Kosmický sněhulák Ultima Thule má tvar placky
12. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Je tomu už víc než měsíc, co se kolem tajemného tělesa Ultima Thule na periferii sluneční soustavy prohnala sonda New Horizons. Plavidlo proslavené svým průletem u Pluta nám tím demaskovalo zajímavý charakter duálního objektu, který nejspíše vznikl spojením dvou různých těles. Vzhledem k nízké přenosové rychlosti však sonda posílá na Zemi data jenom velmi pomalu – a nové informace se tak dozvídáme i nyní. Nejnověji ohledně tvaru Ultima Thule.
Pruhy divokých rostlin by mohly snížit míru užívaných pesticidů
11. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Používání pesticidů je dnes stejně tak běžné, jako i nepopulární. Nový britsko-švýcarský výzkum ale potenciálně slibuje postřiky snížit nebo dokonce eliminovat. Jeho tajemství spočívá v poskytnutí prostoru přirozeným predátorům bojujícím proti škůdců. Svůj domov přitom mají najít v úzkých pruzích divoce rostoucích rostlin.
Odhalili jsme v mozku vzorce lidského vědomí, hlásí vědci
10. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Dočkáme se poznání toho, co přesně tvoří naši osobnost? Na to zatím odpověď nemáme, je však možné, že se věda blíží alespoň k identifikaci rozdílu mezi mozkem při vědomí a v bezvědomí. Nová studie totiž identifikovala typ komunikace, který spolu mozek vede v bdělém stavu. Zdá se, že naše já žádné přesné sídlo nemá – spíše je určeno tím, jak moc je mozek aktivní.
Nová evropská raketa je 'příliš konvenční' na konkurenci SpaceX
9. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Neodstartovala sice ani ještě jednou, ale již nyní je "zastaralá". Takový je v zásadě závěr nového francouzského auditu na vyvíjenou evropskou raketu Ariane 6. Zdá se, že v éře znovupoužitelných nosičů z dílny SpaceX a jejích konkurentů zkrátka Arianespace ujel vlak. Či snad uletěla raketa? Ačkoliv zjištění ilustruje měnící se poměry v kosmických letech a nevyznívá pro evropskou kosmickou společnost zrovna příznivě, paradoxně nejde o zas tak špatnou zprávu. Záleží spíše na tom, jaká bude další reakce.
Egypt se pochlubil desítkami nově objevených mumií střední třídy obyvatel
8. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv od konce éry relativně samostatného Egypta brzy uplynou už víc než dvě tisíciletí, egyptské území stále dovede vydat zajímavé nálezy. Místní archeologové tak o víkendu odhalili na čtyři desítky mumií z éry vlády Ptolemaiovců. Osvětlit by mohly více to, jak žila a umírala středně zámožná třída v posledním významném období egyptské slávy.
Laser umí nově přenášet zvuk přímo do lidského ucha
5. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Poslouchat zvukový záznam je dnes zcela běžnou součásti našeho života. Ještě před sto lety však šlo o luxus a dvě století nazpět o pouhý sen. Principy reprodukce zvuku se však v praxi příliš neliší od toho, jak byly vyvinuty v druhé polovině 19. století. Možná se ale blíží nová revoluce – laserová reprodukce zvuku slibuje možnost přenášet zvukový záznam na metrovou vzdálenost od zdroje tak, aby zvukovou stopu slyšel jenom sám posluchač.
Jsme na cestě k supravodivosti za pokojové teploty
4. 2. 2019
|
Pavel Vachtl
Supravodivost je zvláštním jevem v oblasti pevných látek, který známe už od roku 1911. Jeho podstatou je vymizení elektrického odporu v jistém materiálu, je-li ochlazen pod určitou (kritickou) teplotu. V takovém případě proudí elektrický proud daným materiálem prakticky bez energetických ztrát a v mimořádně vysokém množství. Problém je, že ona kritická teplota je hluboko pod bodem mrazu. A tak se týmy z celého světa snaží objevit způsob, jak supravodivosti dosáhnout za přijatelnějších teplot.
