Člověk

Nové genové terapie začaly léčit dědičné nemoci krve. Vyléčily už první pacienty

Nikoliv jeden, ale hned tři různé projekty se v dubnu vytasily s genovou terapií, která mohla léčit pacienty se souborem dědičných nemocí krve jménem talasémie. Většina terapií vyvinutá mezinárodním týmy zatím čeká na schválení pro klinické testy, první z pokusů na lidech však již zbavil choroby 22 pacientů ve Spojených státech. A blíží se i nezávislé testy na evropské půdě.
Vesmír

Sluneční soustava měla o planetu víc, naznačuje meteorický diamant

Mladá sluneční soustava byla extrémně chaotickým místem. Trvalo miliony let, než se náš současný domov dostal do stavu relativní stability, jaký si posledních několik miliard let užívá – a který umožnil i bezpečný vývoj mnohobuněčného života na Zemi. Nová práce vědců ze Švýcarska, Francie a Německa nám dává zcela nový náhled na to, jak moc byla tato perioda mládí sluneční soustavy brutální. Zdá se totiž, že minimálně jedna (spíše více) planet první generace byla zcela zničena.
Člověk

Hnusí se vám strupy nebo pot? Tíhnete k myšlenkám diktátorů

Politické trendy ve vyspělém světě vykazují v posledních letech neoddiskutovatelný obrat k autoritářství, respektive poptávku po silném vůdci, který konečně udělá "pořádek". K vůdčím osobnostem přitom nejčastěji tíhnou lidé, kteří mají zvýšenou míru odporu a znechucení. Je jedno, zda vůči fekáliím, vředům nebo třeba i sexu.
Člověk

Za plešatění mohou oba rodiče, nikoli jen geny z matčiny strany

Celé roky se vina za plešatost sváděla na matku a geny poděděným z její strany. Podle letošní studie za předčasnou ztrátu může vyšší koncetrace pohlavního hormonu dihydrotestosteronu v tkáni hlavy. A za to matka nemůže...
Magazín

Prudce módní potravina ztrácí živiny. Stane se obyčejným zrním?

Příliš zájmu o takzvané superpotraviny, které patří do jídelníčku lidí dbajících o zdravou výživu, ohrožuje jejich kvalitu a množství cenných látek. Z quinoy nebo třeba kawichy se tak kvůli nadprodukci může stát jen další obyčejné "zrní".
Magazín

Nacistické chemikálie zabíjely i stromy. Aby skryly obří bitevní loď

Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes. 
Příroda

Mikroplasty má ve střevech sedmdesát procent mořských ryb

Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla.
Příroda

Vraždy ve světě zvířat: Samec kosatky s matkou brutálně utopili cizí velrybí mládě

Zabíjení nepříbuzných mláďat je v přírodě překvapivě běžné, vyskytuje se hlavně u zvířat, která žijí ve skupinách a rodí mláďata celý rok. Tento typ chování je pro samce výhodný ze dvou důvodů. Odstraní potomka nebo potomků samcových konkurentů, a navíc zabití mláděte obvykle urychlí návrat samice do říje. Tento typ chování byl pozorován u více skupin živočichů. Nyní poprvé i u kosatek.
Technologie

Novou podvodní GPS inspirovaly oči garnátů, pomůže ponorkám

Tmavě modré prostředí pod vodní hladinou nedává lidem mnoho možných metod navigace a povrchové aparáty jako GPS pod mořem také selhávají. Queenslandská univerzita ovšem pomocí svého nového vynálezu možnosti podvodní navigace mění – podařilo se jí vyvinout senzor, který může až do několika stovek metrů přesně určit pozici plavidla. Inspirací pro něj byla zraková ústrojí hlubokomořských živočichů.
Člověk

Za nechutný zvuk při prokřupávání kloubů může zhroucení bublin

Prokřupávání kloubů patří vedle skřípání zubů a zapnuté zubařské vrtačky mezi zvuky, které pravidelně obsazují první příčky v anketách o nejnepříjemnější zvuk. Více než sto let se vědci pokoušeli přijít na to, co ono lupnutí způsobuje, nyní to vypadá, že záhadu rozluštili. Pomohla jim k tomu matematika.
Příroda

Brouk prskavec trumfne i Karkulku. Z žabího žaludku unikne takřka dvě hodiny po sežrání

Jak nás učí pohádka o Červené Karkulce, když zvíře spolkne svou kořist, ještě nemusí mít vyhráno. Pravda, velcí dravci mají ve zvyku svou kořist před pozřením roztrhat. Po zásahu dřevorubce by tak zřejmě Karkulka nevyšla ven z vlčích útrob v původním stavu. U jiných predátorů by ale mohla mít daleko větší štěstí. Vyprávět by mohly hlavně žáby, z jejichž trávicího traktu nezřídka uniknou různé larvy, brouci, ale i malí hadi. O moc lépe na tom al nejsou ani ryby, nebo dokonce ptáci, jejichž trávicím traktem mohou beze skvrnky projít nestrávení plži. I v takovém případě by ale hrdinka dětské pohádky mohla jen tiše závidět pravému přeborníku v přežívání zdánlivě ztracených situací – brouku prskavci.
Magazín

Plast místo plechu: Nejstarší armáda světa bude mít vytištěné helmy

Postávat v pálícím římském, potažmo vatikánském sluníčku není samo o sobě žádný med. Ale pokud při tom ještě máte na hlavě těžkou železnou helmu, v ruce starodávnou halapartnu a jste nacpaní do pestrobarevné historické uniformy, je to jen něco pro ostré hochy z papežské Švýcarské gardy. Ale i jim by se teď mohlo trochu ulevit.
Vesmír

Stephen Hawking, 3. díl: Inflační vesmír, kolonizace vesmíru a bestsellery

Stephen Hawking pracoval do posledních dní, stále přicházel s novými teoriemi a nepřestával ty stávající přibližovat široké veřejnosti tak poutavě, že jeho knihy leží na poličkách knihoven i lidem, kterým fyzika příliš neříká. Jeho děl se prodaly miliony kusů, na jeho přednášky se stály fronty, i protože si publikum dokázal získat smyslem pro humor i sebeironii.