Články s tagem: spánek
Vědci odhalili, jak přesně spánek chrání před nemocemi srdce
26. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.
Rádi si o víkendu přispíte? Trpíte sociálním jet lagem
2. 2. 2019
|
red
K tomu, abyste trpěli pásmovou nemocí, nepotřebujete dlouhý let. Stačí vypínat o víkendu budík a pár hodin si přispat. Jednoduše tak může vzniknout takzvaný sociální jet lag, který s sebou nese snížený duševní výkon, přibírání na váze či riziko chronického onemocnění. Nejvíce jím trpí "sovy".
Houpání zlepšuje spánek i paměť, zjistila studie
27. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Spaní v houpací síti nemusí být jenom prospěšné pro vaše pohodlí, ale i paměť a kvalitu života. Naznačuje to nová dvojice studií, která zkoumala vliv celonočního houpání jak u lidí, tak i myší. Budou terapeutické postele budoucnosti zavěšené ke stropům?
Jaká je role REM spánku? Záhadu pomáhají vyřešit lachtani
25. 6. 2018
|
Jan Toman
Někteří živočichové naspí za den mnoho hodin, jiní pouze několik desítek minut. Prakticky všichni savci ale během spánku střídají dvě odlišné fáze mozkové aktivity. Kratší epizody REM spánku charakteristického rychlými pohyby očí (anglicky rapid eye movements, podle čehož dostal tento typ spánku i svůj název) střídají delší periody hlubšího NREM spánku vyznačujícího se tlumenější aktivitou centrální části nervové soustavy. Jen menšina savců REM fázi zcela vynechává. Podobnou výjimkou jsou třeba kytovci, u kterých se v průběhu evoluce vyvinula schopnost "spát jen na půl mozku". Nejnovější výsledky od ploutvonožců potom ukazují, že lachtani došli zhruba na půl cesty mezi suchozemskými a vodními savci.
Jak starý je spánek? Medúzy překvapily vědce
11. 10. 2017
|
Jan Toman
Spánku se neoddává jen člověk a jeho nejbližší příbuzní. Pravidelně "si dáchne" také zbytek obratlovců, jak dokázala pozorování řady savců, ptáků, plazů, ryb i obojživelníků a experimenty na myších či rybách. Další výzkumy překvapivě prokázaly výskyt spánku podobných stavů také u hlístů a členovců. Jeho původ tak očividně musí ležet hluboko v evoluční minulosti živočichů. Výskyt spánku u tvorů bez mozku či alespoň centrální nervové zauzliny ale tipoval málokdo. Přesně to se ale nedávno podařilo prokázat skupině amerických biologů.
Proč nedokážeme o víkendu vypnout a užívat si volna
6. 8. 2016
|
Hana Dubnová
Poté, co v pátek odpoledne opustili kancelář, odpovídají ještě po půlnoci na pracovní maily, služební hovory vyřizují během sobotní oslavy narozenin svého dítěte. V pondělí se pak vracejí do práce jako zombie s obřím hrnkem kávy v ruce. Čím to, že ani během volna neumí polovina lidí vypnout?
Klidně si dejte šlofíka. Mozek umí řešit složité problémy i ve spánku
30. 9. 2015
|
Jan Toman
Každý z nás stráví spánkem života, a přesto mu téměř nerozumíme. Na první pohled by se mohlo zdát, že při něm mozek odpočívá stejně pokojně jako tělo. Nic však není dál od pravdy! Centrální část lidské nervové soustavy se při něm dostává do stavu charakteristického střídavým vypínáním a zapínáním různých částí mozku. Nejnápadnější je zřejmě střídání REM fází, při kterých se pod zavřenými víčky rychle pohybují oči a nám se zdají sny, s fázemi non-REM, které jsou daleko klidnější. Ve skutečnosti je ale celý průběh nočního odpočinku ještě složitější a neurovědci ho teprve začínají chápat.
Spíte méně než šest hodin denně? Zvyšujete si riziko předčasného úmrtí
15. 8. 2015
|
roj
Méně než šest hodin denně spí podle průzkumů zhruba třetina lidí. Tento trvalý nedostatek spánku může podle Britské spánkové rady vést k celé řadě zdravotních problémů počínaje cukrovkou, obezitou či onemocněním srdce. Riziko předčasné smrti se tak zvyšuje až o 12 procent, píše britský The Independent.