Pestrosvítivec jiskřící. Při vymýšlení českého názvu této hlubomořské ryby se museli taxonomové opravdu bavit. Nejen, že pohádkově znějící zástupce velkoústých připomíná spíše černého úhoře, ale ani s tím jiskřením to není zvlášť žhavé. Na druhou stranu se může tento predátor chlubit nekonečnou trpělivostí, svítící návnadou a obří tlamou plnou ostrých zubů. Spíš než do pohádky by pestrosvítivec zapadl do hororu, nebo alespoň noční můry. Přesto nám možná tento hlubomořský zabiják v příštích letech pomůže s vývojem nových materiálů. Jeho zuby totiž spojují hned několik fascinujících vlastností – tvrdost, ostrost, malou odrazivost a takřka úplnou průhlednost.

Nejslavnější planetou s prsteny je sice Saturn, rozhodně však nejde o jediného majitele podobných prstýnků. Všichni plynní obří ve sluneční soustavě disponují nějakými prsteny z prachových částeček. Nejnovější studie ale odhalila, že ty kolem Uranu jsou v kontextu naší soustavy zřejmě unikátní!

Kambrická exploze je všeobecně vnímána jako období, které stojí na počátku planetárního biomu, jak jej dnes známe. Co však pomohlo spustit nárůst komplexního života před víc než půlmiliardou let? Podle nové studie za to mohla paradoxně sopečná činnost. Ačkoliv je aktuální práce především simulací vlivu vulkanismu na klima, její výsledky sedí do jiných známých důkazů z dané éry.   

Ačkoliv první "skutečné" civilizace přišly zhruba před šesti tisíc lety, o celé tři a půl milénia dříve se uprostřed dnešního Turecka rozkládal jejich zdatný předchůdce. Těžko dnes soudit, co přimělo první zemědělce v Anatolii před 9000 lety založit osadu dnes zvanou Çatal Höyük. Snad to byla obrana jejich sídla před nájezdy. Snad i snaha o jistou silnější pospolitost. Na každý pád lze Çatal Höyük považovat za jedno z prvních, ne-li přímo první (dnes známé) "protoměsto". Nová studie naznačuje, jak se tu místním žilo - a proč Catal Höyük předznamenal problémy měst tisíce let po něm. 

Příští letní olympiáda bude zřejmě nebývalou přehlídkou mnoha futuristických a vyspělých technologií. Japonsko tak chce znovu světu ukázat, že je centrem technologických inovací prvního řádu. Sice není zaručeno, že úplně všechny budou plně připravené k datu zahájení olympiády v Tokiu, avšak japonské firmy ve spolupráci s japonskými vládními institucemi a univerzitami na nich intenzivně pracují a je zde velká šance, že tyto technologie změní Japonsko dříve nebo později velmi podstatným způsobem.

Cosi extrémně silného ve vzdálené galaxii před 3,6 miliardy let vyprodukovalo radiový signál, který vloni dorazil na Zemi. Radioastronomové jej zaznamenali jako rychlý radiový záblesk jménem FRB 180924. Zdali se jednalo o hvězdnou kolizi či jiný jev, zatím netušíme. S novým objevem Keitha Bannistera z australské akademie věd CSIRO se však zvyšuje šance, že to zjistíme. Bannisterův tým byl totiž s to vystopovat místo původu s využitím optických teleskopů s dechberoucí přesností.