Umělá inteligence v roce 2018, 2. díl: Neuronové sítě a biologické inspirace pro AI
10. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Po prvních dekádách rozvoje AI selhaly představy o možnosti celistvého návrhu obecně inteligentních systémů, jak jste si mohli přečíst v prvním dílu mikroseriálu o umělé inteligenci. Poté se zhruba od začátku 80. let minulého století mnozí vědci znovu obrátili ke zcela odlišnému modelu: Začali se s pokorou a detailně učit z živé přírody a z toho, jak fungují mozky člověka a zvířat. Tedy poznávat to, jak se zformovaly kognitivní systémy a schopnosti živých tvorů.
Nová pilulka slibuje redukovat obezitu. Stejně jako několikrát v minulosti
9. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
"Zázračných" léků na "zaručené zhubnutí" nejspíše znáte dost - zejména v 90. letech slibovaly pochybné letáky efekty přímo na počkání. Pseudovědecké argumenty obchodníků s deštěm by však neměly automaticky eliminovat možnost, že redukce hmotnosti by skutečně mohlo být dosaženo medicínskou úpravou metabolismu. Mezi nevelkou množinu potenciálních léků proti obezitě se nyní zařadila genová terapie, která slibuje přeměnu "nezdravého" tuku na ten "zdravější". Problém je, že něco podobného neslyšíme poprvé.
Za temnou hmotu i enegii může kosmický oceán o záporné hmotnosti, tvrdí nová hypotéza
8. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Jaká je podstata vesmíru? Na to se kosmologie a astrofyzika snaží najít řešení, co je věda vědou. Už zhruba sto let platí představa, že to, co z kosmu vidíme, je nejspíše jenom malou frakcí jeho opravdové podoby. Naučili jsme se používat termíny jako "temná hmota" nebo "temná energie", které by měly vyplňovat 96 procent zbylé neviditelné kosmické hmoty. Taková odpověď však uspokojuje jenom část fyziků. Jeden britský proto nyní přišel s alternativním vysvětlením, které je sice neméně prapodivné, ale o fous logičtější. V jeho modelu by totiž vesmír mohl být plný oceánu tekutiny o negativní hmotnosti vyluzující negativní gravitaci.
Umělá inteligence v roce 2018, 1. díl: Skutečně chytré stroje jako novodobý sen lidstva
7. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Máme se umělé inteligence bát, připraví nás o místa, nebo nás dokonce zotročí? Umělou inteligencí je ve své podstatě i kalkulačka či textový editor. O sestrojení něčeho, co lze skutečně s hrdostí nazývat "umělá inteligence" a mělo by se skutečně schopnostmi a "uvažováním" přiblížit člověku, se odborníci snaží již více než 60 let.
Žábám díky novému bioreaktoru dorostou nohy rychleji
6. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Jaké by to bylo, kdybychom si mohli nechat narůst libovolnou useknutou končetinu? U lidí budeme na odpověď na tuto otázku nejspíše ještě dlouho čekat - žáby ji však už znají. Nový přenosný bioreaktor jim navíc v čerstvé studii dopomohl ke zrychlené regeneraci jejich končetin. Může jednou pomoct i lidem?
Nový japonský android umí dělat těžkou práci v nebezpečném prostředí
5. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Má 182 centimetrů a váží těsně přes metrák - japonský android HRP-5P slibuje jednou ulevit dělníkům, kteří musejí přenášet či montovat těžký náklad v rizikovém prostředí. Neslyšíme však něco podobného již po několikáté? Není hon za automatizací jenom dalším populárním "strašením" koncem současného světa? HRP-5P připomíná, proč je automatizace tak pomalá, jako i neodvratná.
Sonda OSIRIS-REx dorazila k asteroidu, přiveze nám z něj kousek povrchu
4. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Víc než dva roky po svém startu z Kennedyho kosmického střediska kosmická sonda OSIRIS-REx dorazila k vzdálenému asteroidu 101955 Bennu. Stalo se tak v pondělí večer našeho času. Bennu obíhá na dráze podobné té pozemské, jeho blízkost naší planetě by tak mohla napovědět i leccos o tom, z jakých materiálů vznikal i náš domov. Mise je o to významnější, že OSIRIS-REx nám z Bennu za pět let přiveze i vzorek místní půdy!
Krize zažehnána. Raketa Sojuz se vrátila na oblohu
3. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
K obloze se v pondělí ve 12:31 vznesl raketový nosič Sojuz-FG s tříčlennou posádkou mise Sojuz MS-11. Jedná se o první pilotovaný let od říjnové nehody jiné rakety Sojuz, při níž musela dvoučlenná posádka mise MS-10 překonat krušné okamžiky nouzového oddělení od nosiče a přistání. Zdá se tak, že se podařilo zažehnat potenciální krizi se zásobováním Mezinárodní kosmické stanice, která v případě delšího setrvání ruských raket na Zemi hrozila.
Země na sebe může jiné civilizace upozornil laserovou pulsní 'vábničkou'
2. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Šance, že se ve vesmíru náhodně potkají a vzájemně zkontaktují dvě civilizace, byť jsou obě schopny pozorovat a zkoumat okolní vesmír, je poměrně malá. Dva vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) však nedávno v magazínu The Astrophysical Journal aspoň teoreticky analyzovali způsob, jakým může jedna civilizace zviditelnit svoji přítomnost ve vesmíru a celkem pravděpodobně tak na sebe upozornit případné okolní pozorovatele, tedy ostatní civilizace v blízkém okolí.
Ochrnutí lidé mohou díky 'čtení mysli' využívat tablety
1. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Doslova revoluční rozhraní pro čtení mozkové aktivity představili vědci projektu BrainGate. U tří pacientů s částečným nebo úplným ochrnutím se jim totiž podařilo dosáhnout tak vysoké míry přesnosti čtení jejich "myšlenek", že jim umožnili bezproblémově ovládat kurzor myši na obrazovce tabletu. Implantát o velikosti pilulky jim dovolit nakupovat nebo třeba chatovat způsobem, který by záviděl i Stephen Hawking.
Gigantická 'termitiště' v Brazílii pokrývají plochu jako Anglie. Jsou vidět až z vesmíru
30. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Jsou staré skoro stejně jako egyptské pyramidy, pokrývají však mnohonásobně větší oblast. Na severu Brazílie vědci objevili miliony mohyl, které postavili jihoameričtí termiti. Jejich dílo pozměnilo terén natolik, že je možné jej pozorovat až z nízké oběžné dráhy. Jak je možné, že nám podobný monstrprojekt doposud unikal?
Šokující objev: Lidé mohou dědit mitochondrie i po otci
29. 11. 2018
|
Jan Toman
Málokterý evoluční příběh je tak strhující, jako historie mitochondrií. Z mnoha rozumných důvodů se u savců předávají jen po matce, díky čemuž můžeme rekonstruovat dávné evoluční či demografické události z historie našeho rodu. No a zrovna když si tím začneme být nejjistější, přijde takový šok, jako že se mitochondrie mohou dědit i po otci.
Blízký červený trpaslík je jednou z nejstarších hvězd ve vesmíru
28. 11. 2018
|
Pavel Vachtl
Naše nejbližší galaktické okolí je zřejmě mnohem starší, než jsme si mysleli. Astronomům se podařilo ve vzdálenosti necelých dvou tisíc světelných let objevit červeného trpaslíka, který vznikl před 13,5 miliardami let, tedy jen asi 250 až 300 milionů let po Velkém třesku. Naše Slunce je přitom staré jen 4,6 miliardy let.