Zažil to snad každý z nás. Nutně si musíme zavolat, poslat SMS nebo stáhnout e-maily, a telefon je jako naschvál vybitý. U nejmodernějšího smatphonu se dá mluvit o štěstí, když vydrží nabitý alespoň jeden den. Spolehlivé, velkokapacitní a rychle se nabíjející baterie jako by stále zůstávaly jen nedosažitelným ideálem. I proto jejich výrobci, stejně jako nejrůznější nezávislé výzkumné týmy, neváhají investovat moře času a peněz do vývoje nových konstrukcí a materiálů slibujících lepší vlastnosti akumulátorů.

Zná to každý, kdo se někdy alespoň trochu opil. Někdy po vypití pár skleniček přichází vlčí hlad a cesta tak vede k nejbližšímu stánku rychlého občerstvení. Překvapivě po masu sahá i více než třetina vegetariánů.

Sestava Nobelových cen, zřejmě nejvýznamnějšího a rozhodně neznámějšího vědeckého ocenění na světě, pro rok 2015 je kompletní. Tradičně byla jako poslední vyhlášena jména nositelů ocenění za výzkum v oblasti ekonomie a naskýtá se tak ideální příležitost stručně shrnout jména a objevy letos oceněných laureátů.

Každé malé dítě ví, že hadi nemají nohy. Jako skoro všechna "zaručená" tvrzení v biologii má ale i tohle pár výjimek. U hadů ze starobylé čeledi hroznýšovitých můžeme v zadní části těla nalézt malé drápky, poslední zbytky zakrnělých končetin. Ve zbylých čeledích se ale žádné takové struktury nevyskytují a na první pohled by nikdo nečekal, že se mezi jejich geny objeví nějaké úzce spojené s tvorbou předních či zadních nohou.

Když se řekne Černobyl, většině čtenářů asi vytane na mysli dějiště největší jaderné katastrofy v dějinách. Příští rok tomu bude už neuvěřitelných 30 let od osudového dubnového dne, kdy se v důsledku série lidských chyb a konstrukčních nedokonalostí vymkla kontrole jaderná reakce v místním reaktoru a způsobila explozi. 

Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.