Při léčbě rakoviny pomůže pacientům REVOLVER. Umělá inteligence
25. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Léčba rakoviny dnes sice disponuje stále pokročilejšími metodami v duchu protonové terapie nebo dokonce imunoonkologie, samotná diagnóza a rozvržení léčby stále zůstávají ve 20. století. Změnit by to mohl nový systém využívající strojové inteligence, který podává onkologům pomocnou ruku v návrhu a rozvoji léčby nádorových onemocnění.
Čínský fúzní reaktor dosáhl šestinásobku teploty Slunce
24. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Po zhruba deset sekund se podařilo uvnitř čínského fúzního reaktoru udržet enormní teplotu kolem 100 milionů stupňů Celsia. To je šestinásobek teploty v jádru Slunce. Doposud se přitom podobné teploty uvnitř fúzních reaktorů podařilo dosáhnout po výrazně kratší dobu. Významný úspěch čínského experimentu nás tak zase o něco víc přiblížil praktické fúzní energii.
Objevili jsme antické město Tenea, hlásí archeologové
23. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Poblíž současné řecké vesnice Hiliomodi pokračují vykopávky starověkého řeckého sídliště, které podle poslední zpráv archeologové identifikovali jako město Tenea. Jeho historie sahá až do éry Trojských válek a pokračuje až do počátku raného středověku.
Bionické houby dokážou vyrobit elektřinu
22. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Jak získávat obnovitelnou energii snadno a levněji? Co kdyby nám solární panely rostly samy od sebe? Něco trochu podobného nyní otestoval nový pokus spojující hned tři nejrůznější "technologie" do bionické houby generující elektřinu!
Voda na Zemi pochází z asteroidů i plynu, míní nový výzkum
21. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Kde se na Zemi vzala voda? Na tuto otázku hledají vědci odpověď minimálně od okamžiku, kdy byla právě voda identifikována jako ten nejzásadnější komponent pro existenci života. Nový teoretický model při hledání zdrojů vody spojuje dvě dosavadní teze do jedné, a řeší tak celou řadu problémů – navíc lze jeho závěry vztáhnout nejenom na Zemi, ale i na světy ležící podstatně dál.
Dinosauři měli vejce barevná jako ptáci, hlásí paleontologové
19. 11. 2018
|
Jan Toman
Ptačí svět hýří barvami. Třebaže nejsou tak pestrá jako peří, křiklavým zbarvením a zajímavými vzory se u řady druhů vyjímají také vejce. Vajíčka nejbližších žijících příbuzných ptáků, krokodýlů, jsou však bezbarvá. Podobně jsou na tom i vajíčka ještěrů a hadů, želv i hatérií, o ptakořitných savcích nemluvě. Nové objevy ovšem naznačují, že barevná vajíčka nemusí být čistě ptačí výsadou. Srovnatelně pestře mohla být zbarvená i vajíčka jejich příbuzných mezi dinosaury.
Sloni indičtí počítají podobně jako lidé
17. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
V přírodě existuje celá řada zvířat, které se některými svými schopnostmi blíží lidem - a řada dalších, která nás překonávají. Pomineme-li sílu či fyzickou výdrž, známe například baterii živočichů, kteří "podobně" jako my využívají jiných předmětů jako nástrojů. Kognitivně jsou nám pak v mnohém podobní sloni. Dle nové studie je například jejich mentální kapacita co do matematiky blíže lidem než zbytku zvířecí říše.
Kolem Země se nacházejí 'satelity' prachu
16. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Nacházejí se poblíž Země dva rozměrné "satelity", aniž bychom si jich doposud všimli? Zdá se, že ano – nejde však o pevná tělesa, nýbrž prachová mračna. Po více než půl století jejich existence astronomům unikala, nyní je však snad s konečnou platností objevil tým maďarských astronomů. Otevírá se tak nová možnost pro vědecké studium jiných světů, ale i riziko pro budoucí kosmické mise.
Lidé začali kakao pěstovat o 1500 let dříve a na jiném kontinentu
14. 11. 2018
|
Jan Toman
Když dorazili Španělé do Ameriky, narazili na vyspělou Aztéckou říši. Kromě jiných zvláštností, mezi které můžeme zařadit geniální inženýrské schopnosti indiánských stavitelů nebo nadšení místních kněží pro lidské oběti, překvapily Evropany i dosud neznámé plodiny, které obyvatelé dnešního Mexika a střední Ameriky využívali. Mezi nejpozoruhodnější patří plody kakaovníku, které si záhy nalezly cestu i do Evropy a na pulty cukrářských mistrů. Nejnovější objevy ale ukazují, že kakaové boby lidé začali pěstovat úplně jinde a tisíce let dřív, než na ně v Mexiku narazili Evropané. "Kakaovým Eldorádem" je podle všeho horní tok Amazonky.
Nový test odhalí všechny známé bakteriální infekce najednou
13. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Píše se sice 21. století, otrava krve alias sepse je však i dnes platí za překvapivě nebezpečné onemocnění. Až třetina pacientů, která zánět dostane, v důsledku choroby umírá. Typickou formou léčby jsou antibiotika, aby však na jejich nasazení došlo, musí být nemoc nejprve správně diagnostikována. Právě to by nyní mohl výrazně ulehčit nový krevní test schopný odhalit najednou prakticky všechny známé bakteriální infekce.
Marťanský vulkán 'zadoutnal', o projev vulkanismu však nejde
12. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv je Mars co do svého povrchu Zemi asi nejpodobnější planetou sluneční soustavy, obě tělesa se značně liší. Mezi největší rozdíly patří absence aktivního marťanského vulkanismu - zatímco si na Zemi aktivních sopek "užíváme" i dnes, Rudá planeta je v tomto ohledu nejspíše mrtvá. Přesto je možné, že poslední zbytky vulkanismu ještě pod povrchem doutnají - mnohé proto před dvěma týdny zaujalo odhalení nápadně bílého sloupu stoupajícího z jedné z marťanských sopek! Celý objev má přesto poněkud nevzrušivé vysvětlení.
Funguje jako lidský mozek. Největší neuromorfní počítač na světě byl spuštěn
11. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Asi každý, kdo někdy používal počítač, nejspíše dobře ví, že dnešní spotřební počítače mají do dokonalé rychlosti daleko. Na rozdíl od našich mozků se totiž mimo jiné nedovedou naučit nejefektivnější procesy, a musejí je tak opakovat ve stejné, respektive postupem času nižší rychlosti, navíc umí v jednom čase poslat informaci jednom z jednoho místa na druhé. Změnit by to však mohly tzv. neuromorfní čipy, potažmo neuromorfní počítače z těchto čipů sestavené.
Vikingové možná masově vyráběli dehet. Mohl pomoci jejich dominanci na moři
9. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Dehet si nejspíše většina z nás asociuje s průmyslovým věkem, a tudíž i obdobím posledních dvou staletí - ve skutečnosti jde ovšem o poměrně starý vynález. Podle nové švédské archeologie studie by dokonce dehet mohl být jakousi "tajnou zbraní" v arzenálu středověkých Vikingů.