Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes. 

Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla.

Zabíjení nepříbuzných mláďat je v přírodě překvapivě běžné, vyskytuje se hlavně u zvířat, která žijí ve skupinách a rodí mláďata celý rok. Tento typ chování je pro samce výhodný ze dvou důvodů. Odstraní potomka nebo potomků samcových konkurentů, a navíc zabití mláděte obvykle urychlí návrat samice do říje. Tento typ chování byl pozorován u více skupin živočichů. Nyní poprvé i u kosatek.

Prokřupávání kloubů patří vedle skřípání zubů a zapnuté zubařské vrtačky mezi zvuky, které pravidelně obsazují první příčky v anketách o nejnepříjemnější zvuk. Více než sto let se vědci pokoušeli přijít na to, co ono lupnutí způsobuje, nyní to vypadá, že záhadu rozluštili. Pomohla jim k tomu matematika.

Jak nás učí pohádka o Červené Karkulce, když zvíře spolkne svou kořist, ještě nemusí mít vyhráno. Pravda, velcí dravci mají ve zvyku svou kořist před pozřením roztrhat. Po zásahu dřevorubce by tak zřejmě Karkulka nevyšla ven z vlčích útrob v původním stavu. U jiných predátorů by ale mohla mít daleko větší štěstí. Vyprávět by mohly hlavně žáby, z jejichž trávicího traktu nezřídka uniknou různé larvy, brouci, ale i malí hadi. O moc lépe na tom al nejsou ani ryby, nebo dokonce ptáci, jejichž trávicím traktem mohou beze skvrnky projít nestrávení plži. I v takovém případě by ale hrdinka dětské pohádky mohla jen tiše závidět pravému přeborníku v přežívání zdánlivě ztracených situací – brouku prskavci.

Postávat v pálícím římském, potažmo vatikánském sluníčku není samo o sobě žádný med. Ale pokud při tom ještě máte na hlavě těžkou železnou helmu, v ruce starodávnou halapartnu a jste nacpaní do pestrobarevné historické uniformy, je to jen něco pro ostré hochy z papežské Švýcarské gardy. Ale i jim by se teď mohlo trochu ulevit.