Příroda
Jurští létavci odhalují nečekanou diverzitu druhohorních savců
22. 8. 2017
|
Jan Toman
Druhohory máme nerozlučně spjaté s představou nadvlády dinosaurů. „Doba ještěrů“ ale podle všeho byla daleko pestřejší, než laikové i většina odborníků doposud soudili. Druhohorní savce zdaleka nereprezentovali jen malí rejskovití zástupci krčící se kdesi ve skrytu svých nor před obřími drápy a zuby dinosaurů. Celá řada z nich se vydala na stromy, do vody a podle všeho dokonce do vzduchu – desítky milionů let před prvními netopýry.
Příroda
Vzniklo palivo výkonnější než uhlí. Vyrábí ho každá rodina
20. 8. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Sehnat uhlí nebo dřevo na zatopení nebo ohřev vody není v Keni zrovna levná a snadná záležitost. Místní společnost ale objevila palivo, které pomůže vyřešit hned dva problémy. Lidé ušetří a ulice budou čisté.
Člověk
Konec steaků na mužských talířích? Ženy touží po vůni vegetariánů
19. 8. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Drsní chlapi, kteří se umí popasovat s pořádným kusem masa, jsou podle vědců mimo hru. Tedy kdyby se ženy rozhodovaly jen podle čichu. To by na plné čáře zvítězili vegetariáni, voní totiž zdravím a vitalitou a stávají se tak podvědomě přitažlivější…
Vesmír
Fantastické exoměsíce a kde je najít
18. 8. 2017
|
Julie Nováková
Vědci z týmu Davida Kippinga nedávno předběžně oznámili objev možného exoměsíce v soustavě Kepler-1625 zhruba čtyři tisíce světelných let daleko. Jde zatím o nepotvrzenou detekci a více snad prozradí nová měření na podzim. Co o něm zatím víme - a kde a jak bychom měli pátrat po dalších možných měsících u planet jiných hvězd?
Příroda
Supertání ledovců jako strůjce evoluce
18. 8. 2017
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv na vznik života na Zemi došlo již před necelými čtyřmi miliardami let, po valnou většinu historie naší planety měl život pouze formu jednobuněčných mikrobů. Zlomem, vedoucím postupně až k věku suchozemských tvorů, dinosaurů i lidí, byla před přibližně 540 miliony let tzv. Kambrická exploze, kdy rapidně přibylo mnohobuněčných živočichů, které již můžeme označit za "zvířata". Nad důvody Kambrické exploze vědci spekulují dlouho, podle nové australské studie však její kořeny můžeme najít v tání ledovců.
Vesmír
Vágní pravidla, která omezují hledání života ve vesmíru: Změní NASA svou politiku?
16. 8. 2017
|
Jan Toman
Hledání mimozemského života je jednou z největších výzev, před kterými dnešní vědci stojí. Nekomplikuje ji pouze velká vzdálenost k Marsu a dalším tělesům Sluneční soustavy, odlišnost místních podmínek od těch pozemských a nejasná představa, jak by mimozemské organismy mohly vypadat. Nemalý zádrhel představuje též kontaminace. Nikoli kontaminace pozemského prostředí mimozemskými mikroby, tak oblíbená ve vědeckofantastických filmech a románech, ale spíše znečištění Marsu či jiných vesmírných objektů pozemskými bakteriemi.
Příroda
Pod Antarktidou se nachází devět desítek nově objevených sopek
15. 8. 2017
|
Ladislav Loukota
Pokud byste na mapě měli najít oblast nejhustěji posetou vulkány, možná byste ukázali na západní pobřeží USA, Japonsko anebo (donedávna nejsprávněji) Východoafrický rift, jehož vrcholem je hora Kilimandžáro. Nový objev 91 sopek ukrytých pod antarktickým ledovým příkrovem však prvenství zřejmě přesouvá až na jižní pól.
Příroda
Jak se kukuřice přizpůsobila novým podmínkám?
14. 8. 2017
|
Jan Toman
Pokud bychom chtěli nají plodinu, která živí svět, nemusíme chodit daleko. Tou nejvýznamnější je totiž kukuřice, se kterou se často setkáme i na našich polích. Nejen, že bývá každoročně touto rostlinou oseta vůbec největší plocha ze všech pěstovaných obilnin, ale kukuřice celosvětově kraluje i co se týká výnosů. Jak se ale tato zvláštní jihoamerická rostlina vyšvihla na pomyslný trůn? Odpověď se zřejmě skrývá v expanzi kukuřice na sever amerického kontinentu a jejím přizpůsobení kratší sezóně v podmínkách mírného pásu.