Vesmír

Venuše a Jupiter mají už 200 milionů let vliv na klima Země

Na první pohled to bude znít jako poznatek ze světa astrologie – nejnovější práce se domnívá, že Jupiter a Venuše ovlivňují dění na Zemi! Namísto vlivu na to, že blížence a štíry čeká výhra v loterii, je však impakt našeho planetárního okolí daleko hůře měřitelný. Zdá se totiž, že oba světy v řádu stovek tisíců let nepatrně, v součtu však znatelně hýbou pozemským klimatem. A zdá se, že tento cyklus sahá nejméně 200 milionů let do minulosti.
Příroda

Jak z dinosaurů vznikli ptáci? Ikonický Ichthyornis odhaluje evoluci zobáku

To, že dinosauři nevymřeli, dnes ví každé malé dítě. Pravda, už se nesetkáme s takovými obry, jako byli Tyrannosaurus rex nebo Diplodocus. S dominancí obřích plazů ve všech suchozemských ekosystémech už to také není tak růžové, jako bývávalo. Jedna linie dinosaurů však vymírání na konci druhohor přežila a my se s jejími potomky setkáváme dodnes. Jde samozřejmě o ptáky. Konkrétní evoluční cesta, na které se z dvounohých teropodních dinosaurů stali drobní, obratní a aktivně létající ptáci, ale pořád skrývá řadu tajemství. Jedním z nich je, jak a kdy se vyvinul zobák a další typické rysy ptačí lebky.
Technologie

Testování rakoviny by se mohlo podobat těhotenským testům. Díky editoru CRISPR

O genovém editoru CRISPR se obvykle mluví v souvislosti s možnostmi zkoumání našeho DNA, modifikací plodin a organismů anebo ve snaze léčit jím dědičné choroby. Nový startup však hodlá CRISPR využít především jako diagnostický nástroj pro lepší a přesnější odhalování stavu pacientů. Pokud tato snaha uspěje, může se stát CRISPR levným způsobem diagnostikování řady rizikových chorob – testy by přitom měly být tak jednoduché, že si je bude doma moct dělat každý z nás.
Příroda

Nová evoluční teorie šokuje: Přiletěly k nám chobotnice z vesmíru?

Nejnovějším hitem populárně vědeckých webů je značně kontroverzní evoluční studie, která je označována jako "důkaz", že chobotnice nepocházejí ze Země, nýbrž jde o import z vesmíru. Jak už to v podobně šokantních "zjištění" chodí, celá věc je poněkud méně podložená, než bylo záhodno. V duchu odpovědi na většinu článků, které končí otazníkem, tak můžeme již nyní sdělit "Ne, chobotnice k nám z vesmíru nejspíše nepřiletěly". To však neznamená, že ve spekulativní rovině nemá zdroj celého zjištění některé zajímavé závěry.
Člověk

Archeologové nalezli v Peru dosud největší obětiště dětí. Čítalo 140 těl

Lidská historie umí čas od času připomenout krutosti, vedle nichž blednou i nejbujnější fantazie mistrů hororu. Příkladem je nejnovější nález archeologického týmu na severu Peru: Dosud největší obětiště dětí na celém jihoamerickém kontinentu. Při zřejmě jediné události zde zemřelo na 140 dětí.
Člověk

Elektrická stimulace pomáhá lépe zvládat Parkisona, odhalila nová studie mozku

Ani na konci druhého desetiletí 21. století nepřestává být Parkinson velkým strašákem. Podle posledních údajů trpělo po celém světě Parkinsonovou chorobou v roce 2015 nejméně 6,2 milionu lidí (pravděpodobně více nediagnostikovaných) a způsobila přes 117 tisíc úmrtí. Experimentální elektrická stimulace mozku však umí hrozivé příznaky utlumit – a díky novému objevu možná kráčí vstříc širší aplikaci.
Člověk

Geny versus rudá knížka. Na čem závisí úspěch v liberálním a totalitním státě?

Z naší ještě ne úplně dávné historie, ale i zkušeností ostatních zemí Východního bloku vyplývá, že o postavení v totalitním státě rozhoduje vrozené nadání často až v poslední řadě. Na rozdíl od liberálních společností. Vědci vcelku logickou hypotézu vědecky otestovali na Estonsku, které má za sebou éru násilného připojení k Sovětskému svazu.
Příroda

Umělé embryo poprvé u matek vyvolalo stejnou odezvu jako to přírodní

Ve vývoji organismu neexistuje významnější období, než první dny po samotném vzniku embrya. Tato raná fáze je však i dnes prozkoumána a pochopena jenom částečně. To limituje nejenom možné korekční možnosti medicíny, ale také případné genetické terapie, které by mohly plod napravit – či vylepšit – již před narozením. V lepším chápání vývoje plodu však nyní učinili pokrok holandští vědci skrze nově vyvinutá umělá embrya. Zatím je otestovali na myších.
Vesmír

Hawking ještě před smrtí upravil svou teorii o multivesmíru

Ačkoliv fyzik Stephen Hawking již není mezi živými, stále se podílí na vědeckém životě - teprve dva měsíce po jeho smrti totiž vyšla jeho (zatím) poslední studie. Po téměř 20 letech se v ní snažil rozlousknout paradox multivesmíru (multiversa) plynoucí z jeho vlastního staršího zjištění. A zdá se, že při tom Hawking možná zkrotil tezi o tom, že multiversum je nekonečné. 
Technologie

Samořídící auto ženu 'vidělo'. Přesto ji srazilo a zabilo

Po letech vysokých očekávání a minimu jakýchkoliv nehod překvapila svět letos v únoru první smrtelná nehoda autonomního vozidla. Vůz společnosti Uber srazil v Arizoně chodkyni, která v noci přecházela na neoznačeném místě silnici. Teprve nyní se konečně ukazují další detaily nehody. Zdá se, že vůz chodce skutečně detekoval již před nárazem – palubní software se však přesto rozhodl nezastavit. 
Člověk

Vědci objevili dalšího lidského 'bratrance'. Kdo lovil na Filipínách před 700 tisíci let?

Moderní člověk se poprvé vydal ze své domoviny, Afrického kontinentu, před necelými 100 tisíci let. I když připustíme, že různé lidské populace mohly "vystrkovat růžky" na Blízký východ nebo Arabský poloostrov už dříve, stáří našeho druhu nepřesahuje 200 až 300 tisíc let. Komu ale potom mohou patřit takřka milion let staré nástroje nalezené na Filipínách? Zdá se, že antropologové narazili na stopu dalšího překvapivě vyspělého lidského "bratrance".
Člověk

Lidé s 'nulkou' častěji umírají při nehodách. Proč, zatím nevíme

Krevní typ 0 má díky svým skoro univerzální transfúzních schopnostem velmi dobrou pověst. Nová japonská studie však hrozí jejím pošramocením. Statistická analýza vážných poranění totiž odhalila, že "nulkaři" mají zřejmě vyšší riziko vlastního vykrvácení. Studium problému je ovšem teprve na svém počátku. 
Člověk

Lidské buňky budou imunní vůči všem virům, slibuje genetický projekt

Schopnost upravovat a vylepšovat náš imunitní systém je páteř moderní medicíny. Skrze preventivní očkování se míra nemocí a epidemií dostala na historické minimum, imunoterapie je také stále slibnějším přístupem léčby rakoviny. I takové cíle však blednou ve srovnání s novým cílem iniciativy Genome Project-write (GP-write), která by ráda do deseti let přišla s lidským genomem imunním proti všem virovým nákazám.