Magazín

Proč lidé začali nosit oblečení? Jen kvůli zahřátí to nebylo

Všichni jsme se narodili nazí a ne pro všechny lidi na světě je oblečení nutností, některé indiánské nebo africké kmeny si i nyní vystačí jen s rouškami. Proč tedy lidstvo oblečení vynalezlo? Kromě ochrany před nepřízní počasí za tím stojí touha zdobit svá těla. 
Člověk

Živé konzervy neolitického člověka? Proč staří Orknejci lovili myši

Orkneje jsou malým souostrovím vzdorujícím bouřlivému Severnímu moři pár kilometrů od nejsevernějšího výběžku Skotska. Historicky spadaly pod vliv Skotů, Vikingů i Britů, vždy si ale udržely svůj specifický charakter. Na ostré útesy a zelené pláně bičované větrem bychom zde ale nenarazili vždy. 
Příroda

Lechtivý původ zubra: Záletní bizoni se pářili s pratuřími samicemi

Zubr evropský je posledním žijícím zástupcem evropské megafauny – velkých a gigantických zvířat obývajících starý svět do konce poslední doby ledové. I proto jím byli naši předkové doslova fascinováni. Dokonce i ten, kdo nikdy nezavadil o romány Eduarda Štorcha, si může všimnout úžasných zpodobnění zubrů na pravěkých jeskyních malbách. 
Příroda

V myších útrobách je pěkně živo: Střevní prvok chrání před nebezpečnými infekcemi

Cizorodé organismy v našem těle máme pořád tendenci brát jako nebezpečné vetřelce, kteří, pokud jim dáme šanci, způsobí nebezpečnou infekci. Moderní biologické a medicínské poznatky ale pomalu otáčejí tento tradiční pohled o sto osmdesát stupňů. Bakterie, prvoci a další organismy žijící uvnitř nebo na povrchu našich těl nemusí být zdaleka vždy parazity nebo patogeny. 
Příroda

Mentální schopnosti lidoopů: Co ukázaly pokusy s 'King Kongem'?

Výzkum našich nejbližších žijících příbuzných – lidoopů – už nejednou ukázal, že se jejich mentální schopnosti v mnoha ohledech blíží lidským. Prostřednictvím znakového jazyka nebo symbolů se například dokáží s lidskými experimentátory docela obstojně domluvit. Ve svých jazykových schopnostech se samozřejmě lidem plně nevyrovnají, ale i tak dalece předčí naprostou většinu ostatních živočichů. 
Člověk

Dosáhli už lidé maxima dlouhověkosti? Demografický článek spustil mezi vědci bouři

Týden co týden se na stránkách odborných i méně odborných tiskovin můžeme dočíst, že velký průlom v prodlužování lidského věku je na dosah ruky. Výroky, jako že "už dnes mezi námi žijí lidé, kteří oslaví tisícovku", nejsou výjimkou. Zdánlivě tomu nasvědčuje téměř vše – nové lékařské postupy, pokroky v oblasti molekulární biologie slibující přímé zásahy do naší genetické výbavy, chemické látky zvyšující životnost buněk i experimenty na laboratorních zvířatech, jejichž život se prostřednictvím dietetických postupů, genetických manipulací a nejrůznějších chemikálií daří prodlužovat velmi výrazně. 
Příroda

Mohou organismy na cizích planetách 'sklízet' kosmické záření?

Zadožábrý plž Elysia chlorotica zapojuje do vlastního těla části zelených řas a většinu energie získává ze slunce. Parazitičtí korýši rodu Sacculina se v dospělosti mění na husté podhoubí prorůstající a ovládající hostitele. Hlenkovité organismy se po jednobuněčném stadiu svého života spojují dohromady v makroskopické plodnice, nebo pohyblivé "slimáky".
Magazín

Mumie jako brána do prehistorické epochy: Co už vědci zjistili o Ötzim?

Mumie, jejíž nález v Jižním Tyrolsku se stal celosvětovou senzací, vydává tajemství dál a dál. Co všechno už díky muži, kterému se říká Ötzi podle místa, kde se našel, vědci zjistili o prehistorické době?
Magazín

Proč Austrálie leží jinde, než si všichni myslíme

Myslíte si, že víte, kde leží Austrálie? Chyba, světadíl s 23 miliony obyvatel leží jinde a každý rok se jeho poloha mění. A ne, to není vtip. 
Příroda

Natěšení čmeláci dokládají, že i hmyz prožívá emoce

Když se na procházce oženeme po vose a ona nám začne zuřivě poletovat kolem hlavy, nemáme většinou žádný problém ji přiřknout určitou emocionalitu. Spíše proneseme něco jako "mrcha jedna naštvaná" a dál se jí nezabýváme. Úplně jiná situace ale nastane, když se odborníci, nebo i laikové, baví o stejném problému na obecnější úrovni.
Magazín

Co by se stalo, kdybychom se všichni stali vegetariány

Existuje řada důvodů, proč nejíst maso. Někomu vadí zabíjení zvířat, jinému jde o zdravý životní styl. Jak by ale vypadal svět, kdyby se vegetariány stali úplně všichni lidé? Abychom si to mohli představit, vědci vypracovali model světa bez pojídání masa. A jak se ukázalo, pro některé skupiny lidí by to mělo až katastrofální následky.
Příroda

Uděláme s pomocí želvuščích genů z lidí supermany?

Víte, jaký tvor dokáže "bez mrknutí oka" přežít v rozmezí teplot od – 272 do 151 stupňů Celsia? Že vás žádný nenapadá? A co kdybyste se dozvěděli, že navíc bez problémů rozchodí tlak šest tisíckrát vyšší než na povrchu Země, přežije záření tisíckrát intenzivnější než člověk a nezamává s ním ani pobyt v otevřeném vesmíru? 
Člověk

Do jaké míry jsou lidské sklony k násilí 'zapsané v genech'?

Člověk je nepochybně dosti násilným živočichem. Stačí se podívat na počet obětí nejrůznějších válek, kterých je současná, relativně nedávná, ale i starobylá historie plná. Nejde navíc o nic, co by bylo spojeno teprve se vznikem organizovaných států. Konflikty a půtky se sousedními kmeny jsou typické i pro etnika žijící lovecko-sběračským způsobem života.