Příroda

Kyanid v meteoritech bombardujících Zemi mohl přispět ke zrodu života

Po spolknutí kyanidu či vdechnutí většího množství oxidu uhelnatého by se nám pěkně znepříjemnil život, protože obě látky jsou prudce jedovaté. Kyanid i oxid uhelnatý se však nacházely na meteoritech, které bombardovaly Zemi před vznikem života, a to jako sloučeniny vázané železem. Podle biochemičky Karen Smithové tyto jinak nebezpečné látky mohly přispět atomy uhlíku a dusíku ke vzniku života na naší planetě.
Příroda

Včela jako základ státu? Bez nich zmizí civilizace, jak ji známe

Snímky katedrály Notre-Dame v plamenech zasáhly celý svět. Krása mizející pod šlehajícími plameny. Hořící katedrála jako obraz oteplující se planety. V té zkáze však vysvitla naděje. Včely, chované v chrámu, se do jedné zachránily. Odolaly požáru, který měnil dřevo na uhel a pevný kov v horoucí lávu. Hospodaření člověka by však včely už dlouho přežít nemusely.
Příroda

Narvalové a běluhy se mohou pářit, vědci potvrdili existenci jejich hybrida

Už téměř třicet let se v Dánském přírodovědném muzeu nachází podivná lebka jedné podivné velryby. Nyní se vědcům z Kodaňské univerzity konečně podařilo zjistit, komu patří. Jde o hybrida běluhy a narvala, což znamená to, že se tito dva kytovci mohou pářit. Jde o první důkaz tohoto aktu, který je v přírodě naprosto jedinečný.
Technologie

Ze satelitních snímků lze nyní odhadnout, které mosty potřebují opravu

Nikdo na světě nemládne - a neplatí to bohužel jenom pro živé bytosti, ale i pro infrastrukturu. Její občasný kolaps sebou totiž dovede předčasně vzít i náhodné kolemj(e)doucí, jako se stalo v případě loňského pádu mostu v italském Janově. Ani české mosty na tom nejsou zrovna zářně. Problém je, že revize a údržba staveb stojí mnohdy značné sumy. A paradoxně, čím úspěšnější je kontrola staveb v předcházení tragédií, tím menší pozornost se kontrole staveb v průběhu času věnuje. Nový výzkum z dílny italských institucí, univerzity v Bath a NASA však slibuje, že by statikům mohly pomoct strojové algoritmy spolu se satelity.
Vesmír

Po Číně vysílá na Měsíc vlastní lunární modul i Indie

Jakoby nestačilo, že letošní rok začal přistáním čínské sondy na odvrácené straně Měsíce a že si v nejbližších dnech budeme připomínat padesáté výročí letu Apolla 11 - také Indie se rozhodla, že Měsíc je jejím příštím cílem. Půjde-li vše podle plánu, v neděli před půlnocí našeho času se pokusí vyslat k Měsíci svou první povrchovou sondu Chandrayaan-2. Ta by následně po dvouměsíčním letu mohla přistát u jižního pólu Měsíce 6. září tohoto roku. Jde o další ukázku stále vyššího zájmu o naši nejbližší přirozenou oběžnici.
Vesmír

Robotická 'vážka' poletí zkoumat měsíc Titan, jiní létající roboti předtím navštíví Mars

Vedení americké vesmírné agentury NASA dalo zelenou unikátní misi, která bude navíc první svého druhu v historii kosmických letů. V rámci této mise by měl v roce 2034 na povrchu Saturnova velkého měsíce Titan přistát velký vrtulový dron Dragonfly (česky Vážka). Jeho úkolem bude po další nejméně dva roky provádět letecký průzkum Titanu, prokládaný řadou mezipřistání, během nichž bude dron analyzovat organické chemické sloučeniny a jiné materiály, nacházející se na povrchu tohoto měsíce. Půjde o první vícerotorový dron odlišný od jednoduché helikoptéry, vypuštěný do atmosféry jiného světa. Mnozí vědci budou v rámci této mise pracovat po velkou část svého života.
Technologie

Nanosondy mohou zlepšit ovládací rozhraní pro kontrolu počítačů

Ačkoliv je dnes celá civilizace závislá na počítačích, není žádným tajemstvím, že lidská interakce se stroji je značně omezená. Počítače možná mezi sebou komunikují extrémními rychlostmi - my však s nimi komunikujeme poměrně omezenou paletou rozhraní, mezi něž typicky patří klávesnice a myš. Pokud bychom však byli s to dorozumívat se se stroji rychleji - třeba rychlostí myšlenky v naší hlavě - leccos by se mohlo změnit. 
Technologie

Růže vědce inspirovala k levnému mechanismu pro sběr a čištění vody

Růže, která je nejčastěji spojována s romantikou, se díky vědcům z Texaské univerzity v Austinu může stát ještě něčím více. Vymysleli a vynalezli zařízení pro sběr a čištění vody, které je inspirováno touto elegantní květinou a může dramaticky zlepšit současné metody.
Člověk

Vědci poprvé navigovali kmenové buňky přímo do srdeční tkáně

I přes všechen pokrok na poli lékařství patří srdeční choroby stále mezi nejčastější zabijáky. Částečně je to způsobeno i naší nedokonalou schopností rekonstrukce a regenerace poškození srdeční tkáně. Různé výzkumy k této šlamastice přistupují různými metodami - někdo vše řeší pěstováním umělých orgánů, jiný vývojem mechanických komponentů, nyní se objevila další práce, která pro změnu sází na kmenové buňky. Ty se totiž jejím autorům pod vedením Adama Perrimana z Harvardu poprvé podařilo doručit cíleně do srdečního svalu. 
Příroda

Dinosauři měli peří 100 milionů let před ptáky

Nový výzkum zjistil, že peří vzniklo 100 milionů let před ptáky. Tento objev zásadně mění to, jak nahlížíme na ptáky, dinosaury, pterosaury a samotné peří, jeho funkci a roli v největších událostech evoluce. Ještě před masovým vymřením dinosaurů mělo peří u zvířat hlavní účel izolace teploty a vypadá to, že ho měli už první dinosauři.
Člověk

Neandrtálci jsou možná staří až 800 tisíc let, naznačují jejich zuby

Starší analýzy DNA předkládaly, že k vývoji samostatných neandrtálců došlo zhruba před 370 tisíci lety. Někdy se čísla pohybovala v rozpětí 300 až 500 tisíc let. Nová studie je na základě evoluce zubů posouvá mnohem dál do historie. Neandrtálci se údajně oddělili již před 800 tisíci lety, tedy o dost dříve, než byly původní výpočty. Kvůli tomuto číslu ale vznikají interpretační nesrovnalosti, které bude třeba prozkoumat.
Příroda

Chapadla chobotnic žijí vlastním životem, plní složité úkoly a nepotřebují k tomu mozek

Chobotnice umí řešit složité hádanky a využívat různé přírodní předměty na oceánském dně, jež dovedou podrobně prohledávat a přitom okamžitě reagovat na veškeré podněty. Jejich osobitost nespočívá jen v inteligenci, ale také v jejich chapadlech, která dokážou ovládat bez použití mozku. 
Člověk

Chronický stres překovává tělo ke svému obrazu, mění střevní mikrobiotu

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění.