jiné druhy?

Používáme je v telefonech, počítačích i automobilech – tzv. drahé kovy jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tak i celé moderní civilizace. Svůj název však nemají pro nic za nic. Doposud byla jejich užitná ložiska relativně střídmá a cena se tak pohybovala vysoká. Japonsko však v minulém týdnu odhalilo zásadní objev údajně "skoro nekonečného" naleziště drahých kovů, které by nám mohlo vydržet (při dnešní spotřebě) na celá staletí. Věc má jeden háček: nacházejí se na mořském dně.