Za poslední dvě staletí vymřelo skoro 600 druhů rostlin
15. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Na rostlinném životě závisí praktický celá pyramida planetárního života. Živočichové jsou na suchozemských rostlinách závislí jak z hlediska produkce části atmosférického kyslíku, tak i kvůli potravě. Masožravci možná do úst nevezmou ani lísteček, ale i jejich přežití závislí na oblibě býložravců v rostlinné potravě. Zatímco úbytek živočichů je přitom dobře zdokumentován i často varovně reflektován, stranou zájmu stojí úbytek rostlinných druhů. Nejnovější studie přitom zjistila, že od počátku průmyslové revoluce je tempo vymírání rostlinných druhů dvakrát větší než právě v případě živočichů.
Buňky hlístic umí předávat chování z jedné generace na druhou
14. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Navzdory existenci genetiky prakticky už od jejího objevu platí, že předané zkušenosti nelze přenést z jedné bytosti na druhou. Říká se tomu Weissmanova bariéra a jedná se o vědecké dogma, které platí po víc než století. Několik posledních studií na hlísticích ale ukazuje, že se jeho definice zřejmě bude muset jistým způsobem upravit. Po několika polovičních studiích bylo totiž poprvé v praxi demonstrováno, že hlístice si dovedou předávat i vzpomínky/zkušenosti mezigeneračně!
Pohyb po Měsíci trénují astronauti v laboratoři pod mořem
13. 6. 2019
|
Radek Chlup
NASA se intenzivně připravuje na misi, jejíž účelem je vyslat astronauty na Měsíc. V rámci tréninku je vyslala do jiného nehostinného prostředí – do hlubin oceánu, kde se připravují na svou misi ve speciální podvodní laboratoři Aquarius.
Pandy nebyly vždy býložravé. Bambus jim ale dodává tolik živin, jako by jedly maso
12. 6. 2019
|
Radek Chlup
Pandy jsou známé neutuchající láskou k bambusům. Jsou sice býložravé, ale nebylo tomu tak vždycky, kdysi byly masožravci. Bambus je ale bohatý na bílkoviny, a tak se množství zkonzumovaných bílkovin, sacharidů a tuků se u těchto medvědů rovná zkonzumovanému množství u masožravce.
Rudý, suchý a mrazivý? Omyl, řeky na Marsu tekly ještě nedávno
11. 6. 2019
|
Jan Toman
Před sto lety lidé věřili, že na Marsu bují civilizace. Dnes víme, že by na jeho povrchu měl problém přežít i ten nejodolnější pozemský život. Jak podle dálkového průzkumu, tak podle výzkumných sond, které na Marsu přistály, může dnes rudá planeta hostit v nejoptimističtějším případě pouze malé populace vysoce odolných mikrobů. Nemohlo tomu ale být jinak v minulosti? Podle vědců se před miliardami let na povrchu Marsu rozkládaly celé oceány. Nový výzkum potom naznačuje, že tekutá voda mohla na povrchu Marsu vydržet velmi dlouho – možná do doby před jednou miliardou let, nebo ještě déle…
Včely chápou nulu a číselné symboly
10. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Přiřadit specifický počet nějaké komodity k symbolickému znaku - tedy třeba dvojici jablek k číslovce "2" - bývá považováno za znak vyšší kognice. Stále častěji se však ze studií na zvířatech ukazuje, že ne všichni tvorové si podobnou schopnost musejí osvojit v první třídě základní školy. Nejnověji se ukázalo, že podobné symbolické myšlení zvládnou dokonce i titěrné včely. Zdaleka to však nezvládají tak dobře jako lidé.
Pozůstatky nově objeveného dinosaura se našly v opálu
9. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Více než tři dekády trvalo, než vědecká komunita plně docenila nález dinosauřích kostí, ke kterému došlo v polovině 80. let v zapadlém australském městečku. Dílem za to mohla přirozená latence vědeckého světa – dílem se však rovněž ukázalo, že teprve moderní technologie může vzorky skutečně náležitě prozkoumat. Buď jak buď, uvnitř starého nálezu nyní vědci objevili doposud nepopsaný druh dinosaura.
Změňte definici 'ohroženého druhu', požadují vědci. Ta současná škodí velkým zvířatům
9. 6. 2019
|
Radek Chlup
Nálepka "ohrožený druh" sice pomohla zastavit vymírání mnoha druhů živočichů, podle nové studie však ochranná opatření založená na počtu populace nemusí zachránit velké živočichy pomalého chovu, jako jsou například asijští sloni, před úpadkem. V případě těchto zvířat se musíme zaměřit na jejich demograficky bezpečný prostor.
Astronomové zachytili přímé snímky vzniku dvojice nových exoplanet
8. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Poprvé se podařilo vytvořit přímý snímek dvou exoplanet v procesu jejich vzniku. Obíhají hvězdu jménem PDS 70, která je od Země vzdálená 369 světelných let. Již nějaký čas se ví, že jde o poměrně mladý objekt - kolem hvězdy totiž stále krouží mračno plynu a prachu známé jako protoplanetární disk. Teprve poměrně krátce však v takovém disku umíme nacházet i body větší hustoty, v nichž se rodí nové planety.
Vědci umí v mozku potlačit špatné vzpomínky. Zatím u myší
7. 6. 2019
|
Radek Chlup
Dalo by se poeticky říci, že v mozku je ukrytá naše duše, kterou tvoří vzpomínky a prožitky, formující osobnost každého z nás. Vzpomínky máme krásné, často nám dávají pocit štěstí. Mohou však mít i odvrácenou stránku – tu temnou. V takovém případě se objevuje riziko traumatu nebo jiného psychického problému. Vnitřní démoni jsou naším největším nepřítelem, se kterým se nejobtížněji bojuje. Mozek je zároveň tak komplikovaný orgán, že vědce překvapuje ještě dnes. Podle nové studie bude v budoucnu možné ovládat, zda budeme šťastní, nebo jestli se budeme propadat do duševní nepohody.
Neandrtálce mohla vyhubit i zvyšující se neplodnost, ukázala studie
6. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.
Tým české vědkyně odhalil, že hlubokomořské ryby vidí překvapivě dobře
5. 6. 2019
|
Jan Toman
Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.
Je na Marsu život? Další studie si myslí, že ho možná máme celou dobu na očích
4. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Měli jsme život na Marsu po celou dobu na dosah poměrně jednoduchých vědeckých aparatur? Možná ano – hned dvě studie z poslední doby totiž tvrdí, že relativně snadná analýza by mohla prokazatelně odhalit fosilizovaný život vepsaný do skal, popřípadě prozkoumat "podezřelé" struktury přímo na povrchu Rudé planety. Na výsledky podobných hypotetických úvah si však nejspíše ještě nějaký čas počkáme.