Co mají společného třicetiletá válka a moderní ekologie?
13. 2. 2018
|
Jan Toman
Odpověď na otázku, proč v posledních dvou staletích roste lidská populace raketovým tempem, není překvapivá. Poděkovat můžeme především technologickému pokroku, medicíně a moderním zemědělským metodám. Jinými slovy výdobytkům moderní společnosti, která vyrostla na základech průmyslové revoluce. Proč ale lidská populace v předcházejících staletích rostla tak pomalu?
Meditace může způsobovat genetické změny
12. 2. 2018
|
Pavel Pešek
Meditace zmírňuje úzkost, stres, pocit osamělosti, pomáhá lidem s poruchami spánku i depresemi. Podle neurologických studií se zdá, že dlouhodobá meditace způsobuje růst šedé mozkové kůry v oblastech mozku, které se podílejí na ovládání pocitů, učení a paměti. Mohla by tak sloužit jako léčba pro řadu psychických problémů.
Vakcína proti rakovině eliminuje nádory u myší, na řadě je testování na lidech
11. 2. 2018
|
Ladislav Loukota
Celkem se vědcům podařilo vymýtit rakovinu u 87 myší z 90 stižených zhoubnou nemocí – právě takovou bilancí se tento týden pochlubili výzkumníci Stanfordovy univerzity po představení nové "vakcíny" proti rakovině. Injekce stimulující imunitní odezvu zasaženého těla nyní čeká na vyzkoušení u patnácti lidských pacientů.
Jak poznáme, že je někdo nemocný? Díky evoluci na to máme 'radar'
10. 2. 2018
|
Jan Toman
Nemoci a parazité patří k životu stejně neodlučně jako množení nebo získávání potravy. Ačkoli se to těm čtenářům, kteří zrovna doma leží s chřipkou či nachlazením může zdát poněkud nadnesené, určitě platí, že dnes dokážeme celé řadě patogenů obstojně čelit. Jak ale vlastně dokážeme odhalit nemocné? A jaká nám k tomu slouží vodítka?
Laserová metoda detekce odhalila 60 tisíc neznámých ruin Mayů
9. 2. 2018
|
Ladislav Loukota
Pojem "archeologický objev století" dnes éterem létá snad až příliš často – v případě odhalení desítek tisíc potenciálních nalezišť mayské říše lze však těžko uvažovat nad jiným pojmem. Díky proniknutí skrze koruny stromu s pomocí laserového mapování se výzkumníkům v Guatemale nabídl pohled na dávné město Mayské říše, který doposud nebyl možný.
Boj s cukrovkou může pacientům ulehčit neoblíbená brokolice
8. 2. 2018
|
Pavel Pešek
Objevit nový lék na cukrovku druhého typu, který by neměl vedlejší účinky a vyhovoval by tak všem pacientům, je snem mnoha vědců. Nejblíž se tomu nyní dostala mezinárodní vědecká skupina, která "zázračnou" látku našla v brokolici.
Čínští vědci nechali dětem narůst 'umělé uši'
6. 2. 2018
|
Ladislav Loukota
Čínská věda v posledních letech činí obrovské skoky kupředu. Vedle kvantové komunikace a klonování se to nyní potvrdilo i na první implantaci umělých uší lidským pacientům. Čína v praktické vědě přeskočila zbytek světa. Nejsou ovšem uši jako uši a aktuální novinku není dobré přeceňovat.
Umělá inteligence možná rozluštila tajemný Voynichův rukopis ze středověké Prahy
4. 2. 2018
|
Ladislav Loukota
Přestože je takzvaný Voynichův rukopis starý zřejmě více než půl tisíciletí, je jeho obsah stále tajemstvím. Kniha, která má kořeny zřejmě ve středověké Praze, je pravděpodobně dobovým lékopisem. Její tajemný jazyk se ale dosud nepodařilo nikomu rozluštit. Vědci si proto přizvali na pomoc umělou inteligenci analyzující text.
Jak se vyvinulo těhotenství? Odpověď našli vědci u vačnatců
3. 2. 2018
|
Jan Toman
Není žádných pochyb, že dlouhý zárodečný vývoj placentálních savců představuje jeden z největších evolučních vynálezů. Zatímco se naši nejbližší příbuzní, vačnatci, musí spokojit s několika málo dny zárodečného vývoje, zárodky placentálů v děloze matky pomalu dozrávají i celé měsíce. Zárodečný vývoj charakteristický tvorbou sofistikované placenty a intenzivní výměnou látek mezi matkou a plodem, který se vyskytuje jen u placentálních savců, dokonce dal celé skupině jméno. Jak se ale dlouhé těhotenství vlastně vyvinulo? Studie zárodečného vývoje u vačnatců naznačuje, že na počátku všeho mohla být agresivní reakce matky na vajíčko – zánět.
Rypoši by teoreticky mohli žít navěky, myslí si společnost Googlu pracující na 'nesmrtelnosti'
2. 2. 2018
|
Ladislav Loukota
Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) by dle aktuální mnohaletého pozorování víc než 3000 jedinců svého druhu mohl žít navždy. Přesněji řečeno, vyšší věk u něj neznamená vyšší riziko smrti. Tvrdí to společnost Calico patřící de facto korporaci Google. Jedná se o další práci, z níž vyplývá, že negativní projevy stárnutí nejsou u všech druhů stejné.
Neslyšící děti s kochleárním implantátem se učí slova rychleji než slyšící
1. 2. 2018
|
roj
Kochleární implantát je pro neslyšící takový malý zázrak. Pokud se jim implantuje už v raném dětství, po letech zpravidla nikdo nepozná, že mluví s neslyšícím. Nová studie navíc ukázala, že se děti po jeho implantaci učí slova mnohem rychleji, než slyšící.
Tajemství přežití: Jak utéct před gepardem
31. 1. 2018
|
roj
Když dojde na setkání antilopy s gepardem, nemá zpravidla antilopa šanci. Pokud však kořist zvolí správnou techniku útěku, může přežít. Její výhoda je v pomalosti, ukázala nová studie.
Hop - a je tu lidoop. A s ním i stále silnější Čína...
30. 1. 2018
|
Lukáš Strašík
Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?