Poměřován lidským životem má věk pozoruhodného želvího samce blízko k nesmrtelnosti. V čem vězí dlouhověkost velkých želv?

K tomu, abyste se dožili sta let, je nutné mít dobré geny i dobrou životosprávu. To ale není vše. Vaše šance na vysoký věk může výrazně zvýšit nebo snížit prostředí, v němž žijete.

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.

Pokud u lidí obvykle příchod nevyhnutelného značí okamžik, kdy začne penzista pobírat starobní důchod, v případě našich buněk je ekvivalentem téhož stav zvaný senescence. Jakmile jej buňka dosáhne, přestává se dělit, mění expresi některých svých genů a obecně ustrne ve svém vývoji. Senescentní buňky jsou takoví buněční senioři, jejichž čas se nemilosrdně nachýlil blíže ke konci. Tedy doteď byly - týmu pod vedením Evy Latorreové z Exeterské univerzity se totiž podařilo koktejlem nových aktivních látek poprvé redukovat, de facto "omladit" senescentní buňky až o padesát procent.

Smrtelnost nedává lidem spát už od doby, kdy první hominidé začali o abstraktních principech přemýšlet na afrických pláních. Snaha o dosažení nesmrtelnosti prostupuje magií i alchymií, o starých i nových, východních i západních příbězích nemluvě. Otázka na den vlastní smrti patřila k nejčastějším v antických věštírnách a neméně často se s ní můžeme setkat i v jejich moderních ezoterických a pseudovědeckých verzích. Stejný existenciální zájem pohání také vědecké zkoumání stáří a stárnutí. Kolika let se člověk může skutečně dožít a je nějak lidský věk shora ohraničený?

Jíst méně a zdravěji je oblíbená a také vědecky podložená instrukce doktorů a různých dietologických poradců. Jak je to ale s celkovým kalorickým příjmem a délkou života, skutečně nižší kalorický příjem prodlužuje život? Odpovědi vědci hledali u lemurů.