Zemské jádro je pevné, ale elastické. Objevil se první důkaz
3. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv je zemské jádro ukryté pod našima nohama, jeho poznání se doposud vzpíralo známým možnostem vědy. S nadsázkou lze říct, že více toho víme o povrchu Pluta, než kolik je potvrzeno o fungování pozemského jádra. Důvod tohoto rozporu je prostý - Pluto můžeme pozorovat z prolétající sondy, zatímco dostat se do jádra je o poznání náročnější i rizikovější. Nová práce chorvatsko-australského geofyzika Hrvoje Tkalčiče však přišla s možností nepřímé detekce projevů jádra - a podařilo se jí tak prokázat, že zemské jádro je skutečně pevné.
Seznamte se s nekromasou. Bakteriální 'mrtvolky' udržují při životě nejpomalejší ekosystém na Zemi
1. 11. 2018
|
Jan Toman
Termín biomasa – souhrn všech látek tvořících těla organismů – úspěšně pronikl mezi běžně používaná česká slova. Co je to ale taková nekromasa? Navzdory svému sugestivnímu názvu tento novější a méně známý biologický termín neoznačuje metalovou kapelu ani zbytky nemrtvých. Podle definice se jedná o hmotu náležející odumřelému organismu či organismům. Taková hmota přitom může být zajímavá hned z několika hledisek.
Virtuální realita umí vyvolat soucit lépe než knihy či filmy
30. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Absence komunikace a empatie k druhým bývá jádrem většiny mezilidských sporů. To, jak tuto propast překonat, řešila již řada umělců a umění - literatura, divadlo, hudba a v posledním století i film a videohry. Nová studie Stanfordu naznačuje, že se co do schopností nabídnout skutečné chápání druhého člověka, nemohou poměřovat s virtuální realitou.
Archeologové objevili vzácnou vikingskou pohřební loď
28. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv éra Vikingů skončila již před skoro tisíci lety, dodnes jsme jejich obdobím stále fascinováni. Vikingové pomohli mečem i zlatem formovat dějiny nejen severní, ale i západní Evropy, a zasloužili se i o první případ evropského (znovu)objevení severoamerického kontinentu. Přesto nám z jejich období nezbylo mnoho artefaktů z praktiky tzv. lodních pohřbů. Nový nález na zemědělské půdě v norském kraji Østfold proto může mít mimořádnou hodnotu.
3D tiskárny umí díky origami vyrobit složité předměty
27. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Běžnou optikou je origami tradiční japonské umění skládání předmětů z papíru - pokud nemáte zrovna slabost pro malé jeřáby, mohlo by se zdát, že origami bude mít velmi malou praktickou užitečnost. Opak je však pravdou. Lekce původního origami totiž pomáhají 3D tisku vyvinout složitější předměty, které lze vytisknout na jednu plochu, přesto však následně mohou nabýt odlišného tvaru. Nejde přitom o jediný příklad užitečnosti origami.
Nová látka může zpomalit stárnutí. Zatím u myší
26. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Stárnutí lze biologicky popsat celou řadou způsobů, jedním z nich je však i hromadění tzv. senescentních buněk. Jak naše tělo nabírá roky, uvnitř něj se hromadí i samotné stárnoucí buňky, nazývané právě senescentní, neschopné dalšího dělení. Ve vyšším počtu mají negativní vliv na celý organismus, jejich eliminace by proto mohla zmírnit špatný zdravotní stav ve stáří. Vědecký tým z Minnesoty si nyní myslí, že k tomu našel skoro až podezřele jednoduchou metodu.
Díky neandrtálcům máme lepší imunitu. Nechali nám geny zvyšující odolnost vůči virům
25. 10. 2018
|
Jan Toman
Ještě před pár lety by šlo o prvotřídní senzaci, dnes už je to ale ohraná písnička – značná část genetické informace moderních lidí pochází od neandrtálců. Větší otázkou zůstává, jaké geny nám naši evoluční "bratranci" zanechali. Nejnovější výzkum přitom ukazuje, že úseky lidské DNA, jejichž původ můžeme vystopovat k neandrtálcům, nápadně často reagují s viry nebo narušují jejich specifické funkce. Mohly za mezidruhovou mesaliancí z doby kamenné stát nákazy smrtících patogenů?
Nový elektrický implantát zvyšuje rychlost regenerace nervů
24. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Od autonehod po sportovní poranění je řada lidí každý den vystavena poškození vnějších nervů. Situace obvykle neohrožuje život přímo, vede však k necitlivosti, slabosti či pocitům šimrání v poškozených prstech, rukou či nohou. Právě v nich se ukrývá tzv. periferní nervová soustava (PNS), tedy soustava nervů s vyloučením nejkritičtější centrální nervové soustavy (mozku a míchy). Poranění PNS může rapidně zhoršit kvalitu života, nový implantát stimulující elektrickým proudem regeneraci nervů je proto v léčbě krokem kupředu.
Samce netřeba. Samice dvou myší zplodily zdravé mládě
23. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Dočkáme se budoucnosti, ve které není ke vzniku zdravého jedince potřeba matka a otec? Prozatím tak daleko věda není – v uplynulém týdnu se však v této ideji objevil významný krok kupředu. Čínským vědcům se totiž podařilo pomocí úpravy DNA embryonálních kmenových buněk dát život nové generaci myší, to celé bez přispění samce k oplodnění vajíček.
Proč se spolu šimpanzi dobrovolně dělí o jídlo?
22. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Sdílíte občas s rodinou či přáteli pokrm? Jste z vaření pro více lidí nadšeni, či nikoliv? Možná to zní jako reklamní slogan jistého tuzemského výrobce sušenek, ale konzumace pokrmů, které jedinec nejí sám, nejspíše platí za evoluční výhodu. Odhalilo to pozorování šimpanzů vědci z Institutu Maxe Plancka.
Australská observatoř odhalila 20 nových signálů z hlubokého kosmu
21. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Až dvacet nových rychlých radiových záblesků během jediného roku detekovalo Australské průzkumné pole o rozloze čtverečního kilometru (Australian Square Kilometre Array Pathfinder, ASKAP). Signály mají různou intenzitu a celkový počet odhalených FRBs se tak díky nim víc než zdvojnásobil. Ačkoliv nejspíše mnozí budou ve skokovém zvýšení signálů hledat náznak inteligentního zdroje, důvod toho, proč jsme signály detekovali v tak hojném počtu, je nejspíše mnohem prozaičtější.
Děravé a divně zakloněné písmo dokáže se studenty divy
20. 10. 2018
|
red
Už žádné taháky, stačí si skripta přečíst psaná ve speciálním stylu písma a učivo do hlavy poleze téměř samo. Tedy alespoň to tvrdí jeho tvůrci, australští vědci, kteří ho úspěšně vyzkoušeli na vysokoškolských studentech. Princip je prostý: Písmo je tak trochu děravé a má nezvyklý sklon, a tak se musí lidé na jeho četbu řádně soustředit.
Nízkosacharidové diety ohrožují zdraví. Někdy víc než obezita
20. 10. 2018
|
red
Oblíbené diety, které z jídelníčku téměř či zcela vyřazují sacharidy, jsou při dlouhodobém dodržování zdraví nebezpečné a zvyšují riziko předčasné smrti na kardiovaskulární chorobu nebo rakovinu. A to i v porovnání s lidmi, kteří jedí sacharidy ve velkém množství.