Vesmír
Robotická 'vážka' poletí zkoumat měsíc Titan, jiní létající roboti předtím navštíví Mars
12. 7. 2019
|
Pavel Vachtl
Vedení americké vesmírné agentury NASA dalo zelenou unikátní misi, která bude navíc první svého druhu v historii kosmických letů. V rámci této mise by měl v roce 2034 na povrchu Saturnova velkého měsíce Titan přistát velký vrtulový dron Dragonfly (česky Vážka). Jeho úkolem bude po další nejméně dva roky provádět letecký průzkum Titanu, prokládaný řadou mezipřistání, během nichž bude dron analyzovat organické chemické sloučeniny a jiné materiály, nacházející se na povrchu tohoto měsíce. Půjde o první vícerotorový dron odlišný od jednoduché helikoptéry, vypuštěný do atmosféry jiného světa. Mnozí vědci budou v rámci této mise pracovat po velkou část svého života.
Technologie
Nanosondy mohou zlepšit ovládací rozhraní pro kontrolu počítačů
11. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv je dnes celá civilizace závislá na počítačích, není žádným tajemstvím, že lidská interakce se stroji je značně omezená. Počítače možná mezi sebou komunikují extrémními rychlostmi - my však s nimi komunikujeme poměrně omezenou paletou rozhraní, mezi něž typicky patří klávesnice a myš. Pokud bychom však byli s to dorozumívat se se stroji rychleji - třeba rychlostí myšlenky v naší hlavě - leccos by se mohlo změnit.
Technologie
Růže vědce inspirovala k levnému mechanismu pro sběr a čištění vody
10. 7. 2019
|
Radek Chlup
Růže, která je nejčastěji spojována s romantikou, se díky vědcům z Texaské univerzity v Austinu může stát ještě něčím více. Vymysleli a vynalezli zařízení pro sběr a čištění vody, které je inspirováno touto elegantní květinou a může dramaticky zlepšit současné metody.
Člověk
Vědci poprvé navigovali kmenové buňky přímo do srdeční tkáně
9. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
I přes všechen pokrok na poli lékařství patří srdeční choroby stále mezi nejčastější zabijáky. Částečně je to způsobeno i naší nedokonalou schopností rekonstrukce a regenerace poškození srdeční tkáně. Různé výzkumy k této šlamastice přistupují různými metodami - někdo vše řeší pěstováním umělých orgánů, jiný vývojem mechanických komponentů, nyní se objevila další práce, která pro změnu sází na kmenové buňky. Ty se totiž jejím autorům pod vedením Adama Perrimana z Harvardu poprvé podařilo doručit cíleně do srdečního svalu.
Příroda
Dinosauři měli peří 100 milionů let před ptáky
8. 7. 2019
|
Radek Chlup
Nový výzkum zjistil, že peří vzniklo 100 milionů let před ptáky. Tento objev zásadně mění to, jak nahlížíme na ptáky, dinosaury, pterosaury a samotné peří, jeho funkci a roli v největších událostech evoluce. Ještě před masovým vymřením dinosaurů mělo peří u zvířat hlavní účel izolace teploty a vypadá to, že ho měli už první dinosauři.
Člověk
Neandrtálci jsou možná staří až 800 tisíc let, naznačují jejich zuby
7. 7. 2019
|
Radek Chlup
Starší analýzy DNA předkládaly, že k vývoji samostatných neandrtálců došlo zhruba před 370 tisíci lety. Někdy se čísla pohybovala v rozpětí 300 až 500 tisíc let. Nová studie je na základě evoluce zubů posouvá mnohem dál do historie. Neandrtálci se údajně oddělili již před 800 tisíci lety, tedy o dost dříve, než byly původní výpočty. Kvůli tomuto číslu ale vznikají interpretační nesrovnalosti, které bude třeba prozkoumat.
Příroda
Chapadla chobotnic žijí vlastním životem, plní složité úkoly a nepotřebují k tomu mozek
6. 7. 2019
|
Radek Chlup
Chobotnice umí řešit složité hádanky a využívat různé přírodní předměty na oceánském dně, jež dovedou podrobně prohledávat a přitom okamžitě reagovat na veškeré podněty. Jejich osobitost nespočívá jen v inteligenci, ale také v jejich chapadlech, která dokážou ovládat bez použití mozku.
Člověk
Chronický stres překovává tělo ke svému obrazu, mění střevní mikrobiotu
5. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění.