Na Zemi s 11 miliardami lidí budou největší výzvou epidemie, zjistila studie
29. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Země má během příštích 80 let hostit až 11 miliard lidí. Spolu s tím však nedojde jen na nárůst soupeření o zdroje, ale na i potenciální novou zdravotnickou krizi. Nová studie z dílny University of Notre Dame varuje, že vyšší populace a nutná vyšší produkce potravin povede i k vyššímu globálnímu výskytu infekčních patogenů. Může se jednat o nejzávažnější zdravotní krizi druhé poloviny století.
Co jsou chytrá města aneb jaká budoucnost nás čeká?
29. 7. 2019
|
Inzerce
Takzvané "Smart cities" (chytrá města) představují pouhý odraz mohutného rozvoje informačních a komunikačních technologií a jejich využití v digitální ekonomice. Co to vlastně ale přesně znamená, digitální ekonomika? Tu můžeme popsat jako nový způsob alokace zdrojů, při kterém se právě informačních a komunikačních technologií hojně využívá. Někdy se o ní mluví i jako o čtvrté průmyslové revoluci, kdy řada současných povolání v jejím důsledku pravděpodobně zanikne a lidé začnou pracovat v oborech, které zatím ještě neexistují.
Titul největší sopky na Zemi se vrátil k Mauana Loa
28. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Ve světě vědy častokrát platí, že nejnovější odhalení jevu, který je ve své kategorii "největší", má často jepičí život. Mnohdy totiž netrvá dlouho, než dojde na objev ještě "většího" jevu, který původního držitele prvenství pošle k šípku. Nejnovější případ aktuálně největší sopky na Zemi, havajské Mauna Loa, mezi takové situace ovšem nepatří. Dosavadní držitel rekordu, masivní vyhaslý vulkán Tamu Massif totiž o první místo přišel tak trochu vlivem vulkanologické technikálie v tom, co vlastně vulkán definuje.
Archeologové objevili dva unikátní pohřby na lodi. První po 50 letech
28. 7. 2019
|
Radek Chlup
V Uppsale ve Švédsku objevili dva vzácných pohřby na lodi. Jeden z nich byl absolutně neporušený. Pozoruhodné ale byly hlavně pozůstatky, které v hrobě byly uloženy. V lodi se nacházel jeden člověk, pes a kůň – všichni ve velmi dobrém stavu.
Jsou lepší psi, anebo kočky? Minimálně srovnání mozků nese jasnou odpověď
27. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Nekonečné téma společenských debat - vyšší inteligence psů, anebo koček - se dočkalo rozhřešení. Alespoň tedy do převahy části mozku obou savců. Odpovědí (alespoň částečně) poskytl dva roky starý výzkum, který zároveň posloužil jako vynikající ilustrace toho, proč je to s mezidruhovým poměřováním inteligence složité. A dokonce i to, proč inteligence není automatickou výhodou.
Mléčná dráha se zrodila ze spojení s trpasličí galaxií, zjistila studie
27. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Mladý vesmír byl po svém vzniku agresivním prostředím. Před 13 miliardami let, sotva pár stamilionů po Velkém třesku, z první zformované hmoty začaly vznikat hvězdy. A dělo se tak velmi rychle. Ze shluků podobných útvarů brzy začaly vznikat první trpasličí galaxie - jak ale z takových útvarů vznikly větší galaxie? To se pokusil vyřešit tým španělských vědců. Jejich model rozšiřuje poznání pravděpodobného zrození Mléčné dráhy mnoho miliard let nazpět.
Vědci zjistili, jak rostliny dýchají. Chtějí vyšlechtit plodiny odolné proti suchu
26. 7. 2019
|
Radek Chlup
Již od 19. století botanici vědí, že listy rostlin mají průduchy – stomata, které obsahují složitou vnitřní síť vzduchových kanálků. Dosud ale nebylo známo, jak tyto kanály uvnitř struktury listů fungují, aby na správná místa přiváděly stálý tok CO2 do každičké buňky plodiny. Nyní však vědci dokázali vysledovat, jak rostliny vytvářejí sítě vzduchových kanálků, které fungují jako plíce rostliny.
Voda pod aljašským permafrostem je překvapivě bohatá na mikroby
25. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Hluboko pod aljašským permafrostem existuje podzemní jezero, které bylo v izolaci vůči zbytku pozemské fauny možná až posledních 50 tisíc let. Výzkumníci se dlouho obávali, že zdejší prostředí bohaté na rozpuštěné soli bude k životu příliš agresivní. Namísto toho tu objevili vysoké zastoupení mikrobuněčného života procházejícího evolucí společně se zdejšími viry. Odhalila to studie Washingtonské univerzity vedená Zachary Cooperem.
Změny klimatu se do roku 2050 mohou stát existenční hrozbou pro lidstvo
24. 7. 2019
|
Radek Chlup
Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.
Takhle vypadá kvantové provázání, fyzici jej poprvé vyfotili
23. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Kolem kvantové fyziky existuje takové množství prazvláštních jevů, že nad tím nejen selský rozum občas zůstává stát. Jedním z nich je i takzvané kvantové provázání dvou částic na dálku, které dělalo problémy i Albertu Einsteinovi. Jakkoliv však sám největší fyzik 20. století mohl o kvantové fyzice pochybovat, dnes již s jistotou víme, že kvantové provázání existuje - nejnověji se jej dokonce podařilo vyfotit.
Nově objevený čínský dinosaurus chodil po dvou
22. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Pro většinu dinosaurů platí, že jejich domnělá podoba vzniká z rekonstrukce části těl několika jedinců. Podobu tří čtvrtin dinosaurů známe jenom z ostatků pěti a méně kusů - a platilo to i pro druh Auroraceratops rugosus, který byl objevem v roce 2005 v poušti Gobi. Jeho podobu paleontologové odhadli na základě jediné objevené lebky. To však již neplatí - nové nálezy totiž mění, co jsme si o tomto druhu mohli jenom domýšlet. Například nově víme, že nehodil po čtyřech, ale po dvou.
Čtyři lunární mise, které mohly navázat na Apollo už dávno
21. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Současné připomínání historické mise Apolla 11 častokrát doprovází nářky nad tím, že se člověk od roku 1972 na povrch Měsíce stále nevrátil. Není to mnohdy stoprocentní pravda - automatické sondy vyrobené lidskou rukou přistávají na Měsíci stále. Je ale pravdou, že bota astronautova má zatím smůlu. V minulosti se však objevilo hned několik významných nápadů, jak na Apollo navázat. Žádný z nich nakonec nevyšel - ale právě to nejlépe ilustruje, proč je trvalejší návrat na Měsíc velmi náročný podnik!
Aerogel by mohl napomoci v teraformaci Marsu
21. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Vědec a popularizátor Carl Sagan byl zřejmě prvním, kdo vynesl na světlo světa ideu teraformace Marsu. Skoro půl století po jeho nápadu však Mars není o nic blíže Zemi, než byl v roce 1971, kdy Sagan publikoval svou studii řešící možnosti zahuštění marťanské atmosféry. Ačkoliv je Mars stále častějším předmětem debat kolem robotického průzkumu i pilotovaných misí - a Elon Musk proslavil ideu vybudování permanentní základny - přeměna celého Marsu na svět podobný Zemi se zdá být tím náročnější, čím více o ní uvažujeme.