'Kouzelníci' z MITu dokázali zmenšit objekty až na tisícinu jejich objemu
3. 2. 2019
|
Pavel Vachtl
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli s novou metodou, která slibuje vytvářet velmi malé objekty s jemnými detaily zhruba 50 nanometrů, navíc prakticky jakéhokoliv tvaru. Čím menší je však nějaký objekt, tím hůře se zpravidla vyrábí a upravuje. "Kouzelníci" z MIT pod vedením profesora Edwarda Boydena proto nejdříve vytvořili model kýženého objektu ve větším měřítku a následně jej speciálním postupem zmenšili až na tisícinu objemu, a to beze změny tvaru, tedy velikostních poměrů. Jak se jim to povedlo?
Rádi si o víkendu přispíte? Trpíte sociálním jet lagem
2. 2. 2019
|
red
K tomu, abyste trpěli pásmovou nemocí, nepotřebujete dlouhý let. Stačí vypínat o víkendu budík a pár hodin si přispat. Jednoduše tak může vzniknout takzvaný sociální jet lag, který s sebou nese snížený duševní výkon, přibírání na váze či riziko chronického onemocnění. Nejvíce jím trpí "sovy".
Proč jsme se od roku 1972 nevrátili na Měsíc?
1. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Americká agentura NASA, Čína, Evropská kosmická agentura, ale i soukromé společnosti jako SpaceX nebo Blue Origin mají stále častěji v hledáčku přistání lidí na naší nejbližší oběžnici. Skoro se zdá, že Měsíc je po několika generacích novou velkou metou kosmického programu - alespoň tohoto pilotovaného. Spolu s tím se však občas objevuje i pochybovačná otázka, proč to trvá tak dlouho? Jak to, že dnes neumíme to, co zvládly generace našich (pra)rodičů v 60. a 70. letech?
Nový sken mozku umí rozeznat jednotlivá slova lidské reči
31. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Není možná daleko den, kdy se pacienti s pokročilou sklerózou (ALS) dočkají zcela nového pomocníka. Nová studie totiž s pomocí technologie skenování mozkové aktivity, strojového učení a syntezátorů řeči proměnila mozkovou činnost ve srozumitelnou řeč. Byť to ještě automaticky neznamená, že vědci dovedou číst slova, která si pacient "představuje", mohl by výzkum právě k takovému cíli výrazně napomoct.
Za Alzheimerovou nemocí možná stojí bakterie způsobující paradontózu
30. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Co způsobuje Alzheimerovu nemoc? Již nějaký čas se vědci přou o to, co přesně může být původcem choroby. Několik posledních studií stále výrazněji přináší argumenty k takzvané infekční teorii - podle ní by neurodegenerativní choroba mohla být vlastně infekcí. Nová práce Louisvillské univerzity, která odhalila spojitost mezi bakteriemi způsobujícími infekci dásní a Alzheimerem, k tomu přináší další lavinu argumentů.
Věrnost není důležitá, peníze ano. Nový výzkum odhaluje naše skutečné požadavky na partnera
29. 1. 2019
|
Jan Toman
Věrná, hodná, chytrá a zábavná. Když se psychologové ptají mužů, jaké vlastnosti chtějí u své osudové partnerky, zní to skoro jako z pohádky. Úplně stejné, nebo velmi podobné vlastnosti preferují podle vlastních slov u životních partnerů také ženy. Až na to, že skutečnost leží úplně někde jinde. Muži ani ženy například moc nedají na věrnost. U pohádkového prince by se taky nevyjímalo, kdyby vybíral nevěstu podle bohatství. Přesto se ale ukazuje, že zámožnost hraje při výběru partnerky daleko větší roli, než si byl dříve kdo ochoten připustit. To a mnoho dalšího odhalil nový výzkum českých vědců, v jehož rámci můžete odhalit své skutečné preference i vy sami.