Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna. Vědcům pomohl jiný úhel pohledu
25. 1. 2017
|
Jan Toman
Na naší planetě se můžeme setkat s nejrozmanitějšími přírodními útvary. Většina těchto pozoruhodností – ať už mají základ v činnosti země, větru, vody, nebo živých organismů – má však jednoduché a většinou prozaické vysvětlení. Jen několik z nich pořád svému objasnění vzdoruje. Mezi tyto záhadné útvary můžeme zařadit i Namibijské vílí kruhy – několik jednotek až desítek centimetrů široké kruhy holé zeminy obklopené útlým pruhem zeleně, které se opakují na ploše stovek kilometrů čtverečních.
Poznejte své dávné předky: 'Asgarďané' jsou našimi nejbližšími mikrobiálními příbuznými
24. 1. 2017
|
Jan Toman
Všichni živí obyvatelé naší planety sdílejí společného předka, který obýval horké vody dávné Země zhruba před čtyřmi miliardami let. Na nejhlubší úrovni potom můžeme dnešní pozemské organismy – jeho potomky – rozdělit do tří hlavních skupin.
Netopýří hádanka: Kolikrát se vyvinul jejich sonar?
23. 1. 2017
|
Jan Toman
Schopnost echolokace neboli orientace v prostoru pomocí zvukových vln je bezpochyby jedním z vrcholů živočišné evoluce. Její nejrozvinutější formou se mohou chlubit kytovci a netopýři, s určitými základy se ale můžeme setkat také u některých ptáků, rejsků a dalších drobných savců. Člověk má v tomto ohledu smůlu. Ať už jitří toto "vidění pomocí sluchu" naši fantazii sebevíc, žádný z našich smyslů se mu ani neblíží.
Proč ženy procházejí přechodem? Odpověď možná skrývají kosatky
22. 1. 2017
|
Jan Toman
Menopauza, klimakterium, nebo česky přechod, je obdobím v životě ženy, kdy ustává menstruace a žena přestává být schopná produkce dalšího potomstva. Ať už přechod a s ním spojené hormonální změny způsobují jakékoli potíže, jedná se o přirozenou součást životního cyklu našeho druhu. O to překvapivější je skutečnost, že ukončení reprodukce dlouho před koncem života je mezi savci raritou.
Objeven zatím nejstarší jedovatý hmyz! Přišel na něj Slovák
19. 1. 2017
|
Jan Toman
Hmyz je druhově vůbec nejhojnější skupinou pozemských tvorů a co do tvarové a funkční bohatosti se mu mohou rovnat snad jen obratlovci. Mezi jeho zástupci nalezneme i reprezentanty různých exotických životních strategií. Vzácností nejsou jedovaté či nechutné druhy ani zástupci oplývající výstražným zbarvením, kamufláží nebo napodobující jiné, často nebezpečné, organismy.
Ztracený ráj vydává svá tajemství: Jak žili lidé na zelené Sahaře?
16. 1. 2017
|
Jan Toman
Podmínky na povrchu naší planety se stále mění. Úrodné oblasti vznikají a zanikají, nebo se alespoň přesouvají. Nemusíme hned myslet na katastrofické události typu zemětřesení, sopečných výbuchů či záplav. Třebaže i ty hrají ve vývoji krajiny důležitou roli, v dlouhém časovém měřítku jsou daleko významnější relativně pomalé změny mořských proudů nebo postavení Země vzhledem ke slunci.
Nález plodů starých 52 milionů let přepisuje historii rostlin
12. 1. 2017
|
Jan Toman
Naše představy o evoluci rostlin mají stále povážlivé mezery. Nemusíme se ani vracet do dávných prvohor, kdy cévnaté rostliny odstartovaly svou expanzi na souš. Jasná zatím není ani evoluce konkrétních skupin cévnatých rostlin, čeledí, jako jsou třeba brukvovité nebo růžovité rostliny. Porozumění jejich historii a příbuzenským vztahům by přitom mohlo mít zásadní důsledky mimo jiné pro šlechtitelství.
Ovládáme svět hlasem: Technologie jako ze sci-fi již brzy ve vašich domovech
11. 1. 2017
|
Jan Horčík
Přirozeným způsobem, jak ovládat počítač, se stala klávesnice. Geniální vynálezce Douglas Engelbart k ní později přidal myš, okna, ikony a hypertext. Nové tisíciletí přineslo dotykové obrazovky. Díky pokrokům ve strojovém učení a zpracování lidské řeči teď konečně vstupuje do hry i ten nejpřirozenější způsob interakce - s pomocí hlasu.
'Nový lidský orgán': Průlomový objev, nebo nafouknutá bublina?
10. 1. 2017
|
Jan Toman
V uplynulých dnech se tiskem prohnala smršť senzačně vyhlížejících zpráv: Lékaři objevili v lidském těle nový, dosud neznámý, orgán. Jak už to s podobnými objevy bývá, skutečnost je o něco složitější.
Vše, co jste kdy chtěli vědět o toxoplazmóze, ale báli jste se zeptat
9. 1. 2017
|
Jan Toman
"V chemtrailech jsou na hliníku namražené bakterie, z nichž jeden druh je obzvlášť nebezpečný – toxoplasma. Je to mutant, něco mezi virem a bakterií. Té se dá zbavit častým pitím kávy bez mléka během dne, …"
Velké plány komerčních dobyvatelů vesmíru. Co letos chystá SpaceX?
6. 1. 2017
|
Jan Horčík
Elon Musk měl se svou vesmírnou společností SpaceX loni skvěle nakročeno. Velkolepou sérii úspěchů ale zhatila exploze rakety Falcon 9 Full Thrust během plnění pohonných látek na počátku září. Od té doby žádná raketa SpaceX neodstartovala, až doteď. V plánu je nedělní start, který vynese na oběžnou dráhu deset satelitů Iridium.
Přeceňovaný mozek. Předávat si zkušenosti umí organismy i bez něj
5. 1. 2017
|
Jan Toman
Učení a předávání zkušeností obvykle považujeme za bytostně lidský znak, i když do jisté míry ovládají tyto vymoženosti rozvinuté nervové soustavy také někteří další živočichové. Jednodušší živočišné formy, rostliny a ostatní mnohobuněčné organismy je potom využívají alespoň v náznaku – u rostlin se například nedávno podařilo prokázat přítomnost podmíněných reflexů. Že by se ale dokázali učit, a své zkušenosti předávat, také prvoci?
Jak vydržet bez hnutí ve stavu beztíže? Jde to snad lépe, než s gravitací!
4. 1. 2017
|
red
V Česku to sice nebyla zas taková bomba, ale jinde ve světě internet na sklonku roku dobyla nový výzva – tentokrát figurínová. Její pointou bylo zůstat bez hnutí a dokonale imitovat zátiší s figurínami. Do této výzvy se zapojila dokonce i americká politička Hillary Clintonová, přestože je už v úctyhodném věku a navíc měla rozjetou předvolební kampaň. Zdaleka nejlépe se toho ale zhostila posádka vesmírné stanice.